Článek
Školní oběd bude moct vypadat úplně jakkoliv. Podle připravované reformy mělo dostat stravování dětí pevný řád. Vláda chce ale nová pravidla rozebrat. Úplně stejně tak pohledem státu vyjde, pokud bude k obědu vyvážená porce masa, zeleniny a třeba rýže, nebo smažený sýr s hranolkami a kečupem, který by se mimochodem stejně jako podle starých pravidel započítával do čerstvé zeleniny.
Státní zdravotní ústav sice společně s ministerstvy zdravotnictví a školství v posledních třech letech intenzivně připravoval reformu školního stravování, premiér Andrej Babiš (ANO) ale tento týden práce odvolal.
„Vyhláška o školním stravování má být doporučující, ne nařizující. Řeči o tom, že bez závazné vyhlášky budou děti jíst jen smažáky, jsou nesmysl. Naše kuchařky jsou šikovné a vědí, jak dětem vařit zdravě a chutně. Stát jim nemá diktovat,“ argumentuje Babiš.
Jak vychází z informací Seznam Zpráv, jde čistě o rozhodnutí předsedy vlády, ministerstvo zdravotnictví na reformě do poslední chvíle pracovalo. Což dokládají i kroky ministerstvu podřízeného Státního zdravotního ústavu, který teprve minulý týden posílal na všechny školní jídelny dotazník, aby zjistil, jak školy hodnotí zaváděné změny nebo v čem by potřebovaly ještě pomoci.
Zavádění reformy se totiž právě kvůli obavám z velké změny posouvalo o rok na září 2027. Odpovědi od jídelen se měly sbírat až do konce měsíce, ale to s premiérovým rozhodnutím teď v podstatě postrádá smysl.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) přitom nadále tvrdí, že „zdravé a bezpečné stravování dětí“ je jeho dlouhodobou prioritou, na které se „skutečně nic nemění“.
„Výživové standardy proto zachováme jako odborné metodické doporučení. Jídelnám tím dáme větší prostor, ale i odpovědnost při sestavování jídelníčků, zároveň jim poskytneme jasné odborné vodítko a potřebnou podporu,“ dodává Vojtěch.
Odborníci ale nesouhlasí s tím, že by to bylo takto jednoduché. Ministerstvo školství, které stravovací vyhlášku oficiálně vydává, už upravený návrh připravilo. A jak upozornil Deník N, má projít zrychleným řízením bez možnosti připomínek.
„Bojím se, že děti budou dostávat jídla plná polotovarů, dochucovadel, bez potřebných výživových hodnot. Pro mnoho dětí je školní oběd jediným teplým jídlem denně,“ řekla pro ČTK ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
„Jako lékařka nemohu uvěřit, co se děje, a jsem zásadně proti,“ dodala. Proti změnám se vyjádřil například také dětský ombudsman Martin Beneš.
S metodickým doporučením to nebude navíc tak jednoduché, jak ministr zdravotnictví uvádí. Jídelny pro počítání spotřebního koše používají své informační systémy, které ale do budoucna nebudou potřebovat. Je tak otázka, kolik z nich si je bude i nadále platit a jak jinak se případně budou doporučení naplňovat.
„Nedovedu si představit, že by se zmíněná příloha z vyhlášky dala pouze jako metodické doporučení,“ potvrzuje epidemioložka Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu, která se na reformě podílela.
Ta spolupracuje i s think tankem Ministr zdraví, který už spustil výzvu za záchranu zdravého školního stravování. Vyzval i veřejnost, aby se rovnou obracela na premiéra Babiše. Reformu podporují například Asociace školních jídelen, Unie rodičů, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, Národní asociace pacientských organizací nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu. Proti jsou Potravinářská komora nebo Asociace společného stravování.
Z vyhlášky by také měla zmizet odborná garance za dietní stravování dětí, které mají různá zdravotní omezení.
„Zbavit školní jídelny odborného dohledu nad dietami je přímým ohrožením zdraví malých alergiků a celiaků. A fakt, že se celá změna tlačí bez možnosti odborné oponentury, jen dokazuje, že jsou si autoři tohoto nápadu vědomi jeho neobhajitelnosti,“ říká Martina Bulánková, ředitelka think tanku Ministr zdraví.
Ohledně diet ale ministr školství Robert Plaga (ANO) uvádí, že změny nejsou definitivní. Naopak podle svého čtvrtečního vyjádření předpokládá, že ministerstvo zdravotnictví bude chtít příslušnou pasáž o odborné garanci do vyhlášky doplnit.
Maso, vegetariáni, luštěniny…
Ministři školství a zdravotnictví ohledně reformy školního stravování plní zadání premiéra, ačkoliv to znamená, že jdou proti svým odborným týmům i dosavadní práci na změnách pravidel. Podporu Babiš naopak čerpá od koaličního partnera – ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristé sobě).
„Pro nás je důležité, aby děti ve školních jídelnách jedly zdravě, ale ve chvíli, kdy kvůli vyhlášce nějaký úředník nadiktuje fakticky téměř vegetariánské suroviny, se kterými se děti doma nepotkávají, tak jim to nechutná. Výsledek toho je, že místo toho, aby se dobře najedly v jídelně, tak vyjdou ze školy a koupí si něco nezdravého,“ říká Šťastný.
Reálně ale změna spotřebního koše nepřináší žádné drastické změny. Například luštěnin se mělo v obědech objevit zhruba o jednu lžíci za týden více, maso se zase v nových tabulkách počítá v čisté váze, tedy bez kostí a kůží, úbytek je tak jen mírný. Stopku původní verze novely dávala slazeným nápojům a používání instantních směsí.
„Je kolem toho řada mýtů a nesmyslů, jako například, že tam nebude maso. To je úplná hloupost, pouze se musí střídat bílé maso s červeným. Nebo že děti budou muset jíst jen hrách a fazole. My jsme jenom rozšířili množství luštěnin o ty, které se za 20 let od poslední vyhlášky objevily na trhu,“ říká bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), za kterého se reforma rozběhla.
Nechávat zodpovědnost za zdravé stravování pouze na jídelnách je podle Válka hloupost. „Zkusili to v Anglii a dopadlo to tragicky, museli vyhlášku znovu velmi rychle zavést. Podobný typ vyhlášky a metodického vedení má většina zemí ve světě. To není výmysl České republiky,“ dodává Válek.
Je pravda, že část školních jídelen proti vyhlášce protestuje. Pro menší jídelny může být například složitější se změnám přizpůsobit, další varují právě před tím, že děti budou častěji obědy vyhazovat, protože na novou stravu nebudou zvyklé.
„Na facebooku čtu, že se budou používat cukry, dochucovadla a nějaké umělé polotovary. Tak to není, aspoň my to vůbec nepoužíváme. Já myslím, že vaříme zdravě, selským rozumem. A nepotřebujeme k tomu vyhlášku,“ říká Martina Krumpolcová, vedoucí školní jídelny Základní školy Líbeznice.
Podle ní není správné, že vyhláška zavádí mnohem více ryb a luštěnin, protože děti na to nejsou zvyklé.
„I kdybychom to vařili, tak děti nemají návyky z domova, takže s tím stejně nic neuděláme a většina skončí v koši. Stačí, že luštěniny děláme dvakrát měsíčně,“ dodává Krumpolcová.
Školní jídelna Svornost v Brně-Žabovřeskách nový spotřební koš pilotovala a z jejich zkušeností se neukazuje, že by děti nedojídaly obědy více než dříve. Za závazná pravidla se tak staví.
„Metodické doporučení je jedna věc, druhá věc je třeba tlak rodičů a dětí, který bychom nebyli schopni ustát. Je to pro nás i takový ochranný štít,“ zmiňuje novou vyhlášku ředitelka jídelny Marta Mandicová.
Naopak rodiče, kteří o zdravé obědy stojí, ztratí změnou vyhlášky možnost se na povinné standardy zdravého školního stravování obracet. Ani Česká školní inspekce nebude moct jakkoliv rozporovat situaci, kdy jídelna vaří z instantních směsí nebo polotovarů.
„Myslím si, že nějaké mantinely by nastavené být měly, aspoň tak, aby to výživově dávalo smysl. Protože pak se můžeme dostat do situace, že budeme dětem dokola připravovat hranolky, burgery a pizzu, prostě jen věci, které mají rády,“ dodává Mandicová.
