Článek
Zlatá koruna, státní vyznamenání, cenná golfová hůl, sliby ohledně nominace na Nobelovu cenu míru. Donald Trump je podobně jako v Evropě na své nynější asijské šňůře zahrnován dary, lichotkami a chválou.
Představitelé Malajsie, Japonska a Jižní Koreje chtějí být jednoduše s šéfem Bílého domu zadobře a pokusit se ho přesvědčit, aby upustil od vysokých cel, která uvalil i na výše uvedené asijské národy.
Podle analytiků se toto hýčkání naplno ukázalo během poslední zastávky v Jižní Koreji, kde dostal velmi ceněnou repliku zlaté koruny ze starověkého korejského království Silla (57 př. n. l. až 935 n. l.).
Moderní Jihokorejci tuto korunu považují za symbol „božského spojení mezi autoritou nebes a svrchovaností na Zemi, stejně jako za symbol silného vedení a autority vůdce“, píše The Washington Post.
Trump k tomu od prezidenta I Če-mjonga obdržel nejvyšší státní vyznamenání za „příspěvek k míru“ na Korejském poloostrově.
To je další motiv, který na Trumpově cestě po Asii zaznívá - pověst mírotvorce. V Japonsku mu řekli, že ho příští rok nominují na Nobelovu cenu míru. O tu vehementně stál už letos, ocenění ale nakonec připadlo venezuelské opoziční vůdkyni Maríi Corině Machadové.
Trumpova koruna
Koruna, kterou Donald Trump obdržel v Jižní Koreji, je replikou těch, které byly vykopány ze země v oblasti někdejšího království Silla. Panovníci této dynastie vládli velké části Korejského poloostrova téměř tisíc let, a to až do 10. století. Hlavním městem bylo Kjongdžu. Historici mají za to, že koruny nosili králové a další vysoce postavení úředníci království Silla. To bylo známé také jako „zlaté království“ kvůli používání zlata a pulzujícímu obchodu na Hedvábné stezce.
Zdroj: The Washington Post
Na závěr ovšem Trumpa čeká daleko tvrdší protivník, který ho nejspíš žádnými lichotkami zahrnovat nebude - čínský vládce Si Ťin-pching.
Oba státníci se mají setkat ve čtvrtek právě v Jižní Koreji, mezi Washingtonem a Pekingem to přitom v posledních týdnech a měsících jiskří. A zdá se, že Čína zrovna ustupovat nebude.
Podle analýzy stanice CNN bude Si chtít do světa vyslat vzkaz, že je Čína na globální scéně Spojeným státům rovnocenná. „Bude vyjednávat, ale nenechá se zastrašit,“ míní analytička televize CNN Simone McCarthyová.
Čínský prezident Si Ťin-pching je v hierarchii čínského komunismu považován za vůdce páté generace.
Že se Trump setká se zcela jiným vůdcem, naznačuje i postoj Číny, která na cla reagovala navýšením tarifů na dovoz z USA, odklonila se od amerických farmářů, u nichž tradičně nakupovala sójové boby (namísto toho Peking zamířil na argentinský trh) a uvalila restrikce na obchod s cennými kovy, které se využívají jako nezbytné komponenty například pro chytré mobily. Země přitom kovy jako wolfram, cín, zinek či měď oplývá.
List The New York Times (NYT) k „sebevědomému“ postoji Číny přináší i hlubší pohled do samotné psychiky Si Ťin-pchinga, který se pasuje za nového Mao Ce-Tunga, zakladatele čínského komunismu.
NYT odkazují na dávnou historii, v níž současný vládce hledá inspiraci. Konkrétně se má v myšlenkách opakovaně vracet do období opiové války s Británií a k čínské postavě jménem Lin Ce-sü. Ten jako císařský úředník mandžunské dynastie Čching dohlížel na počátku 19. století na čínský zahraniční obchod a stal se přitom klíčovou osobu „První opiové války“.
Lin je dodnes v projevech vládců i ve školních učebnicích oslavován jako národní hrdina, a to za svůj konfrontační postoj vůči Británii: usiloval tehdy o zastavení pašování opia do Číny.
NYT připomíná, že tato strategie skončila drtivou vojenskou porážkou, která Británii umožnila získat kontrolu nad Hongkongem a podle Číny započalo „století ponížení“. A tuto „hanebnou skvrnu“ se Si Ťin-pching rozhodl během své mocenské éry odstranit, doplňuje americký deník.
Téma drog se přitom o staletí později opět vrací. Trump Čínu mimo jiné obviňuje z distribuce chemikálií pro výrobu fentanylu. Tento syntetický opiát je v současnosti zodpovědný za nejvyššího počet drogového předávkování v USA. „Bude to první věc, na kterou se Siho zeptám,“ pronesl prezident před asijskou cestou.
Čína v otázce fentanylu, stejně jako v celní válce, zaujímá vzdorovitý postoj. Prý se s ohledem na historii opiové války nenechá „vydírat“.
„Nevím, jak velkým znalcem historie je Trump, ale je velmi důležité, aby chápal emocionální význam těchto dějin v Číně,“ řekla NYT Julia Lovellová, sinoložky na Birbeck College Londýnské univerzity.
„Tato historie formuje čínské činy a strategie současnosti,“ dodala autorka knihy Opiová válka: Drogy, sny a vznik moderní Číny.
„Americká poníženost“
Oba vůdci se nicméně v jedné věci shodují. I Donald Trump měl před nástupem do Bílého domu pocit, že USA ve světě nikdo nerespektuje. Během své prezidentské kampaně sliboval, že Americe se pod jeho vedením už nikdo „smát nebude“ a nebude „oškubávat“. Svým způsobem mluvil o „americké poníženosti“.
Je přitom známo, že Si Ťin-pching v době svého kariérního vzestupu četl vlasteneckou báseň výše uvedeného Lin Ce-süa.
Ve čtvrtek možná bude mít knihu na mysli, zatímco se potká s Donaldem Trumpem. Ten často mluví o své knize s titulem Art of the Deal (Umění udělat dohodu), skrze níž přistupuje ke svému vlastnímu prezidentství.
