Vstup do NATO nám zásadně pomohl, říká šéf finské zbrojovky

Polostátní finská zbrojařská společnost Patria Group se specializuje na produkci pozemní techniky. V Česku se uchází o dodávku až 250 osmikolových obrněných transportérů a slibuje, že v případě úspěchu přenese část výroby do Česka.

Generální ředitel Patrie Panu Routila přijel tento týden do Česka jako šéf byznysové delegace doprovázející finského prezidenta Alexandera Stubba. S několika českými firmami podepsal memorandum o spolupráci a v rozhovoru pro Seznam Zprávy zmínil i možnost, že by česká armáda koupila levnější, šestikolové obrněnce.

Co přinesla společnosti Patria návštěva České republiky, které jste se zúčastnil v rámci podnikatelské delegace vedené finským prezidentem?

Náš prezident s sebou přivezl zástupce 27 finských společností. Byli jsme rozděleni do čtyř sektorů: obrana, stavebnictví a energetika, IT a technologie a Meditech (zdravotnická technika). Podle mých informací byli všichni účastníci na svých sektorových setkáních velmi spokojeni.

Nám nejde jen o prodej produktů. Hledáme partnery pro spolupráci na zajištění soběstačnosti Evropy. Evropa nyní potřebuje spolupráci, a to zejména a velmi specificky v obranném sektoru.

Patria je vedle CSG či Rheinmetallu jedním z uchazečů o českou armádní zakázku na dodávku osmikolových obrněných transportérů. Jak tento projekt pokročil?

Naše vozidla, ať už jde o osmikolové AMV 8×8 nebo šestikolové CAVS 6×6, mají vysokou kvalitu. Model AMV je na trhu velmi dlouho a vozidlo CAVS 6×6 se nyní stalo téměř standardem NATO. Je to lehčí a levnější verze s plnou škálou schopností, které jste si dříve mohli jen představovat, a to za cenu výrazně nižší než u AMV.

Co by se změnilo, kdyby se Česko rozhodlo pro šestikolová vozidla CAVS?

Do programu CAVS je zapojeno již sedm zemí. Tento produkt se nepořizuje pouze přes firmu, ale prostřednictvím ministerstev obrany zapojených států. Patria je pak partnerem pro industrializaci.

V této souvislosti jsme podepsali dohodu se společností STV Group, což je velmi schopný partner pro realizaci. Dále zveřejňujeme memoranda o porozumění se státními podniky a výzkumnými ústavy VTÚ, VVÚ a VOP. To jsou pro nás velmi důležité milníky.

Týkají se tato nová memoranda o porozumění vozidel 6×6, nebo 8×8?

Týká se to obecných schopností a kapacit, lze to využít pro oba typy vozidel. Hlavní význam spočívá v tom, že směřujeme k technické dohodě. Tyto české subjekty mají specifickou misi: v případě potřeby budou zajišťovat údržbu, servis nebo úpravy techniky přímo na místě.

Domníváte se, že by české Ministerstvo obrany a armáda mohly mít zájem i o pořízení lehčích vozidel CAVS 6×6 namísto původně poptávaných 8×8?

To nedokážu posoudit, ale rádi bychom je zde nabídli, protože jsou cenově výhodnější. Když mluvíme o náhradě starších kapacit pořízených kolem roku 2006, domnívám se, že je potřeba je obnovit. To lze provést kombinací různých typů a kombinace AMV a CAVS je jednou z možností. Rozhodnutí o tom, jakou kapacitu potřebuje, musí učinit místní armáda. My jsme připraveni ji dodat.

Máte informace o časovém harmonogramu, kdy by mohlo padnout rozhodnutí o zakázce na vozidla 8×8?

To není v našich rukou. Podali jsme nabídku do schvalovacího a výběrového procesu, který se nyní posouvá kupředu.

Očekáváte, že se projekt skutečně zrealizuje, když v českém obranném rozpočtu došlo k určitým škrtům? Informovalo vás české Ministerstvo obrany o změnách v časovém plánu?

Žádné zprávy o změnách harmonogramu kvůli škrtům od ministerstva nemám. Doufáme, že projekt bude pokračovat. Naše vozidla vnímáme jako perfektní volbu pro zdejší armádu a jako skvělou příležitost pro český průmysl.

Setkal jste se během své současné návštěvy s českým ministrem obrany?

Domnívám se, že není vhodné tyto schůzky veřejně komentovat.

Český obranný průmysl bývá někdy spojován se specifickými zájmy nebo korupčními riziky. Jak opatrní jste při výběru partnerů na tomto trhu?

Jsme extrémně opatrní. Máme nastavená velmi přísná pravidla kontrol, provádíme detailní prověrky všech subjektů a prověřujeme partnery na všech úrovních.

Jaký by byl podíl výroby, která by se v případě úspěchu realizovala přímo v České republice prostřednictvím STV Group?

Přesné procentuální podíly obvykle neuvádíme, protože je těžké to dopředu exaktně vyčíslit. Půjde však o tak významnou stopu, že se vozidlo bude dát plnohodnotně nazvat českým. Nejde nám jen o montáž, na podnikatelském semináři jsem potkal zhruba 30 až 40 místních firem, které mají zájem o spolupráci – od dodavatelů modulů a systémů až po metalurgické firmy.

Jaké dodavatele hledáte a jaká kritéria musí splňovat?

Hledáme kompetentní a zkušené průmyslové dodavatele, nechceme spolupracovat se začátečníky. Klíčová je pro nás kvalita, včasné dodání, náklady a dodržování předpisů. V České republice existuje dlouhá tradice průmyslových kompetencí, zejména v kovoprůmyslu, takže víme, že takové firmy zde jsou.

Zvažovala by Patria otevření vlastního výrobního závodu v České republice?

To závisí na objemu zakázek. Je to možnost, ale v současné době máme lokálního partnera, se kterým jsme schopni dosáhnout stejného výsledku.

O jaké konkrétní produkty nebo subdodávky z České republiky byste měli zájem?

Především o systémové dodávky a moduly s vyšší přidanou hodnotou, což je to, co moderní průmyslové země vyhledávají. Samozřejmě sem spadají i subdodávky, jako kovové díly, kabelové svazky nebo elektronické součástky.

Bylo by možné specifické varianty vozidel konstruovat a vyvíjet přímo v České republice?

Ano, to je velmi dobrý příklad. Vozidla již mají určité standardní varianty, ale pokud bude mít zákazník specifické požadavky na nové verze, inženýring a následná výroba mohou probíhat lokálně.

Model transferu technologií a mezinárodní spolupráce v rámci programu CAVS je pro skupinu Patria velmi úspěšný. Jak se vám daří propojit řadu různých zemí?

Tento model lokalizace jsme si definovali v naší strategii již před dlouhou dobou. Nechceme ministerstvům obrany jen prodávat hotové zboží z Finska, chceme působit přímo v těch zemích. Úspěšné transfery technologií realizujeme už 20 let. V současnosti takto fungujeme například v Japonsku a v Německu. Do Německa jsme sice první vozidla dodali z Finska, ale samotná následná industrializace a výroba bude probíhat přímo tam.

Jednáte o rozšíření programu CAVS s dalšími zeměmi střední a východní Evropy?

Průběžně probíhají diskuse s několika dalšími státy. Sedm zemí již dohodu podepsalo. Z programu CAVS se v tomto segmentu stává téměř standard NATO. Celkově jsme přijali objednávky na více než 2 tisíce vozidel, z nichž 300 již bylo dodáno. Takto by měla evropská obranná spolupráce fungovat – musíme nakupovat společně a vytvářet společné projekty.

Kromě programu CAVS vede skupina Patria také evropský program FAMOUS zaměřený na vývoj pásového obrněného vozidla. Kolik zemí se tohoto programu účastní?

Jde o naše nové pásové vozidlo vyvíjené v rámci Evropského obranného fondu. Nedávno jsme obdrželi financování pro třetí fázi tohoto programu ve výši přibližně 79 milionů eur. Část finančních prostředků jde Patrii, ale zbytek je distribuován mezi partnery ze 12 nebo 13 různých zemí. Žádná firma z České republiky ale v tomto projektu zatím zapojena není.

Podepsali jste dohodu s ukrajinskou platformou Iron Cluster a investiční společností DoubleTap Investments. Budete vyrábět techniku přímo na Ukrajině a co je předmětem tohoto programu?

To je záležitost podléhající přísnému utajení, detaily nebudu prozrazovat.

Plánuje Patria v této souvislosti vykročit ze své tradiční oblasti chráněných pozemních systémů do jiných oborů?

Mohu říct jedině to, že před několika lety jsme ve Finsku koupili společnost Nordic Drones, takže nyní disponujeme i vlastními kapacitami v oblasti bezpilotních letadel.

Evropský obranný průmysl čelí tlaku na masivní navýšení kapacit kvůli válce na Ukrajině. Jak se Patrii podařilo zvýšit svou výrobu?

V loňském roce vzrostly naše tržby o 32 % na současných 1,1 miliardy eur. V průmyslovém měřítku je takto rychlý růst ohromný úspěch. Pro letošní rok očekáváme podobně velký absolutní růst. Celý obranný průmysl v Evropě vynakládá veškeré úsilí, aby rostl, ale k tomu je nezbytná kooperace.

Průmysl však naráží na limity v podobě nedostatku kvalifikovaných dělníků, inženýrů a i potíží s dodávkami materiálu. Jak se tím vyrovnáváte?

Před rokem 2022 nebyly obranné společnosti pro uchazeče o zaměstnání příliš atraktivní. Teď se situace obrátila. Když vypíšeme volná místa ve Finsku nebo v jiných zemích, jsme žádaným zaměstnavatelem a hlásí se nám dostatek lidí.

Změnil se i přístup k financování. Na podzim roku 2021 se v Evropské komisi v rámci diskusí o taxonomii vážně uvažovalo o zařazení obranného průmyslu na seznam společensky nevhodných sektorů, což by nám odřízlo přístup k bankám. Dnes už by o tom nikdo nemluvil, všichni poskytovatelé financování chtějí být do obrany zapojeni.

Některé menší české obranné firmy si na přístup bank stále stěžují. Patrie se tedy tyto problémy s financováním netýkají?

Nás se to netýká. Důležitým faktorem je také to, že vlády stále častěji platí zálohy předem. Považuji za správné, aby průmysl nefungoval jako finančník vládních zakázek.

Jak ovlivnil vstup Finska do NATO fungování společnosti Patria?

Mělo to naprosto zásadní význam. Pozice, ve které se dnes nacházíme, by bez vstupu Finska do NATO nebyla možná. Naše dohoda s Německem o vozidlech CAVS, stejně jako zapojení mnoha dalších zemí do tohoto programu, se uskutečnily právě díky našemu členství v Alianci.

Patria se zapojila také do finského programu stíhaček F-35 od společnosti Lockheed Martin. Jaká je vaše role v tomto projektu?

Patria je lokalizačním partnerem pro finský program F-35. Ve Finsku budeme zajišťovat montáž motorů a kompletní výrobu přední části trupu, což je technologicky velmi složitý kompozitní materiál, včetně instalace avioniky. Tuto složitou část nebudeme dělat jen pro 64 stíhaček objednaných Finskem, ale pro celkem 400 letadel v rámci globálního řetězce Lockheed Martin. To je pro nás obrovský úspěch, do tohoto dodavatelského řetězce se v takovém rozsahu dostane málokdo. Kvůli tomu jsme ve Finsku postavili zcela nové specializované továrny.

V Evropě se silně diskutuje o soběstačnosti a preferenci evropských výrobců, zatímco USA chtějí na evropském trhu prodávat své zbraně. Nevidíte v tom rozpor a riziko pro transatlantické projekty?

Evropa chce a dokáže být více soběstačná. Máme zde dostatek inovací, kompetencí i výrobních kapacit, abychom dokázali stát na vlastních nohách. Rozpor v tom ale nevidím, v tomto oboru je prostor pro mnoho dodavatelů a spolupráce s oběma stranami Atlantiku je prospěšná. Je však správné, aby Evropa nyní více kooperovala i uvnitř svých vlastních hranic.