Článek
Letní čas začíná vždy poslední březnovou neděli a trvá do poslední neděle v říjnu.
- V neděli 27. března 2022 se změní zimní čas na letní. Ve 2 hodiny ráno se ručička hodin posune o jednu hodinu vpřed, tedy na 3. hodinu.
- Zimní čas poté nastane 30. října 2022. Hodiny se posunou ve 3 hodiny na 2. hodinu.
Změna času v roce 2022 až 2026
| Rok | Letní čas | Zimní čas |
|---|---|---|
| 2022 | 27. března 2022 | 30. října 2022 |
| 2023 | 26. března 2023 | 29. října 2023 |
| 2024 | 31. března 2024 | 27. října 2024 |
| 2025 | 30. března 2025 | 26. října 2025 |
| 2026 | 29. března 2026 | 25. října 2026 |
V září 2021 schválila vláda konkrétní termíny:
Toto jsou termíny střídání času na další roky. Zrušení není aktuální
Zrušení střídání letního a zimního času
Již v únoru 2018 odsouhlasil Evropský parlament zrušení střídání letního a zimního času. Pro zrušení se vyjádřilo 384 europoslanců, proti bylo 153 europoslanců, 12 europoslanců se hlasování nezúčastnilo.
Nakonec byla schválena výzva Evropské komisi, která měla navrhnout řešení. Tehdejší předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s návrhem na zrušení střídání letního a zimního času a řekl, že by Evropská unie neměla státům diktovat střídání času.
Změny času měly v EU skončit původně v roce 2019, přišel ale odklad a zrušení střídání času nakonec mělo přijít v roce 2021. Členské státy Evropské unie měly informovat Evropskou komisi do dubna 2020 o tom, jestli si chtějí ponechat letní, nebo zimní čas.
Plán EU zrušit tyto hodinové posuny padl kvůli neshodě na tom, který z časů má být takzvaně tím standardním. Změny letního a zimního času nás tak budou provázat minimálně do roku 2026.
Dopady střídání času
Začátky jednání o zrušení střídání času vyvolaly občanské iniciativy a petice. V těch lidé upozorňovali na negativní dopady střídání letního a zimního času na člověka. Mezi negativní dopady byl uváděn například dopad na vnitřní biorytmus člověka, zvýšení počtu infarktů v době změny nebo nárůst počtu nehod v daném dni.
Výzkumu biorytmů se věnovala například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Mluvila o tom, že přechod na letní čas s „chybějící hodinou“ způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim pak nějakou dobu trvá.
Česko čeká příštích pět let střídání času, podle expertů je nezdravé
Proč dochází ke změně času?
Důvodem zavedení letního času byla především úspora elektrické energie. Šlo především o efektivnější využívání přirozeného světla. Díky posunu času je denní (přirozené) světlo člověku k dispozici po dobu jeho denní aktivity, snížila se tím potřeba umělého světla. Poprvé byl letní čas zaveden v období první světové války, kdy byla elektřina nedostatková a drahá.
