Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Američany čekají v úterý volby do Kongresu, takzvané midterms, které přicházejí v polovině prezidentského mandátu. Rozhodovat se bude o novém složení Sněmovny reprezentantů a části Senátu, a tím pádem i o tom, jak snadno bude Bílý dům v příštích dvou letech prosazovat své plány.
Není proto divu, že s blížícím se hlasováním přibývají i různé investiční scénáře. Kterým sektorům by pomohlo vítězství republikánů, komu by naopak prospěl úspěch demokratů a co by pro trhy znamenal rozdělený Kongres? Podobné otázky se nabízejí skoro samy a investiční svět je má rád. Dávají událostem jasný příběh a investorům pocit, že je potřeba se nějak zařídit.
Existuje ale ještě jedna možnost. Není příliš vzrušující a špatně se o ní vedou televizní debaty: nedělat vůbec nic. Ne snad proto, že by americké volby nebyly důležité. Složení Kongresu ovlivňuje daně, rozpočtovou politiku, regulaci i podmínky pro jednotlivá odvětví. Pro některé firmy proto může být velký rozdíl, zda bude mít Bílý dům v Kongresu podporu, nebo naopak narazí na politický pat.
Jenže z toho ještě automaticky neplyne, že člověk, který investuje na deset, 20 nebo 30 let, musí v pondělí přeskládat portfolio podle toho, kdo podle průzkumů získá o několik křesel více. Politický a ekonomický význam voleb je jedna věc. Otázka, zda jsou jejich dopady natolik předvídatelné a dlouhodobě významné, aby kvůli nim investor měnil svou strategii, je věc druhá.
Historie svádí k jednoduchému receptu
Zajímavý pohled nabízí historická čísla, která před letošními volbami zpracoval analytický tým brokera XTB. Od roku 1950 proběhlo ve Spojených státech 19 voleb do Kongresu v polovině prezidentského mandátu. Během přibližně 120 obchodních dní před nimi přidal index S&P 500 v průměru jen 1,1 procenta, zatímco během stejně dlouhého období po volbách činil průměrný výnos 13 procent.
„Ve všech 19 historických případech se index S&P 500 šest měsíců po volbách obchodoval výše,“ upozorňují analytici XTB.
Člověka okamžitě napadne jednoduchý recept. Počkejme na volby a potom nakupujme. Jenže tak jednoduché to není. Devatenáct volebních cyklů je sice zajímavá historie, nikoliv však přírodní zákon. Každý z nich se odehrával v jiné ekonomické situaci, při jiných úrokových sazbách, inflaci či ocenění akcií.
Někdy ekonomika směřovala k recesi, jindy se z ní naopak zotavovala. Měnily se technologické cykly i geopolitické podmínky. To, že americké akcie po midterms historicky rostly, proto ještě neznamená, že je vzhůru poslaly právě volby.
Před hlasováním může trh týdny řešit průzkumy, možné výsledky voleb a jejich dopad na daně, regulaci nebo státní výdaje. Po sečtení hlasů část této nejistoty zmizí. Data XTB ukazují, že po volbách zároveň často klesala i volatilita.
„Od roku 1990 byl index VIX 120 obchodních dní po volbách nižší v osmi z devíti cyklů, a to v průměru o 5,5 bodu,“ upozorňují analytici XTB. VIX je často označován jako „index strachu“ a ukazuje, jak velké výkyvy indexu S&P 500 trh očekává v následujících 30 dnech.
Správně odhadnout volby nestačí
Ani z toho ale nemusí vzniknout použitelný návod, jak investovat. Spíš je to užitečná připomínka, že pro investora někdy není největším problémem samotná událost, ale pocit, že na ni musí reagovat.
Představme si člověka, který chce letošní midterms skutečně zobchodovat. Nestačí mu odhadnout výsledek voleb. Musí také odhadnout, jakou politiku nové rozložení sil skutečně umožní prosadit, jaký dopad bude mít na ekonomiku a jednotlivé firmy a nakonec i to, jak na ni zareagují ostatní investoři.
Ani dobrá politická prognóza totiž automaticky neznamená dobrou investici. Můžete přesně odhadnout, kdo ovládne Kongres, určit odvětví, kterému by takový výsledek měl prospět, a přesto na obchodu prodělat. Třeba proto, že stejný scénář už několik týdnů očekávala velká část trhu a příslušné akcie mezitím zdražily.
Trhy totiž nereagují jen na to, co se stalo. Důležité je i to, nakolik se skutečnost liší od očekávání. I proto působí podobné události při pohledu zpětným zrcátkem mnohem čitelněji, než byly ve chvíli, kdy se odehrávaly. Po volbách bývá snadné vysvětlit, proč akcie rostly nebo klesaly. Mnohem obtížnější je takový vývoj správně odhadnout předem a ještě na něm vydělat.
Třicet let je dlouhá doba
Pro dlouhodobého investora je možná důležitější jiný pohled. Pokud někdo investuje 30 let, zažije za tu dobu zhruba sedm či osm midterms a podobný počet prezidentských voleb.
Za tu dobu se nejspíš setká také s obdobími vysokých úrokových sazeb, krizemi ve světě a událostmi, o nichž dnes nemáme ani tušení. Kdyby jeho investiční plán vyžadoval, aby každou z nich správně předvídal, nebyl by to příliš dobrý plán.
To samozřejmě neznamená, že má investor zavřít oči a ignorovat svět kolem sebe. Politické rozhodnutí může změnit výhled konkrétní firmy natolik, že původní investiční teze přestane platit. Nová pravidla mohou změnit podmínky v celém odvětví, daňové změny mohou ovlivnit firemní zisky a státní výdaje mohou vytvořit nové vítěze i poražené. U jednotlivých akcií proto může být politika důležitou součástí analýzy.
Je ale rozdíl mezi tím sledovat, co se děje s firmami, které vlastníme, a měnit dlouhodobé rozložení svých investic pokaždé, když se na televizních obrazovkách objeví nová volební mapa.
Pro dlouhodobého investora tak před úterními volbami možná není nejdůležitější, kdo ovládne Kongres, ale zda výsledek skutečně mění důvod, proč své investice drží. Pokud ne, rozumnou reakcí může být jednoduše žádná reakce.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
