Nejbohatší Čech: Babišovy sektorové daně zdraží teplo

Do debaty o sektorových daních, které zvažuje současná vláda Andreje Babiše, se vložil i nejbohatší tuzemský byznysmen Daniel Křetínský. K plánům vlády se staví odmítavě.

Skupina EP Group, která působí v energetice, logistice či maloobchodu ve Velké Británii, Francii, Německu i dalších zemích, provozuje v tuzemsku především teplárny, které zajišťují dodávky tepla a teplé vody v systémech centrálního zásobování teplem.

„Naše teplárny masivně investují do své konverze z uhlí na plyn a aktuálně jsou spíše ve ztrátě než v zisku. Pokud by zdanění mělo být dlouhodobější, promítne se do vyšších cen tepla z centrálního zásobování teplem,“ uvedl pro Seznam Zprávy Daniel Křetínský.

Zdražení tepla by pocítili především obyvatelé bytových domů, včetně sídlišť.

Vláda zvažuje sektorové daně na banky, energetiku či maloobchod podle jako dodatečný příjem do státního rozpočtu. Podle ekonomů však poškozují ekonomiku a odrazují mezinárodní investory od potenciálních investic v Česku.

„Rozumím snaze vlády hledat dodatečné rozpočtové příjmy. Sektorové zdanění ale považuji za nešťastný nástroj. Zvyšuje nejistotu, narušuje předvídatelnost podnikatelského a investičního prostředí a může vést k tomu, že investice, které by jinak směřovaly do České republiky, budou realizovány jinde,“ uvedl Křetínský.

Stát by měl naopak usilovat o to, aby pro investice v tuzemsku připravil dobré podmínky, aby přilákal kapitál i talenty. Jen tak může do budoucna Česko dostáhnout vyššího růstu ekonomiky a zvyšovat svůj blahobyt.

„Česká republika nebude centrem vývoje velkých jazykových modelů, ale může hrát velmi důležitou roli v investicích v oblasti aplikace AI, zejména v průmyslové oblasti. Pro to máme opravdu velmi dobré podmínky. Úkolem vlády by mělo být propagovat Česko jako vynikající destinaci pro tyto projekty, tedy pro kapitál a talent,“ dodal.

Podle něho je předvídatelnost daní, stabilita daňového systému a absence různých sektorových a mimořádných daní v tomto rozhodování „naprosto zásadním bodem“.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) podle informací Seznam Zpráv zvažuje sektorové daně pro energetiku, zbrojaře, banky nebo maloobchod. Jisté je zatím jen zdanění rafinérií, které Sněmovna ve druhém čtení projedná v pátek. Není ale jasné, zda vláda neprosadí další sektorovou daň formou pozměňovacího návrhu, tedy tzv. přílepku.

Důvodem je schodek rozpočtu, který dosahuje 386 miliard korun a střednědobý výhled počítá s jeho snížením: na 360 miliard v roce 2028 a na 250 miliard v roce 2029. Kabinet tak hledá další příjmy, a to i přes dřívější slib, že daně zvyšovat nebude.

Uvnitř koalice přitom panuje nejednota, které sektory zdanit. Co se týče bank, premiér Babiš veřejně označil jejich zisky a úroky za „nechutné“. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) považuje úvahy o zdanění sektorů s „brutálními zisky“ za legitimní. Konkrétní podoba daní zůstává otevřená.

Jaké jsou plány vítěze České elity a nejhodnotnější české firmy EP Group si můžete přečíst v pátek ve velkém rozhovoru s Danielem Křetínským na Seznam Zprávy.