Banky se otevírají kryptu. Z dřívější hrozby je nový byznys

Před třemi lety přišla česká kryptoměnová směnárna Anycoin o účet u Raiffeisenbank. Letos už se podílí na službě, díky níž si mohou lidé koupit bitcoin přímo v aplikaci jiné tuzemské banky. Případ ilustruje proměnu přístupu části českých bank ke kryptoměnám.

V odvětví, které dříve vnímaly především jako riziko, dnes začínají vidět také nový byznys. Obtíže kryptofirem se získáváním bankovních účtů však zcela nezmizely.

Na možné důsledky spojení Raiffeisenbank s Equa bank pro kryptoměnové firmy upozorňovala Česká kryptoměnová asociace (ČKMA) už v roce 2021. Obávala se, že společnosti přijdou o jednu z mála možností, jak získat účet u české banky. Jejími námitkami se zabýval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při schvalování převzetí Equa bank Raiffeisenbank v dubnu 2021.

Úřad zaznamenal, že Raiffeisenbank kvůli interním pravidlům skupiny Raiffeisen Bank International, do níž patří, neposkytovala účty firmám podnikajícím ve virtuálních měnách. Banka tento postup zdůvodňovala rizikem praní špinavých peněz. Equa bank naproti tomu plošný zákaz neměla a žádosti kryptofirem posuzovala jednotlivě.

Antimonopolní úřad nakonec spojení obou bank povolil. Dospěl k závěru, že významně nenaruší hospodářskou soutěž. Obavy kryptofirem se však později naplnily.

Po spojení bank o účty přišly i některé dosavadní klientské firmy. Jak v květnu 2023 informoval deník E15, Raiffeisenbank ukončila vedení účtů směnárnám Anycoin a Simplecoin a burze Coinmate, které si je původně otevřely u Equa bank.

Podniky tehdy našly náhradní zázemí ve spořitelním družstvu NEY. Odmítavá nebyla jen Raiffeisenbank. Fio banka v červenci téhož roku potvrdila, že nové účty společnostem zabývajícím se kryptoměnami neotevírá a u dosavadních klientů rozhodovala individuálně.

„Ještě před dvěma třemi lety bylo pro českou krypto firmu získat bankovní účet v podstatě nereálné, a když už ho získala, musela žít s tím, že jí ho banka může kdykoli bez vysvětlení zavřít. Řada firem proto fungovala přes zahraniční banky nebo platební instituce, což jim zdražovalo provoz a klientům komplikovalo život,“ popisuje pro Seznam Zprávy Byznys prezident ČKMA Štěpán Kouba.

Ke změně přístupu ke kryptoměnovým firmám se letos odhodlala Partners Banka. Ta od srpna umožňuje v mobilní aplikaci nakupovat a prodávat skutečný bitcoin, nikoli pouze investiční produkt odvozený od jeho ceny. Obchody i úschovu kryptoměny zajišťuje právě Anycoin, který získal licenci od České národní banky.

Klienti tak mohou bitcoin koupit, aniž by si museli zakládat účet u kryptoměnové směnárny. Má to ale omezení. Nakoupený bitcoin si nemohou poslat do vlastní digitální peněženky, tedy mimo prostředí bankovní aplikace. Stejně tak do ní nemohou převést bitcoin, který už vlastní jinde. Úschovu za ně zajišťuje Anycoin.

Podobnou službu už od roku 2018 nabízela v internetovém bankovnictví tehdejší Expobank CZ.

Seznam Zprávy Byznys oslovily Českou bankovní asociaci s dotazy na to, zda se celkově přístup českých bank ke kryptoměnovému podnikání mění. Mluvčí Radek Šalša odpověděl, že ČBA k těmto otázkám nemá k dispozici potřebná data.

Někteří představitelé tuzemských bankovních domů ale v průběhu letošního roku dávali najevo, že se jejich pohled na kryptoměny mění. Generální ředitel Raiffeisenbank Igor Vida v únorovém rozhovoru pro Hospodářské noviny mluvil o přípravě obchodování s kryptoměnami. Banka v srpnu potvrdila, že chce nákup bitcoinu nabídnout v aplikaci, termín ale neoznámila.

Také Česká spořitelna zvažuje zavedení přímého nákupu kryptoměn, klientům už umožňuje investovat do burzovně obchodovaných produktů navázaných na cenu kryptoměn. Ty na rozdíl od přímého nákupu nepředstavují držení samotného bitcoinu.

„Pokračující adopce kryptoměn nevynechává ani banky. Byť je u takto konzervativních institucí, jako jsou banky, přijímání nových změn zdlouhavější, vidíme jasný posun v pohledu bank na digitální aktiva,“ říká pro Seznam Zprávy Byznys ředitel Anycoinu Marek Kyrsch. Anycoin podle něj může bankám poskytovat služby a získávat díky nim další klienty.

Ke změně přístupu podle zástupců odvětví přispěla i nová evropská pravidla známá pod označením MiCA. Ta sjednotila podmínky, za kterých mohou společnosti nabízet služby spojené s kryptoměnami v Evropské unii. Firmy musejí mimo jiné splňovat požadavky na ochranu klientských prostředků, vnitřní kontrolní postupy a průhlednost podnikání.

V Česku na tuzemské licencované poskytovatele těchto služeb dohlíží ČNB. Na českém trhu ovšem mohou působit také společnosti s povolením z jiného státu Evropské unie, na něž dohlížejí příslušné zahraniční úřady. Přechodné období skončilo letos 1. července a centrální banka podle posledních údajů eviduje 11 společností s tuzemskou licencí.

Vedle evropské regulace pomohla kryptofirmám také změna české legislativy. Od února loňského roku zákon ukládá bankám umožňovat oprávněným poskytovatelům kryptoměnových služeb přístup k platebním účtům za objektivních a nediskriminačních podmínek. Banky však mohou žádost nadále odmítnout, pokud pro to mají zákonné důvody, například kvůli rizikům praní špinavých peněz.

„MiCA a licence od ČNB jsou pro banky zásadní. Banka má najednou protistranu, která podléhá podobným pravidlům jako ona sama. Prošla řízením u stejného dohledu, musí mít oddělený majetek klientů, popsané procesy, průhlednou majetkovou strukturu a kapitál,“ vysvětluje Kouba.

Podle něj už některé banky začaly jednat o přijetí licencovaných kryptofirem mezi firemní klienty. Proměna celého sektoru to ale zatím není.

Roli hraje i zájem investorů. Podle průzkumu agentury Perfect Crowd pro Asociaci pro kapitálový trh ČR, zveřejněného letos na podzim, investuje do kryptoměn deset procent Čechů. Banky tak mohou vstoupit na trh, který dosud obsluhovaly hlavně směnárny a burzy.

„Musím říct, že banky se, až na výjimky, do krypta nezamilovaly a ani by to od nich nikdo neměl čekat. Změnilo se to, že z něj zmizelo nezvládnutelné riziko a zůstalo riziko, které banka umí řídit,“ míní Kouba. Model Partners Banky podle něj ukazuje, proč mohou být banky ochotnější než dřív. Pokyn klienta přijímá banka, technické provedení obchodu a úschovu zajišťuje licencovaný partner.

Posun je patrný i u plateb. Air Bank v roce 2021 omezila převody prostředků na zahraniční kryptoburzy, protože při zpracování eurových plateb využívala korespondenční banku s přísnými pravidly. V roce 2024 se připojila k platebnímu systému TARGET2 a plošné blokování ukončila. Každou transakci ale dál kontroluje z hlediska možného praní peněz.

Ne všechny banky se přibližují kryptoměnám stejně rychle. Například Komerční banka a Moneta letos podle vyjádření ze srpna přímé obchodování v aplikacích nechystají.

I poskytování běžných účtů kryptofirmám zůstává nadále problematické. Na březnovém jednání sněmovního podvýboru pro digitální ekonomiku a kryptoaktiva zaznělo, že banky některé společnosti odmítají, přestože ty už prošly licenčním řízením. Podle Kouby z ČKMA mohou překážkou být pravidla zahraničních mateřských skupin nebo nedostatek lidí schopných posoudit kryptoměnové transakce.

„Firma s licencí od ČNB, která dodržuje pravidla proti praní špinavých peněz, má dnes reálnou šanci získat bankovní účet, kterou dřív neměla. Proces je ale pořád pomalý, často závislý na jednotlivých lidech v bance a pro menší hráče zůstává velmi komplikovaný,“ říká Kouba.

Podle Kyrsche z Anycoinu bude důležité, jak rychle si banky připraví interní pravidla a kontrolní nástroje. „Dle našich informací na tomto banky pracují, ale zejména u velkých nadnárodních skupin se může jednat o časově náročnější úkol,“ uvádí.

Licence přitom neodstraňuje investiční rizika. ČNB v říjnu upozornila, že klienti při nákupu kryptoměn nemají stejnou ochranu jako u klasického investování. Při běžném nákupu kryptoměn například poskytovatel nemusí zjišťovat, jaké má zákazník zkušenosti s investováním nebo jak velkou ztrátu je ochoten podstoupit.

Neexistuje ani srovnatelný garanční fond, který by klientům v některých případech nahradil ztrátu jejich kryptoměn při selhání poskytovatele.