Článek
Více než čtyřicet lídrů se ve čtvrtek setkalo v Dublinu, aby probrali především bezpečnost Evropy. Česko na 9. summitu Evropského politického společenství (EPC) zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).
Mottem jednání je: Evropa - silná, bezpečná a propojená. Irský premiér Micheál Martin si od čtvrtečního zasedání slibuje bližší vztahy mezi evropskými zeměmi a posílení vazeb. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová ještě před jednáním popsala, že jedním z hlavních témat bude ruská agrese, a to i mimo hranice Ukrajiny.
Úvodem připomněla vlnu sabotáží a kybernetických útoků po celé Evropě s dodatkem, že EPC bude „neochvějně bojovat proti jakémukoli pokusu o destabilizaci“.
Summitu se účastní celkem 47 politiků, včetně kanadského premiéra Marka Carneye či ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten vyzval evropské spojence, aby zblízka sledovali mírová jednání, která s Ruskem a Ukrajinou vedou Američané.
„Není to o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale spíše o jakémsi rámci bezpečnosti mezi Evropou a Ruskem. Považujeme to za podivné,“ prohlásil. Právě mírová jednání chce se Zelenským podle svých slov probrat i premiér Babiš.
Kdo by měl za Evropu jednat o míru?
„Budu mít bilaterální jednání s panem Zelenským. Já jsem mluvil s Karlem Havlíčkem, který tam vlastně končí ekonomickou misi. Jsou tam zajímavé věci, spolupráce ohledně jádra,“ nadhodil premiér Babiš před novináři. Připomněl, že Ukrajina má zájem o letadla Skyfox.
„Samozřejmě se budu zajímat o vývoj mírových jednání, kde zatím Evropa není přítomna na úrovni členů Evropské rady,“ otevřel Babiš otázku, kterou se budou evropští politici zabývat i v pátek na neformálním zasedání Evropské rady.
Mírových jednání se zatím vedle Rusů a Ukrajinců účastní pouze Američané, což by se do budoucna mělo změnit.
„Není to o tom, že se nesnažíme s Ruskem o dohody. Problém je, že Rusko je nedodržuje. A Američané brání primárně americké zájmy,“ vysvětlila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, proč je důležité, aby byla Evropa u jednání o míru. Podle Babiše je nutné, aby se lídři „už konečně“ dohodli na konkrétních jménech.
„Já jsem přesvědčen, že to musí být předsedové vlád nebo prezidenti, kteří jsou členové Evropské rady, protože je tam přímá vazba na evropský rozpočet, jsou tam peníze, které je potřeba odsouhlasovat. Doufejme, že na tom zítřejším jednání budeme mluvit o konkrétních jménech,“ dodal.
Předpoklady má podle Babiše například italská premiérka Giorgia Meloniová, premiér Polska Donald Tusk, britský premiér Andy Burnham nebo dánská ministerská předsedkyně Mette Frederiksenová. Za důležitou považuje i účast předsedy Evropské rady Antónia Costy.
Babiš má v Dublinu mimo jiné vystoupit i k energetické bezpečnosti nebo rozvoji umělé inteligence. „My jsme v pondělí schválili Radu vlády pro umělou inteligenci a my máme v tomto oboru špičkové experty a skvělý ekosystém. Česká republika se uchází v rámci Evropy o rozvoj a o to, že sedm projektů bude podpořeno z evropských peněz,“ řekl premiér.
„Merz má stejný hlas jako já,“ poměřuje sílu Babiš
Zatímco setkání Evropského politického společenství vnímá část politiků spíše jako „uvolněnější debatní setkání o vizích“, v pátek dojde pravděpodobně na třaskavější jednání. Vrcholní představitelé zemí Evropské unie se totiž mají na neformálním zasedání Evropské rady pobavit mimo jiné o budoucím víceletém rozpočtu EU na roky 2028 - 2034, ve hře je celkem 1800 miliard eur.
Německý kancléř Friedrich Merz chce jednání o rozpočtu spojit s diskuzí o finanční podpoře Ukrajiny. Právě Berlín do evropského rozpočtu přispívá nejvíce peněz a zároveň je i největším dárcem finanční pomoci Ukrajině.
Podle Merze by se ale na podpoře Ukrajiny měly do budoucna „spravedlivě“ zapojit všechny evropské země. Právě tímto závazkem evropských spojenců pak německý kancléř podmiňuje svůj souhlas s rozpočtem. V opačném případě je prý připraven ho vetovat. Toto právo má ostatně každý člen.
Merzův přístup se ale českému premiérovi nelíbí. Sám ostatně poslal dopis šéfovi Evropské rady Antóniu Costovi, ve kterém odmítá, aby byla dohoda o budoucím financování Ukrajiny podmínkou pro schválení příštího evropského rozpočtu.
„Pan Merz má stejný hlas jako já. Každý člen Evropské rady může vetovat,“ řekl novinářům v reakci na rozdílné postoje Prahy a Berlína Babiš. Dodal, že podle něj německý kancléř nezvolil dobrou komunikaci.
„Musíme to oddělit a řešit to zvlášť. To si necháme asi na to zítřejší jednání. Vazba evropského rozpočtu na financování Ukrajiny za mě není vůbec na místě. Evropský rozpočet je pro evropské země,“ dodal s tím, že Evropská komise počítá v návrhu evropského rozpočtu se sto miliardami eur pro Ukrajinu.
Vedle páteční debaty na neformálním setkání se lídři k debatě o rozpočtu dostanou na konci listopadu.
