Článek
Polská civilní a vojenská kontrarozvědka zadržely v Katovicích muže a ženu ve věku 32 a 34 let.
Občané Ukrajiny měli v zemi na pokyn cizí rozvědky sledovat vojenský potenciál a instalovat zařízení pro skrytý monitoring.
Podle Jacka Dobrzyńského, mluvčího ministra, který v Polsku koordinuje činnost tajných služeb, sbírala dvojice informace o příslušnících polské armády i o infrastruktuře využívané k logistické podpoře Ukrajiny.
Soud oba poslal na tři měsíce do vazby. V případě prokázání viny jim hrozí osmiletý trest.
Síť sabotáží
Zatčení v Katovicích zapadá do širšího obrazu. Premiér Donald Tusk minulý týden bez podrobností oznámil, že v různých částech země v posledních dnech zadrželi osm lidí podezřelých z přípravy sabotáží.
Polská civilní kontrarozvědka (ABW) navíc informovala o jiném případu: 16. října zadržela ukrajinského občana Danyla H., který měl podle vyšetřovatelů působit na území Polska a Rumunska ve prospěch ruských tajných služeb.
Akci provedla ABW společně s rumunskou službou SRI, která současně zadržela i jeho dva komplice.
Vyšetřovatelé tvrdí, že skupina připravovala útoky například prostřednictvím zásilek posílaných na Ukrajinu, které měly obsahovat výbušniny a další nebezpečné materiály.
Ruský rukopis
Organizace Globsec a Mezinárodní centrum boje proti terorismu zaznamenaly od roku 2022 v Evropě nejméně 110 sabotáží nebo pokusů o ně s potvrzenými vazbami na Rusko. Jedná se o fyzické útoky, například žhářství, do statistiky se naopak nepočítají kybernetické a informační operace.
Většina útoků byla namířena proti Polsku, které je klíčovou tranzitní zemí pro vojenskou pomoc Ukrajině, a Francii.
V Česku bylo útoků pět. Šlo o žhářství a také bombové výhrůžky školám.
Nábor diverzantů často probíhá na uzavřených fórech například na síti Telegram a je spojen s finanční nebo hmotnou odměnou.

















