Článek
Nová auta mají kvůli rozvoji autonomního řízení stále víc senzorů a kamer, které neustále sbírají data o svém okolí. Západní tajné služby ale dlouhodobě varují před tím, že údaje z čínských vozů mohou být zneužity ke špionáži. Tamní automobilky jsou zákonem vázány ke spolupráci se zpravodajci a s každým vyrobeným vozidlem už jen kvůli aktualizacím udržují vzdálený přístup.
Spolkové ministerstvo obrany tak preventivně zpřísní pravidla pro vjezd „chytrých“ aut do svých areálů. Už teď se s nimi nesmí do nejpřísněji střežených oblastí, do budoucna je ale vojáci Bundeswehru nevpustí ani do bezpečnostních perimetrů. Stačí, pokud zdejší velitel bude přesvědčen, že je tu byť jen teoretická možnost špionáže.
„V takovém případě již příslušné vozidlo nesmí vjíždět do daného areálu nebo bezpečnostní zóny, a to bez ohledu na to, zda se jedná o výrobek ze země A, nebo ze země B,“ cituje deník Handelsblatt zástupce ministerstva obrany.
Přísnější pravidla tak výslovně neplatí jen pro auta čínských značek, ale například i pro vozy Tesla. Jejich majitelé je musí nechávat na odstavných parkovištích mimo střeženou zónu, do které se už musí dopravit nějak jinak.
Omezení vjezdu pro čínská auta už v létě zavedla česká armáda, která reagovala na varování Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Mluvčí armády Zdeňka Sobarňa Košvancová tehdy Seznam Zprávám řekla, že k tomu přispěly i zkušenosti některých spojenců NATO.
Obavy ze zneužití senzorů a kamer v čínských vozech panují dlouhodobě. Hlavní otázkou je, zda se jejich záznamy trvale ukládají a jestli putují například na cloudové úložiště, odkud se k nim mohou dostat výrobci nebo zpravodajské služby.
Moderní vozy sledují nejen své okolí pomocí kamer, radarů či GPS modulů, ale i samotné dění uvnitř kabiny, kde jsou vedle kamer i mikrofony. K tomu všemu se přidává čínská legislativa, která domácím firmám ukládá povinnost předávat státu jakákoliv data, o která si úřady řeknou.
Řada zákazníků ale tohle riziko neřeší a podíl čínských značek na evropském trhu roste. Například ve Španělsku, Velké Británii či v Polsku dávno přesáhl deset procent.
Například Varšava přitom už na jaře přitvrdila a čínská auta se nesmí přibližovat ke strategicky důležitým místům. Týká se to například i areálů ropného koncernu Orlen, který tohle pravidlo rozšířil i na své lokace v Česku.
Čínská auta už špehovala vojáky v Norsku
Zatím nejvarovnější příklad toho, jak mohou být pomocí aut sesbíraná citlivá data, řeší Norsko. Vojáci jeho domobrany Heimevernet se při zářijovém cvičení přesouvali i několika čínskými auty z půjčovny a později zjistili, že je tyto vozy špehovaly.
Vojáci následně v jejich systému našli záznamy, na kterých byly natočené třeba přístupové kontroly u bran do střežených areálů. Tamní internetové noviny Dagens Næringsliv se odkazují na tvrzení jednoho z důstojníků, podle kterého kamery monitorovaly i to, kdo při jednotlivých jízdách zrovna seděl ve voze a kdo řídil.
Norsko neupřesnilo, o jaké konkrétní modely šlo. Nejméně dvě z dotčených aut měla značku Deepal, která spadá pod čínský státní koncern Changan. Samotná vozidla byla pronajatá z autopůjčovny Hertz, která pro změnu spadá pod Volvo, vlastněné čínským koncernem Geely.
Stále není jasné, jestli tyhle informace zůstaly jen v paměti samotných aut, anebo byly někam odeslány. Volvo coby provozovatel služby Hertz norským médiím vzkázalo, že čínské vlastníky nepovažuje za bezpečnostní riziko a data sbíraná v Evropě se s čínskou stranou nesmí sdílet bez zákonného důvodu.
Například Spojené státy už ale z tohoto incidentu vyvodily první závěry. Zatímco v USA je prodej čínských aut v podstatě zakázaný a Pentagon tak na domácí půdě nemusí nic řešit, u jeho zámořských základen je to jiné.
Auta značky BYD od října nesmí vjíždět do americké základny na japonském ostrově Okinawa. Velení amerických jednotek v Evropě zatím žádná nová pravidla nevydalo, ale zabezpečení svých areálů průběžně vyhodnocuje a situace se ještě může změnit.
