Jak vypadá český milionář: Fandí Evropě a majetek si hlídá v Excelu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čeští i slovenští dolaroví milionáři zůstávají navzdory geopolitickému napětí mimořádně optimističtí. Zatímco dříve jejich majetek rostl hlavně díky podnikání, dnes se čím dál víc opírají o investice. Vyplývá to z letošního průzkumu J&T Banka Wealth Report 2025, který mapuje postoje a investiční chování českých a slovenských dolarových milionářů.

Loni jim nejvíce vydělaly akcie, které poprvé předstihly příjmy z podnikání. Stále větší důvěru si získává i private ekvity, tedy investice do firem, které nejsou na burze a do nichž investoři vstupují s cílem je dál rozvíjet. Dolaroví milionáři od něj v příštích letech očekávají ještě atraktivnější výnosy.

„Letošní rok byl po relativně dlouhém období poznamenaném pandemií, energetickou krizí a inflační vlnou první, o kterém by se dalo hovořit jako o standardním. Česká ekonomika se vrátila k solidnímu růstu a inflace se stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle ČNB. Ohledně budoucího makroekonomického vývoje pak v Česku také panuje optimistická nálada,“ shrnuje Adam Ruschka, ekonom J&T Banky.

„Čeští a slovenští dolaroví milionáři jsou z větší části první generací bohatých. Nezískali svůj majetek dědictvím, ale prací a dlouhodobým podnikáním. Nyní ale postupně mění své návyky, kdy se od každodenního řízení byznysu přesouvají k aktivnímu investování,“ doplňuje Roman Koděra, manažer privátního bankovnictví J&T Banky.

Zatímco v roce 2020 považovalo podnikání za hlavní faktor růstu svého jmění 64 procent českých dolarových milionářů, letos je to už jen 41 procent. S nástupem další generace bohatých a s tím, jak současná generace postupně opouští operativní řízení firem, lze očekávat, že posun od podnikatelů k investorům bude dál sílit.

V globálním měřítku navíc startuje jeden z největších transferů bohatství v moderní historii. Podle zprávy Capgemini World Wealth Report 2025 mají generace X, mileniálové a generace Z do roku 2048 zdědit více než 83 bilionů dolarů.

Do řad dolarových milionářů to nepřivede jen mladší generace, ale výrazně také ženy. Právě ty totiž často dědí majetek nejen po rodičích, ale díky vyšší střední délce života také po svých partnerech. Do roku 2035 by tak ženy měly získat významný podíl na celkovém přesunu majetku.

Ať už majetek vznikl podnikáním, nebo ho v budoucnu převezmou nové generace, společné mají bohatí jedno - o svém jmění si vedou velmi přesný přehled. Hodnotu svého majetku si průběžně aktualizují a sledují její vývoj. Často úplně jednoduše, v obyčejném tabulkovém editoru typu Microsoft Excel, plyne dále z průzkumu.

Podle Koděry část podnikatelů, kteří své firmy předávají nebo prodávají, získává výrazné přebytky kapitálu a hledá nové způsoby jeho zhodnocení. Tento posun kopíruje vývoj, který byl patrný u zahraničních bohatých už před lety.

K růstu bohatství českých dolarových milionářů letos poprvé nejvíce přispěly akcie, které se na něm podílely zhruba z 50 procent a předstihly příjmy z podnikání a zaměstnání s 41 procenty. Následují investiční nemovitosti s podílem 37 procent, jejichž význam po dvou letech opět roste, a dluhopisy s 34 procenty.

Do popředí zájmu se dostává private equity, které se na růstu podílí už zhruba čtvrtinou a mezi bohatými zaznamenává výrazný meziroční nárůst zájmu i důvěry. V roce 2026 očekávají, že tento segment bude patřit k nejatraktivnějším částem jejich portfolií.

„Přibližně polovina českých a slovenských dolarových milionářů dnes volí private equity jako investici, od které v příštích 12 měsících očekávají nejzajímavější zhodnocení. Naopak široká veřejnost často preferuje pasivnější aktiva. Je to dáno nejen vyšším vstupním kapitálem, ale i tím, že Češi tradičně více střádají a méně přijímají investiční riziko,“ vysvětluje Koděra.

Bohatí jsou podle něj většinou podnikatelé, kteří se na rozdíl od obecné populace rizika nebojí, umějí s ním pracovat a aktivně hledají zhodnocení.

„Jde ale i o racionální reakci na změnu trhu. Počet firem na burzách dlouhodobě klesá a stále více z nich získává kapitál soukromě. Private equity tak dává přístup k rostoucím firmám a zároveň méně podléhá krátkodobým výkyvům, což je důvod, proč mu věnují stále větší pozornost,“ dodává Koděra.

Čeští i slovenští dolaroví milionáři zároveň částečně změnili svůj pohled na investice do kryptoměn. Kryptoměny už pro ně nejsou „buď, anebo“ téma. Ubylo jak zapálených fanoušků, tak hlasitých odmítačů.

Téměř stejné procento milionářů je dnes považuje za spekulativní bublinu bez reálné hodnoty (27 procent) i za nástroj, který má mít své místo v investičním portfoliu (24 procent). Svou roli pravděpodobně sehrálo i výrazné legislativní uvolnění investic do kryptoměn v USA.

V praxi ale bohatí zůstávají opatrní, když kryptoměny tvoří maximálně pět procent jejich investičního portfolia a vyšší sázky jsou spíše výjimkou. Ty jsou naopak typičtější pro obecnou populaci, která v kryptoměnách častěji vidí šanci na rychlé zbohatnutí a dává mu v očekávaných výnosech větší váhu než samotní dolaroví milionáři, vyplývá z průzkumu.

Vedle investičních témat průzkum ukazuje i hodnotové postoje milionářů, například jejich názor na Evropskou unii a budoucnost Evropy. Boháči se dlouhodobě staví k Evropské unii spíše pozitivně. Přínosy členství podle nich stále převažují nad nevýhodami.

Zároveň však upozorňují, že pokud má Evropa obstát v globální konkurenci, bude muset změnit priority – méně regulací a byrokracie, méně štědré sociální politiky, a naopak více investic do obrany, energetické soběstačnosti, vědy a inovací.

Právě současná míra regulací i vysoké sociální výdaje podle nich snižují konkurenceschopnost evropských ekonomik.

V těchto názorech se překvapivě shodují i s obecnou populací. Rozdíl je pouze v sociální politice. Zatímco milionáři by ji chtěli omezit, většina veřejnosti by ji ponechala v současné podobě.

Co se týče hlubší evropské integrace, jen menší část bohatých by uvítala například prohloubení kapitálové unie, propojení národních burz do jedné evropské nebo vznik jednotné evropské armády.