Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Poslední jednání mezi USA a Čínou o obchodní dohodě se od neděle nepohnula z místa. Pokračovat v debatě tak mají přímo prezidenti obou zemí – Donald Trump a Si Ťin-pching – během telefonního rozhovoru. V posledních dnech se přitom zdá, že za kratší konec lana tahá Trump.
Zřetelně je to vidět na dvou krocích, které Čína v uplynulých dnech učinila. Jde o zákaz dovozu méně výkonných čipů společnosti Nvidia na čínský trh a zastavení dovozu sójových bobů, které tvrdě dopadá na americké farmáře. Je to poprvé přinejmenším od roku 1990, kdy si Čína neobjednala žádné sójové boby z USA.
„Je to pro Čínu poměrně jednoduchý nástroj, jak potrestat a vyvinout tlak na Trumpa, protože právě američtí exportéři jsou často jeho voliči. Zároveň má Čína alternativu – dovoz z Brazílie,“ uvádí Richard Turcsányi ze Středoevropského institutu asijských studií a Univerzity Palackého.
Klíčový odběratel
Čína představuje čtvrtinu odbytu veškeré produkce a má poloviční podíl na exportu sóji z USA. Výpadek významného odběratele tvrdě dopadá na americké pěstitele sójových bobů, kteří se mohli při zúčtování současné sklizně propadnout do ztráty.
„Naléhavě potřebujeme rychle vyřešit situaci s Čínou, naším největším vývozním zákazníkem,“ prohlásil v rozhovoru pro televizi CNN prezident Americké asociace producentů sóji a farmář z Kentucky Caleb Ragland, který je podporovatelem Trumpa. „Chceme povzbudit vládu, aby uzavřela obchodní dohodu.“
Příliš ho neutěšila ani výzva ze strany Trumpovy administrativy k trpělivosti. Zemědělci totiž podle něj „plánují sklizeň, která bude zřejmě ztrátová“. Pokud se navíc podmínky na trhu před sklizní nezlepší, bude se situace farmářů dále zhoršovat.
Sklizeň sóji začne již tento měsíc na 80 milionech akrů půdy. Sójové boby ale zamíří do skladů a sil místo toho, aby putovaly rovnou na obří nákladní lodě plující do Číny.
Právě odběr sójových bobů z USA patří mezi klíčové záležitosti při obchodních jednáních, které se mají týkat i nákupů letadel Boeing. Podle amerického farmáře Jeffa Wintona, který vlastní farmu na produkci mléka, měli američtí zemědělci poté, co pomohli zvolit Trumpa, pocit, že „konečně bude pro ně někdo dělat správné věci“. Toho se však podle svých slov nedočkali. „Stal se přesný opak. Lidé z venkovských oblastí Ameriky v tom sehráli roli, ale teď se cítí zrazeni,“ prohlásil pro Bloomberg Winton.
Obchodní válkou s Čínou ale zasahuje nejen producenty sójových bobů. Politickou ožehavost si uvědomuje i Trumpova vláda. Ministryně zemědělství Brooke Rollinsová uvedla pro list Financial Times, že se připravuje fond, který by měl podpořit americké farmáře. Peníze mají do fondu přitéct z výběru cel. Přinejmenším zpočátku tak na rozdávání mnoho peněz nebude.
Ještě významnější než zastavení dovozu bobů z USA, které nahrazuje import z Brazílie, může být čínský zákaz dovozu čipů od americké Nvidie. „Čína reaguje na rozsáhlé americké exportní restrikce, které omezují její přístup ke klíčovým technologiím, jako jsou AI čipy,“ říká hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek s tím, že zároveň „chce omezit závislost na západních dodavatelích, ale i udržet kontrolu nad domácím technologickým vývojem a suverenitou v kritických oblastech“.
Zákaz dovozu se však netýká nejvýkonnějších čipů od Nvidie, jejichž vývoz do Číny výrobci zakazují USA. „Tento krok je pravděpodobně vyjednávací taktikou v rámci širších diskuzí zahrnujících i další témata, včetně cel. Čína se bezpochyby snaží podpořit a nastolit vlastní suverenitu v oblasti výroby čipů. Mezitím ale chce získat co nejlepší čipy,“ řekl pro CNBC analytik společnosti SemiAnalysis AJ Kourabi. USA už ostatně naznačily, že by mohly dovolit vývoz i pokročilejších čipů Nvidie na čínský trh, než je čip H20.
Za překvapivým krokem může být řada důvodů. „Proč by měli dovážet horší čipy a ještě z toho platit patnáct procent USA,“ uvádí počítačový expert, který si nepřál být jmenován. Naráží na to, že z prodeje čipů musí Nvidia i další americký výrobce AMD platit patnáct procent do kasy USA. Čínské čipy jsou podle něj sice pomalejší a mají větší spotřebu, ale mohou i tak ve větším počtu nahradit výkonnější čipy Nvidie.
„Čipy, co mají v Číně, nejsou špatné,“ dodává. Velký výkon je navíc potřeba pro trénování velkých jazykových modelů (AI) a samotné využívání umělé inteligence uživateli neboli inference už „potřebuje menší výkon než trénink“.
Riskantní tah
Vlastní čipy pro trénování AI mají čínské technologické společnosti Alibaba a Baidu. Čínský Huawei pak chystá podle svých slov nejvýkonnější čip na světě, oznámil to tento týden v průběhu obchodních jednání. Čína tak chce ukázat, že nebude na amerických technologiích závislá.
Zatím ale za americkými technologiemi zaostává. „Čínské AI čipy mohou být konkurenceschopné v určitých specifických aplikacích nebo v méně náročných nasazeních, ale celkově nedosahují výkonu nejnovějších produktů Nvidie,“ říká Marek.
Blokování dovozu čipů Nvidie ale představuje riziko i pro samotnou Čínu. „Očekává se, že minimálně několik let budou čínské čipy méně výkonné a čínské firmy, například v oblasti AI, tak budou mít určitou nevýhodu v konkurenčním boji,“ upozorňuje Turcsányi.
Čína nicméně ukazuje, že je ochotná hrát tvrdě i za cenu, že bude chvíli zaostávat v umělé inteligenci. „Čína se vnímá jako v dobré pozici a pokud bude někdo dělat větší ústupky, tak to bude Trump,“ doplňuje Turcsányi s tím, že mírnou převahu má při vyjednávání právě Čína.
Podle Marka má každá ze stran jiné strategické výhody. „Na straně Číny je to přístup k některým surovinám, viz například kovy vzácných zemin. USA si drží technologický náskok,“ srovnává Marek.
