Přehledně: Důležité změny, které se v roce 2026 dotknou vaší peněženky

U vyplácení důchodů platí od ledna řada změn. Ať už díky pravidelné valorizaci nebo postupně zaváděným novinkám důchodové reformy. Tady jsou ty nejdůležitější.

Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 korun měsíčně a přiblíží se tak k hranici 22 tisíc korun. Důchody se skládají ze dvou částí. První, základní část je pro všechny penzisty stejná a činí nově 4900 korun. Je to o 240 korun víc než v roce 2025. Druhá, procentní část, která zohledňuje počet odpracovaných let a výši odvodů, vzroste o 2,6 procenta.

Od ledna budou starobní důchodci a také invalidní důchodci třetího stupně pobírat minimálně 9800 korun měsíčně místo dosavadních 5430 korun. Vyšší minimální důchod zavádí důchodová reforma.

Nově musí minimální důchody dosahovat alespoň 20 procent stanovené průměrné mzdy. Přesněji, základní část důchodu musí dosahovat alespoň 10 procent průměrné mzdy (pro rok 2026 to je 4900 korun) a procentní část důchodu dalších 10 procent průměrné mzdy (dalších 4900 korun).

U invalidního důchodu druhého stupně a také u vdovského a vdoveckého důchodu bude minimální důchod činit 7350 korun. U sirotčího důchodu to bude 6860 korun. U invalidního důchodu prvního stupně je minimální výše 6534 korun.

Nová výše minimálního důchodu se týká nejen nově přiznaných, ale i všech současných důchodů.

Výchovné k důchodu, které dostává každý za výchovu dětí, se doposud navyšovalo stejně jako procentní výměra důchodů při řádné valorizaci. Od ledna 2026 byla ale valorizace výchovného k nově přiznaným důchodům zrušena. Výchovné tak zůstane na 500 korunách za každé vychované dítě. To znamená, že se jeho hodnota bude postupem času snižovat, jak z něj bude inflace ukrajovat.

Výhodnější předčasný důchod budou mít od ledna lidé, kteří odpracovali, respektive platili sociální pojištění alespoň 45 let. Výpočtový základ důchodu se běžně krátí o 1,5 procenta za každých i započatých 90 dnů předčasnosti. Lidem, kteří odpracovali 45 a více let, se bude krátit jen o 0,75 procenta.

Platí ovšem jedno „ale“. Do doby tohoto pojištění (45 let a více) se nezapočítávají všechny náhradní doby jako u jiných důchodů. Započítají se jen výdělečná činnost a náhradní doby pojištění za péči o dítě, péči o závislou osobu a za základní vojenskou službu. Změna se týká jen důchodů přiznaných od roku 2026.

Od ledna si lidé připlatí za výplatu důchodů v hotovosti na České poště. Místo současných 78 korun za jeden výběr peněz na poště každý nově zaplatí 94 korun. To je o 16 korun měsíčně více. Tento poplatek je vždy odečten z vyplácené částky důchodu, na poště nikdo nic neplatí.

Zvýšení poplatku za výplatu důchodu v hotovosti se nevztahuje pouze na lidi, jimž byl důchod přiznán před 1. lednem 2010. Těm dle zákona výdaje za hotovostní výplatu důchodu hradí sociální správa a žádné zdražení se jich netýká.

Zdražuje i SIPO, které sdružuje pravidelné inkasní úhrady třeba za nájem, elektřinu, plyn či televizní a rozhlasové poplatky do jediné platby. A to o 21 procent. Státní podnik totiž cenu navýšil o daň z přidané hodnoty (DPH), od které byla služba SIPO dosud osvobozena.

Například platba SIPO na poštovní přepážce v hotovosti včetně zaslání platebního dokladu podraží o šest korun na 34 korun. Držitelé poštovní zákaznické karty budou nově platit 27 korun namísto dosavadních 22 korun.

Od ledna se zvýší rodičovský příspěvek pro vícerčata, a to z 525 tisíc na 700 tisíc korun. Nárok na vyšší částku budou mít rodiče, jejichž děti se narodí v roce 2026, ale i ti, jejichž vícerčata budou na začátku nového roku nejmladšími narozenými dětmi v rodině a nepřesáhnout věkový limit – čtyři roky u dětí narozených do konce roku 2023 a tři roky pro děti narozené po tomto datu. Pro vícerčata narozená před 1. lednem 2024 byl příspěvek 450 tisíc korun.

Pro jedno narozené dítě platí dál rodičovský příspěvek ve výši 350 tisíc korun, pro dítě narozené do konce roku 2023 platí limit 300 tisíc korun.

U mateřství platí od ledna ještě jedna novinka. Ženy, které porodí, dostanou při odchodu z nemocnice žádanku na tři návštěvy porodní asistentky v šestinedělí. Je to plně hrazená služba z veřejného zdravotního pojištění. Jak uvádí Všeobecná zdravotní pojišťovna, návštěvní služby budou nabízet téměř všechny porodnice v Česku, dále některé gynekologické ambulance a samostatné porodní asistentky v rámci smluvních pracovišť.

Novela občanského zákoníku zavádí od ledna řadu novinek v oblasti rozvodů. Osobních financí se dotkne hlavně tím, že když se manželé nedohodnou na péči o dítě a vypořádání majetku sami, za rozvodové řízení si připlatí.

Zatímco za předem domluvený rozvod zůstane zachována dosavadní výše 2 tisíce korun za celé řízení, u „nesmluveného“, problémového rozvodu stoupne poplatek na 5 tisíc korun. Na částku 2 tisíce korun ale může poplatek klesnout, když se manželé dohodnou v průběhu řízení.

Od Nového roku se výrazně změní podpora v nezaměstnanosti. Bude štědřejší. Krátit už se nebude podpora zaměstnancům, kteří odejdou z práce dohodou nebo sami podají výpověď. Nově náleží podpora všem stejně vysoká, ať zaměstnání opustili z jakýchkoliv důvodů.

V prvních dvou až třech měsících se podpora zároveň zvýší na 80 procent průměrného výdělku. Žadatelům do věku 52 let bude vyplácena první dva měsíce, těm starším 52 let (včetně) tři měsíce.

Naopak minusem nových pravidel může být to, že od ledna se věková hranice pro delší čerpání podpory posouvá o dva roky. Nově se tak bude čerpat podpora v maximální délce pěti měsíců do 52. narozenin. Osmiměsíční podpora bude náležet lidem ve věku 52 až 57 let, a podpora v délce 11 měsíců připadne žadatelům, kteří dosáhli aspoň 57 let.

Superdávka je nová sociální dávka, která pomáhá zvládnout náklady na bydlení, živobytí a výchovu dětí domácnostem s nízkými příjmy. Nahradila čtyři dosavadní dávky: příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Místo několika žádostí tak nově stačí podat jen jednu žádost o superdávku. Ačkoliv začala platit už od října 2025, její výplata začíná až v novém roce.

Nárok na příspěvek na péči mají lidé, kteří kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu potřebují péči a pomoc dalšího člověka při zvládání základních životních potřeb. Má čtyři stupně závislosti, přičemž čtvrtý stupeň je úplná závislost. Nově se příspěvek zvyšuje pro nižší stupně závislosti – pro ten první a druhý.

U prvního stupně je nově příspěvek pro dospělého 1300 korun měsíčně (zvýšení o 420 korun) a u dětí 4900 korun (zvýšení o 1600 korun). Příspěvek pro druhý stupeň závislosti se u dospělých zvýšil o pětistovku, činí nově 5400 korun. U dětí do 18 let se zvýšil o 800 korun a nově je 8200 korun.

Příspěvek na péči pro třetí a čtvrtý stupeň zůstává stejný, zvýšil se v roce 2024. Pro třetí stupeň činí pro dospělého 14 800 korun a pro dítě do 18 let 18 100 korun. U čtvrtého stupně je to pro dospělé i děti částka 23 tisíc korun v případě, že péči poskytuje pobytové zařízení a 27 tisíc korun, když je nemocný v domácím prostředí.

Živnostníci a podnikatelé si připlatí na platbách zdravotního a sociálního pojištění. „Konkrétně OSVČ, platící minimální zálohy, platí od ledna 2026 na odvodech sociálního a zdravotního v souhrnu o 1124 korun měsíčně více, zatímco ti s paušální daní o 1268 korun měsíčně,“ říká Petra Pospíšilová, vedoucí daňového oddělení společnosti BDO.

Celkově budou OSVČ s hlavní činností platit měsíčně minimálně 5720 korun za sociální pojištění a 3306 korun za zdravotní pojištění, celkově tedy 9026 korun.

U režimu paušální daně to bude částka 9984 korun měsíčně v prvním pásmu, které je nejvyužívanější. U dalších dvou pásem paušální daň zůstává stejná jako loni, tedy u druhého stupně 16 745 korun a u třetího 27 139 korun měsíčně.

Nová vláda chce ale odvody do konce března 2026 zase vrátit na úroveň roku 2025. Vybrané navýšení do té doby plánuje živnostníkům a podnikatelům vrátit. „Její plán tak jde proti původnímu záměru přiblížit OSVČ více zaměstnancům i v tom smyslu, aby více přispívaly do penzijního systému, a ve stáří tak nestrádaly,“ dodává Pospíšilová.

Zaměstnancům, jejichž práce spadá do takzvané třetí kategorie rizikových prací, musí nově zaměstnavatelé povinně spořit na stáří. Do třetí kategorie prací patří činnosti, u kterých jsou překračovány hygienické limity – při práci se tak musí používat ochranné pracovní prostředky. Jsou to třeba kováři, svářeči, skladníci v mrazírnách, lakýrníci, pracovníci v hutnictví či v lesnictví.

Aby měl zaměstnanec nárok na příspěvek, musí odpracovat aspoň tři směny v měsíci právě touto rizikovou prací. Zaměstnavatel mu pak pošle čtyři procenta z vyměřovacího základu, tedy z jeho hrubé mzdy, na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření. Šéf navíc musí zaměstnance informovat o této novince. S naspořenými penězi si budou lidé moci naložit, jak budou chtít.

Původně měli mít zaměstnanci ve třetí kategorii nárok na dřívější odchod do předčasného důchodu o pět let bez krácení penze. Stejně jako hasiči nebo záchranáři a také lidé pracující v profesích čtvrté kategorie. To ale v parlamentu neprošlo, proto dotyční dostali alespoň tuto podporu.

Od ledna vzroste minimální mzda o 1600 korun. Člověk, který pracuje na plný úvazek 40 hodin týdně, si od ledna 2026 vydělá nejméně 22 400 korun hrubého měsíčně. V hodinovém vyjádření je to částka 134,40 korun.

Z výše minimální mzdy vycházejí takzvané zaručené platy ve veřejných službách a správě. Ty mají čtyři úrovně a určují nejnižší možnou odměnu za plný úvazek pro jednotlivé profese.

Od ledna 2026 je zaručený plat pro první skupinu prací 22 400 korun měsíčně. Pro druhou skupinu profesí odpovídá 1,2násobku minimální mzdy, tedy 26 880 korun. Ve třetí skupině je to 1,4násobek, což je 31 360 korun, a ve čtvrté skupině 1,6násobek minimální mzdy, což vychází na 35 840 korun.

U zaměstnaneckých benefitů se zvyšují limity, do kterých se neodvádí daň z příjmů a povinná pojištění. Limity vycházejí z průměrné mzdy, která je vyšší než loni. V současnosti poskytují zaměstnavatelé svým pracovníkům vedle stravenek či případně penzijního spoření dva druhy benefitů – volnočasové a zdravotní.

Roční limit pro volnočasové benefity se rovná polovině průměrné mzdy, tedy nově částce 24 483 korun. Zdravotní benefity mají limit ve výši průměrné mzdy, která je pro letošek stanovena částkou 48 967 korun. Celkem tak může zaměstnavatel poskytnout daňově osvobozené benefity ve výši 73 450 korun. V roce 2025 to bylo necelých 70 tisíc korun. Kdyby poskytl benefity v hodnotě nad tyto sumy, už se z nich musí odvádět daň z příjmů a pojistné.

Nově je také upřesněno, že osvobozené od daně z příjmů jsou jen ty benefity, jež zaměstnanec dostává nad rámec mzdy. Naopak danit se budou ty, které jsou ve své podstatě mzdou.

Typicky šlo o případy, kdy se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na mzdě ve výši například 40 tisíc korun s tím, že mu vyplatí 38 tisíc korun na účet a dva tisíce korun si vybere ve formě bodů z kafeterie nebo ve formě vstupného na sportoviště či kulturní akce. A protože tyto benefity byly do určité výše osvobozeny od daně z příjmu a od odvodů na pojistné, obě strany ušetřily. Nově už takové praktiky nebudou možné.

Od ledna se zvyšuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, stejně jako náhrada nákladů na výživu pozůstalých.

Na náhradu mají podle zákoníku práce nárok zaměstnanci, kteří kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání nemohou práci dál vykonávat. Dosud měli nárok na dorovnání příjmů, a to do výše mzdy, kterou by si vydělali, kdyby se jim úraz nestal. Tedy kdyby si vydělali třeba 40 tisíc korun hrubého a nyní jsou jako nemocní odkázáni jen na invalidní důchod, musí jim zaměstnavatel příjem dorovnat do výše těchto 40 tisíc.

Průměrný výdělek před vznikem škody, od něhož se výše těchto náhrad odvíjí, se nově zvyšuje o 2,6 procent a o 240 korun. Náhrada náleží i pozůstalým po zaměstnancích, kteří v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřeli.

Od nového roku se zaměstnancům zvýší stravné a náhrady za používání vlastního vozidla při pracovních cestách.

Minimální částka stravného se od ledna zvyšuje o sedm korun v prvním pásmu, což jsou nejkratší cesty, o 11 korun ve druhém pásmu a o 17 korun ve třetím pásmu.

Zvýší se také cena za použití vlastního osobního auta při pracovní cestě, a to o deset haléřů. Takzvaná základní náhrada za používání osobních silničních motorových vozidel pro rok 2026 tak činí 5,90 korun za kilometr. Náhrada má kompenzovat opotřebení auta a jeho servis.

Zaměstnanec má zároveň nárok na proplacení pohonných hmot, a to buď podle skutečně zaplacené ceny, nebo podle paušálu stanoveného vyhláškou.

Paušální částka pro rok 2026, kterou zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům jako náhradu nákladů při práci z domova například na náklady na spotřebu elektrické energie, vody či tepla, činí 4,70 korun na hodinu. Dosud to bylo 4,80, náhrada se tedy o deset haléřů snižuje.

Lidé zaměstnaní na dohodu o provedení práce (DPP) si nově mohou vydělat o pětistovku více bez nutnosti platit odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Zatímco v roce 2025 bylo nutné odvody hradit u příjmu od jednoho zaměstnavatele od 11 500 korun a výše, v roce 2026 je to od 12 tisíc korun a výš. Rozhodná částka pro účast na pojistném činí nově 25 procent stanovené průměrné mzdy pro daný rok, zaokrouhleno na celé pětisetkoruny dolů. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) se limit nemění, zůstává na 4500 korunách.

Od ledna se zvyšují platy některým učitelům. Konkrétně pedagogům v regionálním školství, například učitelům mateřských, základních a středních škol, vychovatelům, asistentům pedagoga, učitelům odborného výcviku a speciálním pedagogům. Druhou skupinou, která si polepší, jsou akademičtí pracovníci státních vysokých škol, tedy pedagogičtí zaměstnanci Policejní akademie ČR a Univerzity obrany.

„K 31. prosinci 2024 bylo na těchto pozicích evidováno 276 898 zaměstnanců,“ uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Do sedmé platové třídy včetně se jim plat zvýší o pevnou částku 2 tisíce korun. U lidí v 8. až 16. platové třídě včetně se plat zvýší o 7 procent.

Dálniční známky od ledna zdražují. Cena roční známky vzrostla o 130 korun na 2570 korun. Měsíční známky stojí 480 korun, desetidenní vyjde na 300 korun a denní 230 korun. Důvodem zdražení je podle Ministerstva dopravy meziroční nárůst počtu dálničních úseků.

Jak uvádí ministerstvo, v roce 2026 zůstávají v platnosti slevy pro nízkoemisní vozidla, tedy poloviční cena pro zemní plyn (CNG a LNG, neplatí pro LPG), čtvrtinová pro plug-in hybridy (CO₂ max 50 g/km) a bez poplatku mohou po dálnicích jezdit vozidla s pohonem čistě na elektřinu a vodík. Tato sazba platí automaticky pro vozidla registrovaná v České republice. U vozidel registrovaných v cizině je nutné podat žádost zvanou „oznámení osvobození“.

Osvobozena od poplatku jsou i nadále vozidla přepravující osoby se zdravotním postižením (ZTP nebo ZTP/P), když je provozovatelem silničního motorového vozidla postižená osoba sama nebo osoba jí blízká, a vozidla přepravující nezaopatřené děti, které jsou léčeny pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastózou.

Jak upozorňuje organizace dTest, dálniční známky prodává na internetu řada e-shopů, které zprostředkovávají koupi dálničních známek a účtují si vysoké poplatky. Jedno špatné kliknutí tak může lidi stát stovky korun navíc. „Oficiální prodejní místo je pouze jedno: edalnice.cz. Vlevo nahoře vždy najdete označení ‚oficiální státní e-shop‘,“ dodává dTest.

Od nového roku se zdražují „pokuty“ za nepojištěná vozidla. Majitelé by měli auta či motorky rychle pojistit nebo je vyřadit z provozu, jinak budou platit tisíce. Majitele vozidel, která jsou v Česku v provozu, ale nemají povinné pojištění, pokutuje Česká kancelář pojistitelů. Za každý den, kdy vozidlu chybí pojištění, započítá určitou sazbu. A od ledna se tyto denní sazby zvýšily v průměru o 30 procent.

Zdravotní pojišťovny už nesmí dle zákona přijímat hotové peníze od klientů. Proto zrušily své pokladny. Veškeré platby tak budou od roku 2026 už jen bezhotovostní. Jde nejen o zálohy, ale třeba i o úhradu pokut či penále.

Zálohy či pojistné na zdravotní pojištění platí OSVČ, dále osoby bez zdanitelných příjmů a také děti cizinců s povoleným dlouhodobým pobytem, za které pojistné platí jejich zákonný zástupce, opatrovník či poručník.

Nabídka bezhotovostních plateb se u jednotlivých pojišťoven může lehce lišit. Klienti by se tak měli podívat na webové stránky právě své pojišťovny a zjistit, jak mohou platit a na jaké účty.

Pojišťovny si od letošního roku už nebudou moci nechávat peníze ze životních pojistek klientů po jejich smrti, když se o ně nepřihlásí. Začala platit novela, díky níž budou muset samy aktivně informovat obmyšlenou osobu. To je osoba, kterou klient uvedl ve své smlouvě s pojišťovnou jako tu, které mají po jeho smrti peníze vyplatit.

Plnění ze životního pojištění pro případ smrti pojištěného totiž není součástí dědictví. A tak se mnoho pozůstalých v minulosti ani nedozvědělo, že jim příbuzný něco odkázal.

Nájemníci mají podle občanského zákoníku povinnost hradit do určité výše drobné opravy v nájemním bytě a zajistit běžnou údržbu. Od ledna se tato výše posouvá z tisícovky na 1500 korun za jednu opravu.

Protože občanský zákoník neříká, co jsou drobné opravy ani běžná údržba, stanovuje to vládní nařízení 308/2015 Sb. Podle něj jde například o pravidelné prohlídky a čištění vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub nebo vařičů.

Drobně udržovat musí nájemníci také kamna, kotle, kouřovody, ale i podlahy, obklady, zdi. Nájemník tak musí platit zjednodušeně za to, co poničí nebo opotřebuje běžným užíváním.

Kromě limitu pro jednotlivé práce na údržbě či opravy existuje ještě roční souhrnný limit. Nařízení uvádí, že když je oprav v bytě více, sčítají se náklady. A limit je vyjádřen v takovém případě cenou za metr čtvereční plochy bytu. Nově je to 150 korun za metr čtvereční, zvýšil se tak o 50 korun. Jestliže tedy někdo bydlí ve stometrovém bytě, roční limit na opravy je 15 tisíc korun. Opravy nad tento limit by už měl platit pronajímatel.

Prohlídky u praktického lékaře budou nově zevrubnější, aby se dařilo odhalit třeba počínající potíže se srdcem, ledvinami či cukrovkou a začít je řešit dříve, než propuknou naplno. Každý pacient dostane individuální léčebný plán na dva roky.

Změny jsou reakcí na stárnutí populace. V praxi by to mělo znamenat, že díky správně nastavené péči praktika dostanou lidé šanci déle žít plnohodnotným životem, chodit do práce bez zdravotních omezení a ve vyšším věku si zachovat soběstačnost a možnost zůstat v domácím prostředí.

Nová prevence bude pro pojišťovny dražší než dosud, pacienti by kromě případných nepovinných očkování neměli platit nic navíc. Pojišťovnám by se měly náklady vrátit, protože díky lepší prevenci by pacienti měli méně trpět chronickými chorobami, jako je třeba cukrovka.

Z krevních odběrů se bude zjišťovat více parametrů než dosud. Lékaři budou častěji provádět EKG a zaměří se více na onemocnění ledvin. Praktici by rovněž měli více řešit prevenci onkologických onemocnění. Budou například důsledněji a systematičtěji kontrolovat zapojení pacientů do screeningových programů. Více se budou kontrolovat i provedená očkování.