Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
V pozadí geopolitické partie, kterou proti sobě hrají šéfové dvou nejsilnějších ekonomik světa – USA a Číny –, mají čipy klíčovou roli. Právě ony jsou pohonem nejmodernějších modelů umělé inteligence. Stejně tak jsou nezbytné pro běžnou spotřební elektroniku od automatických praček po chytré telefony. Jedná se zkrátka o rozhodující váhu na miskách, která má sílu určit budoucí světovou velmoc číslo jedna.
„Čipy jsou zásadní pro průmysl či vývoj nových technologií včetně umělé inteligence. Pokud se podíváme na vývoj v oblasti čipů, pochopíme, že se do něj promítají i bezpečnostní a obranné aspekty spojené například se zbrojním průmyslem,“ vysvětluje pro SZ Byznys europoslankyně Miriam Lexmann z výboru pro mezinárodní obchod.
USA si dlouhodobě udržovaly polovodičovou dominanci pomocí metody cukru a biče. Cukr představovaly pobídky a daňové úlevy pro mimoamerické obchodní partnery dodávající špičkovou technologii do Spojených států. Bičem jsou pak cla a další omezující prostředky vůči čínským dodavatelům. Taktika mimo jiné dovedla Peking k masivním investicím do oblasti a také k rozhodnutí vytvořit vlastní polovodičovou infrastrukturu.
Americký prezident Donald Trump proto zkouší podle expertů tlačit na zvýšení efektivity ozkoušených metod pomocí hrozby tarifů ve výši 100 procent vůči čipovým firmám, které nebudou investovat v USA. Současně s tím si je ale zřejmě dobře vědom, že je nutné pootočit taktickým kormidlem, a tak největším výrobcům technologie na světě – firmám Nvidia a AMD – řekl, že mohou Pekingu dodávat některé ze svých čipů. Ovšem pod podmínkou, že z výdělků utržených v Číně odevzdají „doma“ v USA rovných 15 procent.
„Kroky prezidenta Trumpa vnímám ze dvou úhlů pohledu. Za prvé jako snahu o zajištění ekonomické bezpečnosti země a ochrany dodavatelských řetězců, za druhé jako součást geopolitického boje mezi USA a Čínou, ke kterému se vážou i otázky národní bezpečnosti,“ říká Lexmann.
Zlaté čínské ručičky
„Svět si musí vybrat, jestli půjde s námi, nebo s Čínou,“ hřímal Trump letos na jaře směrem k obchodním partnerům Washingtonu. Uteklo několik měsíců a zdá se, že z tvrdosti postoje vůči asijské velmoci vládce Bílého domu částečně slevil.
Důvodů k tomuto kroku spatřuje analytik William Kubik z J&T banky hned několik. „Čína v softwaru a vývoji modelů AI rychle dohání USA. Mezi 40 až 50 procenty vývojářů umělé inteligence jsou Číňané. V čipech si ale Amerika stále drží náskok a snaží se ho chránit celní politikou. Ta se v poslední době mírně uvolnila, protože Trump zjistil, že zastrašování na Čínu nefunguje,“ říká expert. „Čipoví giganti jako AMD a Nvidia nyní mohou do Číny vyvážet specifické modely polovodičů, ale ty nejvyspělejší čipy zůstávají zakázané. USA muselo změnit přístup také kvůli páce, kterou disponuje Peking v podobě vzácných kovů,“ dodává Kubik.
Právě kritické materiály jsou jednou ze silných karet v rukách Trumpova protějšku Si Ťin-pchinga, s nimiž může v obchodní válce hrát. Peking totiž disponuje zhruba 70 procenty světové produkce kovů vzácných zemin, které se používají mimo jiné i v procesech výroby polovodičů. A tuto dominanci se čínský rival Ameriky rozhodně nebojí využívat.
Stejně tak asijská velmoc buduje roky vlastní čipovou infrastrukturu. Ta zatím nedosahuje úrovně výsledků srovnatelných s čipy od Nvidia a AMD, už teď ale stačí k tomu, aby Čína zesilovala například své postavení na elektromobilovém trhu a vytvořila vlastní model umělé inteligence Deepseek.
Do importu čipů investuje Peking podle dostupných informací více peněz než například do dovozu ropy. V roce 2023 to bylo podle technologické společnosti Comtrade 377 miliard dolarů, tedy 8,3 bilionu korun. Čína rovněž přetahuje inženýry z dalších čipových velmocí - Tchaj-wanu a Jižní Koreje. Paradoxně to přitom byly právě restrikce Spojených států, co podle experta na Čínu a investora Daniela Vořechovského pomohlo tamní polovodičový průmysl nastartovat.
„Čipová válka je jednou z motivací k vedení celní války s Čínou, protože čipy jsou i z geopolitického hlediska klíčová věc. Spojené státy se obávají, že Peking dokáže vyvinout vlastní technologicky nejvyspělejší verzi, a kvůli tomu i skrze tarify a legislativní omezení zaklekli v minulosti na čínskou firmu Huawei. Povedlo se jim to na určitou dobu, ale od roku 2022 pozorujeme, že čínský polovodičový výzkum udělal obrovský pokrok. To nikdo nečekal. Spojeným státům se tak v podstatě podařilo nastartovat čínský vývoj v této oblasti,“ vysvětlil dříve odborník pro SZ Byznys.
Z těchto důvodů je pro Trumpa nezbytné k udržení dominance nejen tlačit na stávající metodu cukru a biče, ale navíc přijít i s novou taktikou, jež by pomohla Washingtonu udržet postavení v klíčovém sektoru pro budoucí vývoj. K cukru a biči tak přibyla nová složka – licenční poplatky.
Cukr, bič a odpustky
Nelze přitom říct, že by dosavadní strategie amerických administrativ nepřinesla Spojeným státům užitek. Technologické firmy mimo USA z čipového průmyslu už dříve avizovaly investice v zemi ve výši přesahující 600 miliard dolarů a Spojené státy si v oblasti stále drží prvenství.
Jeden z dodavatelů do USA a jeden z nejdůležitějších světových hráčů - tchajwanská společnost TSMC - například na jaře oznámila plán vybudovat ve Spojených státech tři nové továrny, v rámci nichž investuje podle oficiálního prohlášení 100 miliard dolarů. Stejně velkou investici nedávno slíbil i Apple. V USA vybuduje nové závody a podle šéfa Tima Cooka vytvoří na 20 tisíc pracovních míst.
Díky investici se na TSMC vztahuje výjimka z avizovaných 100procentních cel na dovoz čipů, která Trump vyhlásil na začátku srpna. Prezident si chce tímto způsobem přimknout klíčové firmy čipového byznysu blíže k sobě a zajistit pro USA udržení dominantního postavení v dodavatelském řetězci.
Vzhledem k tomu, že z hlediska výkonu, přístupu k technologiím a dalším faktorům zaujímá klíčové pozice na globální úrovni jen hrstka firem, je tento řetězec nejen křehký, ale rovněž na sobě silně závislý. Výroba čipů se také stává stále exkluzivnějším oborem. Nové závody mají cenu více než 20 miliard dolarů, výstavba trvá roky a musí být v provozu 24 hodin denně, aby byly ziskové.
Dodavatelský čipový řetězec je na sobě vzájemně závislý.
Potřebný rozsah na výrobu se špičkovou technologií se podle agentury Bloomberg smrsknul na pouhých zhruba deset firem. Mezi ně patří TSMC, Samsung Electronics či americký Intel Corporation a též zmiňovaná Nvidia, která však v důsledku čipové války mezi USA a Čínou v posledních měsících ekonomicky utrpěla.
V dubnu Nvidia oznámila, že ji zasáhne finanční ztráta ve výši 5,5 miliardy dolarů poté, co Washington uvalil nová omezení na vývoz jejích čipů H20 pro umělou inteligenci do Číny. Akcie společnosti Nvidia se tehdy také vzápětí propadly o 6,87 %.
Firmy následně získaly vývozní licenci výměnou za příslib, že americké vládě odevzdají 15 procent z příjmů, které v Číně utrží. V případě Nvidie se odpustky týkají výnosu z polovodičů H20 a u AMD jde o čipy MI308. Tuto dohodu označují americká média za bezprecedentní a Kubik se obává, že vytváří nebezpečný příklad do budoucna.
„Znepokojuje mě precedent v podobě licenčních poplatků, který by se mohl rozšířit i na další technologické firmy. Trump by tak mohl podobnou formu ekonomického nátlaku uplatňovat i vůči dalším, jako jsou Microsoft či Amazon, pro něž jsou tržby z Číny relevantní. Tím by pak mohl ovlivňovat pomocí poplatku, jak ty firmy budou fungovat,“ vysvětluje expert.
Co na to Evropa?
Unijní roli v globálním dodavatelském řetězci polovodičového sektoru zastává z největší míry jediný hráč – nizozemská firma ASML. Ta vyrábí nejlepší stroje na výrobu čipů na světě. Za loňský rok podnik v důsledku omezení vývozu do Číny a nejistoty ohledně celní politiky USA zaznamenal úbytek hodnoty o více než 130 miliard dolarů.
Podle dat Evropské komise se vyrábí na území Unie zhruba 10 procent produkce polovodičů. Lexmann tvrdí, že v tomto klíčovém odvětví EU naprosto zaspala.
„V minulém mandátu jsme sice přijali tzv. Chips Act, ale objem investic, který strategie garantovala, byl o dost menší než investice jiných zemí, například Japonska či Jižní Koreje. Zároveň nyní ze zprávy Evropského účetního dvora víme, že cíl strategie, tedy navýšení podílu světové výroby na 20 %, je nedosažitelný. I proto EU v této oblasti začala revizi strategie, která mluví až o čtyřnásobném navýšení investic do výroby čipů, což je jeden z mála pozitivních signálů, které vidíme. Spolupráce s USA a dalšími demokratickými partnery bude ovšem i do budoucna klíčová,“ uzavírá.
