Peníze místo slibů. Investoři znovu objevují nudnější akcie

Umělá inteligence slibuje proměnit celá odvětví, nutná infrastruktura ale stojí technologické firmy opravdu velké peníze. Datová centra, čipy a servery ukusují z hotovosti, která jim po běžných provozních výdajích zůstává a jež byla donedávna jejich silnou stránkou. Investoři sledují, kolik dolarů firmám zbývá po masivních investicích, a část z nich je netrpělivá, kdy se nově budované kapacity začnou konečně vyplácet.

Výsledky za třetí čtvrtletí ukázaly, o jak výrazný tlak jde. Meta Platforms měla sice provozní hotovost 32,8 miliardy dolarů, kapitálové výdaje včetně splátek leasingů ale dosáhly 34,9 miliardy. Volné cash flow (FCF) tak spadlo do záporu 2,1 miliardy. Alphabet měl provozní cash flow 42,3 miliardy, na majetek a infrastrukturu vydal 51,4 miliardy, a jeho kvartální FCF tak bylo -9,1 miliardy (za posledních 12 měsíců je ale firma ještě v plusu 19,7 miliardy dolarů).

Amazon vykázal za stejné dvanáctiměsíční období odliv volného cash flow 42,4 miliardy, před rokem měl ještě přebytek 14,8 miliardy. Microsoftu pak po provozním cash flow 58 miliard a investicích do majetku za 39,4 miliardy zůstalo přes 18 miliard dolarů, jeho investiční výdaje se ale meziročně více než zdvojnásobily.

Zmíněné volné cash flow je hotovost vygenerovaná z provozu, od které se odečtou investice do dlouhodobého majetku. Firma může peníze použít na splácení dluhu, další rozvoj, odkupy akcií nebo dividendy. Rozhodující je ale také udržitelnost volného cash flow a cena, kterou za něj platí investor, když kupuje akcie společnosti. Hodí se také dodat, že jednotlivé firmy počítají cash flow - FCF mírně odlišně, takže jejich údaje nelze vzájemně úplně přesně srovnávat, jejich celkový vývoj v uplynulém roce je ale zřejmý.

Analytici ze společnosti Morningstar na současné prostředí zkraje listopadu zareagovali výběrem amerických firem, které podle nich v současnosti mohou v portfoliích investorů zastoupit některé nedávné vítěze z technologického odvětví. Upozornili na společnosti, které v říjnu zvýšily dividendu alespoň o dvě procenta, mají dividendový výnos minimálně 1,11 procenta (v té době nad výnosem celého akciového indexu S&P 500) a jsou zároveň zajímavě oceněné.

Nešlo tedy o firmy s nejvyššími dividendami, ale o kombinaci rostoucí výplaty podílů ze zisku a právě příznivého ocenění, neboli valuace. Tyto firmy podle Morningstar generují takovou volnou hotovost, že se o ni mohou s akcionáři dělit, a tak jejich akcie v rámci portfolia mohou odvést solidní práci, ačkoli třeba růstové vyhlídky těchto společností nejsou přehnaně optimistické.

„Volná hotovost sama o sobě není investiční tezí. Vysoký výnos volného cash flow může také signalizovat, že trh očekává zpomalení podnikání nebo že firmu čekají nákladné investice. Vysoká dividenda pak nemusí znamenat, že je daná akcie skvělou investicí,“ připomínají experti z Morningstar. „V době, kdy kapitálová náročnost technologických gigantů roste, je ale namístě se nedržet pouze příběhů o tom, jaké výnosy v budoucnu zajistí AI. S částí portfolia se lze zaměřit i na společnosti, které už teď dokážou vytvářet volné peníze, mohou jimi financovat vlastní rozvoj a zároveň se o část z nich podělit s akcionáři.“

Pro takové firmy se v angličtině vžil výraz „cash cows“, neboli dojné krávy na peníze. Pro investory, kteří rádi diverzifikují a dávají přednost burzovně obchodovaným fondům, jsou přitom na trhu různé možnosti, jak takové společnosti zařadit do portfolia.

Fond obchodovaný na burze pod značkou COWZ sleduje sto velkých a středně velkých amerických firem s vysokým výnosem z volného cash flow. Velice podobný je fond FLOW a obdobnou strategii má také ETF s označením CALF, ten se ale soustředí na menší společnosti.

Analytici z Morningstar pak v listopadové zprávě ukázali na konkrétní firmy, které v předchozím měsíci zvýšily dividendy a mají dostatek hotovosti. Ke zmíněným „cash cows“ mají podle nich nejblíže společnosti Rollins, AptarGroup a AO Smith.

Další čtyři tituly ve výběru Morningstar mají jiný rizikový profil. American Electric Power (férová cena 136 dolarů za akcii) provozuje regulovaná energetická aktiva, což je obor kapitálově náročný. Analytici považují dividendový výplatní poměr 50 až 60 procent za přiměřený, zároveň ale kvůli investicím čekají vydávání nových akcií, které sníží podíly stávajících investorů.

Huntington Ingalls Industries (férová cena 382 dolarů) staví válečné lodě pro americké námořnictvo. Volnou hotovost vrací akcionářům poměrně štědře, dividendu na akcii zvyšovala v dekádě do roku 2024 v průměru o 18 procent ročně. Analytici ale upozorňují na vyšší nejistotu a možnost zpomalení výplat kvůli snižování dluhu.

Ally Financial je banka, která mimo jiné ve velkém poskytuje financování nákupů aut. Není to typická „cash cow“. Její výsledky ovlivňují úvěrové ztráty a úrokový cyklus a kapitál akcionářům vrací spíše skrze zpětné odkupy než vysokou dividendou. Férová cena je podle Morningstar zhruba 49 dolarů za akcii.

A nakonec analytici vybrali Thor Industries (férová cena 126 dolarů za akcii), výrobce obytných vozů a přívěsů. Zde jde o cyklickou sázku na volnočasovou spotřebu. Dividendu firma zvyšuje už 15 let, Morningstar ale částečně pochybuje o udržitelnosti historické návratnosti kapitálu.

Oslovení čeští analytici se shodují, že portfolio silně orientované na největší technologické firmy má smysl doplnit o společnosti, jejichž byznys není přímo závislý na rozvoji AI. Liší se nicméně v názoru na to, jak velkou část investovaných peněz jim teď určit. Jedni doporučují posílit defenzivní složku portfolia, jiní považují současné zhoršení volného cash flow amerických hyperscalerů (v úvodu zmíněných největších firem budujících AI infrastrukturu pro cloudové a další služby) za přechodnou investiční fázi a jejich akcie při současných cenách za nákupní příležitost.

Petr Lajsek z Purple Trading připomíná, že firmy se silným volným cash flow jsou méně závislé na externím financování, lépe obsluhují dluh a mohou dále vyplácet dividendy nebo odkupovat akcie. „V prostředí dražších peněz investoři více oceňují skutečné peníze generované teď než přísliby vysokých zisků za pět nebo deset let,“ říká.

Doporučuje ale kombinovat tyto tituly s růstovými akciemi. Jako příklady uvádí Verizon, který za první tři čtvrtletí letošního roku vykázal FCF zhruba 18 miliard dolarů, a také Apple. Ten ve fiskálním roce 2026 vygeneroval 136,1 miliardy dolarů volného cash flow při kapitálových výdajích jen okolo devíti miliard. Podle Lajska může těžit z AI i bez budování obřích datových center, a to díky svému silnému ekosystému různých zařízení pro koncové uživatele.

Podobně uvažuje Tomáš Pfeiler, hlavní investiční stratég Direct Investments. Za defenzivní protiváhu technologických akcií považuje zejména odvětví zboží každodenní potřeby a telekomunikací. Zmiňuje Coca-Colu, jejíž produkty si zákazníci kupují i v době ekonomického zpomalení, a také Verizon se stabilními, dobře předvídatelnými příjmy a dividendami. Síťové společnosti (utility) podle něj sice mají defenzivní charakter, ale v současnosti masivně investují do kapacit pro datová centra, takže jejich volné cash flow může být pod tlakem. Nejde proto o typické „cash cows“, byť mohou mít růstový potenciál.

Analytik Jan Bystřický z České spořitelny zase ukazuje na společnosti PepsiCo a McDonald’s. „Je ale potřeba vědět, že podobné ‚nudnější‘ akcie už nemusejí být levné. Investoři se do defenzivních sektorů už částečně přesunuli, a valuace i proto vzrostly,“ upozorňuje.

Neodepisuje ani Alphabet, Microsoft nebo Metu. „Jejich výsledky jsou solidní a ocenění není v kontextu posledních let přehnané, při změně nálady ohledně AI ale mohou jejich ceny dále kolísat. Rizikovější alternativou jsou pak některé softwarové firmy, jejichž akcie oslabily kvůli obavám z AI konkurence, ačkoli stále generují silné cash flow. U těch je potřeba konkrétně posuzovat případné dopady rozvoje AI na jejich obchodní modely,“ dodává Bystřický.

Na význam diverzifikace upozorňuje také Vojtěch Houška z ČSOB. „Investor v běžném fondu kopírujícím index S&P 500 má automaticky vysokou expozici vůči největším technologickým firmám. Alternativou může být rovnoměrně vážená varianta indexu, v níž mají všechny společnosti stejný podíl, a větší zastoupení tak získávají firmy z tradiční ekonomiky. Tato varianta indexu letos ten klasický překonává,“ říká Houška.

Ani on ale nepovažuje vysoké investice za důkaz, že hyperscaleři ztrácejí finanční sílu. „Prozatím u nich agregovaně nepozorujeme pokles návratnosti kapitálu, spíše naopak,“ říká. Rizikem může být podle něj spíše proměna zavedených obchodních modelů, například reklamního vyhledávání v případě Googlu.

Analytik Tomáš Maxa z XTB je přesvědčen, že velké technologické firmy zůstanou na burze ve střednědobém i dlouhodobém výhledu vítězi. Trh podle něj přehnaně reaguje na záporné FCF některých z nich a vysoké investice, ale přehlíží kvůli tomu silný růst tržeb, zejména v cloudových službách. „Konkrétně Amazon historicky často reinvestoval tolik peněz do podnikání, že jeho volné cash flow bylo záporné. Budování infrastruktury přitom může dávat větší smysl než třeba zpětné odkupy akcií. Samotné vedení Amazonu čeká v dalších dvou letech růst cloudového byznysu firmy o minimálně 40 procent,“ zdůrazňuje.

Ještě optimističtější je ve výhledu pro hyperscalery Jakub Blaha ze společnosti Patria Finance. V horizontu dvou až čtyř let podle něj nedává smysl upřednostňovat tradiční „cash cows“ před firmami, které teď nejvíce investují do AI. „Společnosti, které investují nejagresivněji, budou mít díky tomu největší cash flow od roku 2028 dále,“ říká. Očekává přitom zpomalení růstu kapitálových výdajů po roce 2027 a také vyšší efektivitu modelů, díky nimž by tržby měly postupně růst rychleji než investice. „Současnou korekci cen akcií hyperscalerů vnímám jako nákupní příležitost v horizontu roku až roku a půl,“ dodává.

Jako možnou sázku na pokračující rozvoj datových center zmiňuje energetickou společnost Vistra s výnosem volného cash flow přes deset procent. Nejde ale podle něj o klasickou defenzivní akcii, ale o titul navázaný na další růst poptávky po elektřině.