Paušální daň se v prvním pásmu zvýší. Oficiální kalkulačka letos nebude

K paušální dani pro rok 2026 se mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) přihlásit už jen do 12. ledna. Stejný termín platí i pro lidi, kteří se naopak rozhodnou z režimu paušální daně vystoupit – třeba v případech, kdy se jim už nevyplatí.

K ověření, zda se paušální daň pro příští rok vyplatí, nebo ne, slouží každý rok kalkulačka ministerstva financí. Ta vypočítává, o kolik zaplatí podnikatelé více nebo méně v režimu paušální daně ve srovnání s běžným zdaněním na základě výdajových paušálů. Tentokrát ale úřad kalkulačku nevydá.

Podle Štefana Fouse z tiskového oddělení Ministerstva financí by nyní jen mátla živnostníky, neboť výše paušální daně se zřejmě do pár měsíců změní, respektive sníží. Počítá s tím návrh nové ministryně financí Aleny Schillerové. „To, co OSVČ zaplatí navíc v prvních měsících, jim bude následně vráceno,“ říká Fous.

I když teď tedy není možné využít kalkulačku, většinou platí, že paušální daň se vyplatí živnostníkům s vyššími příjmy, kteří neuplatňují slevu na děti a na jejich podnikání by se vztahovaly nižší výdajové paušály.

V prvních měsících 2026 se zvýší měsíční paušální daň v prvním pásmu o 1268 korun. Právě první pásmo daně využívá drtivá většina ze zhruba 130 tisíc živnostníků, kteří letos paušální režim využívají. Zatímco letos posílali na finanční správu každý měsíc 8716 korun, od ledna to bude už 9984 korun.

Ale jen dočasně, než ministerstvo financí vyhlásí novou nižší paušální daň (pro první pásmo). Ta bude pak zřejmě o víc než 800 korun nižší, činit bude zřejmě zhruba 9160 korun. Přesnou částku ministerstvo teprve oznámí.

Ve druhém pásmu zůstává konečná částka paušální daně pro celý příští rok stejná jako letos – 16 745 korun měsíčně. Ve třetím pásmu také zůstává stejná, a to 27 139 korun.

Jak uvádí Šárka Pavlasová z tiskového oddělení Ministerstva financí, důvodem, proč se zvyšuje paušální daň jen v prvním pásmu, je fakt, že je vázána na minimální vyměřovací základy sociálního a zdravotního pojištění, které se každoročně mění. Výpočet odvodů u druhého a třetího pásma je vázán na fixní parametry, proto výše platby zůstává stejná.

A protože ministryně Alena Schillerová chce snížit vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění, klesne i paušální daň v prvním pásmu.

Pro ty, kteří už v paušálním režimu jsou a chtějí v něm zůstat i další rok, se nemění nic kromě částky pravidelné platby v případech, kdy OSVČ spadá do prvního pásma. Je tedy nutno například upravit trvalý příkaz k úhradě ze zmiňovaných 8716 na 9984 korun. Daň se platí do 20. dne každého měsíce.

Zálohy lze běžně předplatit i na několik měsíců nebo na celý rok dopředu, letos to ale nelze doporučit, když se výše daně bude měnit.

Pokud chce současný paušalista provést změnu, musí ji rovněž oznámit úřadu do 12. ledna 2026. Můžete podat:

Všechny potřebné formuláře včetně například i oznámení o dobrovolném ukončení paušálního režimu, jsou dostupné na webu Finanční správy. Nejjednodušší způsob, jak provést jakoukoli změnu, je elektronicky prostřednictvím portálu Moje daně či pomocí datové schránky.

Paušální daň umožňuje, aby podnikatelé v jediné měsíční splátce platili pevně stanovenou daň z příjmu, dále minimální zálohu na zdravotní pojištění a minimální zálohu na sociální pojištění navýšenou o 15 procent. Navýšená je proto, aby měli živnostníci v budoucnu vyšší důchod a nepočítal se jim jen z minimálních záloh.

Před vstupem do režimu paušální daně by měl každý živnostník zvážit výhody a nevýhody.

Pro OSVČ jde o zjednodušení daňové administrativy – nemusí podávat daňová přiznání, tudíž si nemusí platit účetní. Platí jen jednu platbu měsíčně a s velkou pravděpodobností se vyhne finanční daňové kontrole. 

„Tento systém přináší větší přehlednost a předvídatelnost plateb, usnadňuje finanční plánování a v některých případech může znamenat i úsporu na daních. Snížení byrokratické zátěže ponechává OSVČ maximum prostoru pro samotné podnikání a zároveň zefektivňuje správu plateb jak pro finanční úřady, tak pro zdravotní pojišťovny a správu sociálního zabezpečení,“ popisuje plusy generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.

Výhodou jsou také již zmíněné vyšší odvody na důchodové pojištění ve srovnání s tím, když si OSVČ platí jen minimální povinnou částku. Díky tomu pak bude mít i vyšší důchod.

OSVČ si nemůže uplatnit žádné daňové slevy například na dítě, na manželku, na poplatníka. Nemůže si odečíst ani žádné dary, které snižují daň z příjmu. Neuplatní ani daňové odpočty na penzijní spoření nebo ze zaplacených úroků na hypotéky či z úvěrů ze stavebního spoření.

Komplikovanější je režim paušální daně také v případě, kdy živnostník potřebuje doložit příjmy. Často jde například o situace, kdy žádá o úvěr nebo o sociální dávky od státu. Banky většinou po podnikateli s paušální daní chtějí doložit výpisy z účtů za určité období, ze kterých je patrný obrat na účtu a pravidelné placení daně.

U žádostí o sociální pomoc pak stát vychází u „paušalistů“ z vlastních tabulek.

V případě, kdy živnostník potřebuje i v některých dalších životních situacích potvrzení o příjmu – například když žádá o pronájem bytu, o stipendium pro dítě, nebo ho potřebuje v řízení o výživném, musí požádat finanční správu o potvrzení.

Finanční úřad ho vydá, ale uvede v něm jen pásmo, které OSVČ využívá a zda nemá v rámci placení daně nějaký dluh vůči státu. Konkrétní příjem takového živnostníka nemá finanční správa jak zjistit, protože nepodává daňové přiznání.

Jak už padlo výše, pokud se OSVČ rozhodne od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu, musí nejpozději do 12. ledna 2026 podat oznámení o vstupu do paušálního režimu. 

Má-li OSVČ povinně ze zákona zřízenou datovou schránku, musí oznámení podat elektronicky, pošle tedy vyplněný formulář datovou schránkou. Jednoduchá cesta je vyplnit online formulář na portálu Moje daně – oznámení lze odtud rovnou odeslat.

„Některé OSVČ povinnou datovou schránku zřízenu nemají, ty pak mohou oznámení poslat na příslušný finanční úřad i poštou nebo ho odevzdat osobně na podatelně finančního úřadu,“ radí mluvčí finanční správy Patrik Madle.

Je potřeba počítat s tím, že o přihlášení k paušální dani nedostanete žádné potvrzení. Finanční správa informuje žadatele pouze v případě, když nesplňují zákonné podmínky pro vstup do paušálního režimu.

Pokud začnete podnikat až v průběhu roku, můžete se k paušální dani přihlásit také, ale musíte tak učinit nejpozději do dne zahájení činnosti. „Vstup do paušálního režimu pak nastane od začátku toho měsíce, ve kterém činnost zahájíte,“ doplňuje Šárka Pavlasová z Ministerstva financí. Paušální daň

Paušální daň se platí na účet krajského finančního úřadu, který pak zálohy na sociální a zdravotní pojištění rozpošle.

U platby paušální zálohy je třeba uvést, tak jako i u všech ostatních plateb finančnímu úřadu, variabilní symbol, což je daňové identifikační čísla (DIČ), u fyzické osoby je obecným identifikátorem rodné číslo.