Článek
Bankovnictví a obrana. Právě tyto obory se mohou ocitnout v hledáčku vlády, která hledá dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Podle zdrojů z obranného průmyslu by konkrétnější záměr mohl být oznámen v nejbližších dnech, patrně už po pondělním jednání vlády.
Že na dodatečném zdanění vybraných sektorů Andrej Babiš s ministryní Alenou Schillerovou (oba za ANO) pracují, přiznal před pár dny sám premiér v deníku Blesk. Zároveň připustil, že na podobě opatření zatím v koalici nepanuje shoda.
„Lidé chtějí mít nízké deficity a samozřejmě to někdo musí zaplatit. My tady máme instituce, které nadmíru extrémně vydělávají a platí to všechno spoluobčané. Takže budeme se muset na to podívat,“ uvedl Andrej Babiš v Blesku.
Konkrétní sektory, kterých by se nové zdanění mohlo týkat, premiér nejmenoval. Naznačil ale, že ve hře jsou i banky a obranný průmysl. „Diváci vědí, komu dávají hlavně peníze a kdo má nadměrné zisky i z války,“ řekl.
Jak v bankovním, tak ve zbrojním sektoru panuje nervozita. Zástupci bank i zbrojařů čekají, s čím vláda přijde. Zatímco se zvláštním zdaněním bank či energetiky už má stát zkušenosti, v letech 2023 až 2025 tu platila daň na mimořádné zisky, extra daně na obranný průmysl by v tuzemsku fungovaly poprvé.
Jak by mimořádná daň fungovala
Podle zástupců zbrojních firem stát narazí na problém hned na začátku: jak vůbec určit, které firmy do obranného průmyslu patří. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka je to mnohem komplikovanější než v případě bank, kde je vymezení sektoru poměrně jednoznačné.
„Žádný předmět podnikání „zbrojní výroba“ neexistuje. A většina toho, co se nazývá „zbrojovkou“, jsou výrobní firmy, které vyrábí jak civilní výrobu, možná zboží dvojího použití, ale i něco, co se nazývá vojenským materiálem. Jakým způsobem ty firmy chcete danit, když třeba z 80 % dělají civil?“ ptá se Hynek.
Podle něj by vláda musela nejprve přesně vymezit okruh dotčených podniků a stanovit pravidla, podle kterých se bude daň počítat. Jako příklad uvádí kopřivnickou Tatru, která vedle vojenských vozidel vyrábí také nákladní automobily pro civilní zákazníky nebo hasiče. „Budete zdaňovat zisk celé Tatry, anebo budete zdaňovat jenom z té vojenské výroby?“ ptá se.
Nejasnosti by se navíc netýkaly jen samotných výrobců, ale i jejich dodavatelů. S nadsázkou Hynek upozorňuje, že pokud by se daň vztahovala také na subdodavatelský řetězec, mohla by dopadnout třeba i na Lesy České republiky, jejichž dřevo se využívá při výrobě celulózy pro střelný prach. „Tohle nedává smysl,“ míní.
Zavedení sektorové daně pro obranný průmysl považuje za zvlášť nešťastné také kvůli současné bezpečnostní situaci. Evropská unie podle něj potřebuje vojenskou výrobu naopak masivně podporovat. Navíc automobilový průmysl, který se potýká s problémy, hledá právě v obranném sektoru nové příležitosti. „Zavedení sektorové daně pro tuto oblast je naprosto demotivující. Takže nás všechny okolní země předběhnou a my se staneme obyčejným spotřebitelem, nikoli výrobcem,“ varuje.
Jak by reagovali zbrojaři? Čekal by nás exodus
Přesun sídel a daňových rezidencí firem do zahraničí by Hynek považoval ještě za méně závažný scénář. „Ta horší varianta je, že přesunou výrobu.“ Ztráta výrobních kapacit by podle něj byla pro Česko zvlášť nebezpečná v době, kdy se zhoršuje bezpečnostní situace. „V době války platí jediné pravidlo: hledáš-li pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene.“
Vyšší zdanění by podle Hynka mohlo zabrzdit také nové investice. Obranný průmysl je kapitálově náročný a vyšší daňové zatížení může investory odradit od budování dalších výrobních kapacit v Česku. „Bude nějaký investor investovat do průmyslu, kde je zatížen vyšší daní než kdekoliv jinde? Proč by to dělal? To se mu nevyplatí.“
Další slabinu návrhu vidí v možných sporech o to, na koho se daň vlastně vztahuje. Pokud stát firmy vymezí nesprávně, mohou se podle něj bránit soudně. „Jedna věc je deklarace: pojďme to zatížit. Druhá věc je najít metodiku a určit, koho se to týká. To si myslím, že je nejslabší místo celého toho modelu.“
Výhrady má Hynek také k případnému zpětnému zavedení daně. Firmy podle něj podnikají v určitém daňovém prostředí a stát by jim neměl dodatečně měnit pravidla pro už dosažené zisky. Očekává proto, že by se v případě takového kroku mohly obrátit na soudy. „Já si myslím, že ty soudy by to zrušily. Jsem o tom přesvědčen.“
Zdaní stát i banky?
„Na ráně“ mají být i banky. Rétorika Babiše i Schillerové směrem k bankovnímu sektoru je v posledních týdnech velmi ostrá. „Kdo tady nejvíc vydělává, kdo je nejvíc nenasytný? No komerční banky,“ prohlašoval premiér ve Sněmovně. Argumentoval tím, že jejich zisky od roku 2021 vzrostly přibližně ze 70 na 140 miliard korun.
Předchozí pokus o mimořádné zdanění bank skončil z pohledu státního rozpočtu výrazně za očekáváním. Windfall tax, kterou zavedl bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), měla bankám původně přinést do veřejné kasy desítky miliard korun. Ve skutečnosti ale stát získal jen zlomek plánovaného výnosu. Banky totiž dokázaly optimalizovat své zdanitelné zisky. I proto se nyní ve vládních úvahách objevuje jiná varianta: zdanění bankovních aktiv namísto samotných zisků.
Rafinerie
A do rozpočtu zřejmě přispějí navíc i rafinérie. Poslanci ve druhém čtení schválili jejich zdanění. Výnosy ze speciální daně budou podle ministryně financí kompenzací za výdaje, kterými stát již podruhé částečně zastropuje ceny pohonných hmot.
„Sektor zpracování ropy a výroby rafinovaných ropných produktů v roce 2026 profitoval hlavně z vývoje na ropných trzích,“ argumentovala Schillerová ve Sněmovně. „Mimořádné zisky neplynou z inovací nebo větší efektivity,“ obhajovala vládní návrh.
Daň se bude uplatňovat za letošní a příští rok. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Jen za letošní rok by podle ministerstva financí měla daň do státního rozpočtu přinést asi 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude možné zpřesnit až v roce 2027 podle vývoje cen.
Opozice kritizuje, že návrh zákona je ušitý na míru zdanění pouze jedné firmy, a tou je Orlen Unipetrol. „S návrhem mimořádné daně v této podobě i nadále zásadně nesouhlasíme. Chápeme snahu vlády o snížení rozpočtového schodku. Považujeme však navrhovanou podobu mimořádné daně za opatření s krátkodobým finančním efektem, jehož dlouhodobé důsledky mohou být výrazně negativní,“ uvedla firma v tiskovém prohlášení.
