Článek
Už několik let svádí advokátka Radka Macháčková souboj se státem ohledně mateřské, tedy nemocenské dávky, která je ženě vyplácena v poslední fázi těhotenství a v prvních měsících po porodu.
Na vlastním případě poukazuje na velmi odlišné podmínky stanovení mateřské pro ženy zaměstnankyně a ženy živící se jako osoby samostatně výdělečně činné. Za ty se mimo jiné berou z pohledu dávky i advokáti.
Radka Macháčková rozporuje nepoměrný přístup k vyplácené podpoře. Jako OSVČ dosáhla na mateřskou okolo 9300 korun měsíčně. Pokud by byla zaměstnaná a pobírala stejný příjem, dostala by od státu zhruba 30 tisíc korun měsíčně.
„Od ukončení vysoké školy nepřetržitě pracuji. Nejprve jsem byla advokátní koncipientkou, poté advokátkou. Po celou dobu jsem řádně platila vše, co mi předpisy ukládají. Přesto jsem podle mého názoru byla při mateřství výrazně znevýhodněna oproti zaměstnankyním, a to jen proto, že jsem před porodem vykonávala samostatnou výdělečnou činnost,“ vysvětluje redakci Macháčková.
„Druhým důvodem je, že se to netýká jen mě nebo jen advokátek, ale podnikajících žen napříč obory,“ dodává.
Jak se liší mateřská a rodičovská
Dvě dávky – rodičovská a mateřská – které české veřejnosti splývají. Přitom se zásadně liší.
Mateřská, přesněji peněžitá pomoc v mateřství, je dávka vycházející z nemocenského pojištění. Jednou z hlavních podmínek nároku je mít dostatečnou dobu pojištění (270 dnů v posledních dvou letech).
Žena může žádat mateřskou šest až osm týdnů před očekávaným dnem porodu. Dávka se poskytuje 28 týdnů. Otec může místo matky nastoupit na dávku až sedmý týden po porodu.
U českých soudů, včetně ústavního, se stížností neuspěla. Spor o znevýhodnění OSVČ tak dostala až na mezinárodní úroveň. Proti systémovému nastavení v České republice brojí před Výborem OSN pro odstranění diskriminace žen. Pokud by u něj uspěla, tuzemské úřady by to mohlo donutit samotný výpočet dávky přepracovat.
Českou republiku ve sporu zastupuje Kancelář vládního zmocněnce pod ministerstvem spravedlnosti. Mluvčí resortu Lucie Rozsypalová redakci popsala, že se některé námitky u výboru snaží napadat s tím, že advokátka nenaplnila podmínky přijatelnosti.
„Daná právní úprava sleduje objektivní pojistnou logiku, podmínka předchozí účasti OSVČ na nemocenském pojištění po dobu 180 dnů v posledním roce chrání stabilitu systému, výše dávky se odvíjí od aktuálního pojistného vztahu a rozhodného období, omezení vyměřovacího základu OSVČ zachovává vazbu dávky na příjmy a pojistné povinnosti,“ uvedla Rozsypalová kostru obhajoby státu v tomto sporu s advokátkou.
Platila maximum možného
Radka Macháčková rozporuje hned několik situací, které podle jejího názoru vedou ke znevýhodnění žen pracujících jako OSVČ.
Jako advokátní koncipientka pracovala na hlavní pracovní poměr. To ale systém ve svém výpočtu nezohledňuje. Při změně ze zaměstnankyně na OSVČ se ženám odvody anulují.
To nerozporuje ani mluvčí České správy sociálního zabezpečení, která dávku mateřské vyplácí.
„Rozhodné období pro výpočet dávky je 12 kalendářních měsíců před nástupem na nemocenskou dávku, pro výpočet peněžité pomoci v mateřství se zohledňují pouze vyměřovací základy z OSVČ. Vyměřovací základy ze zaměstnání se pro výpočet nepoužijí. Stejně tak, pokud by na peněžitou pomoc v mateřství nastupovala zaměstnankyně, která by v rozhodném období předchozích 12 kalendářních měsíců před nástupem byla OSVČ, pro výpočet nemocenských dávek se použijí pouze vyměřovací základy ze zaměstnání,“ říká Jitka Brenčič.
Advokátka upozorňuje i na to, že neplatila minimální odvody, ale maximum, které stát povoluje. A dokonce zkoušela posílat i více peněz.
„Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné a jeho výši si volí každá osoba sama, ovšem jen do určitého stropu. Ten se odvíjí od zisku z podnikání, ze kterého se zároveň platí daň a sociální a zdravotní pojištění. U mé první mateřské jsem tak mohla platit nejvýše zhruba 311 korun měsíčně,“ říká advokátka s tím, že vyšší částku by mohla posílat pouze za podmínky, že by vykazovala vyšší zisk a platila by tak i vyšší daň.
„Můj zisk ale vždy odpovídal tomu, co jsem skutečně vydělala. A hlavně by to nic nezměnilo na samotném nastavení systému, které považuji za problém. Ten by trval dál pro všechny ostatní ženy,“ říká Macháčková.
Jitka Brenčič, mluvčí České správy sociálního zabezpečení, situaci potvrzuje. „Pojištěnec OSVČ má obdobné výchozí podmínky jako zaměstnanec, který si také nemůže libovolně určit vyšší pojistného, než odpovídá jeho předchozím příjmům. Oba pojištěnci, pojištěnky, tak mají stejně nastavené podmínky,“ podotýká.
Jak už bylo uvedeno, u prvního dítěte advokátka pobírala mateřskou zhruba 9300 korun měsíčně. U druhého 4900 korun. Ve stížnosti, kterou má redakce k dispozici, tak mimo jiné upozorňuje na to, že se takto dostala pod tehdejší zákonnou minimální mzdu.
Rozporuje se samotná dávka, reagoval soud
Advokátka u českých soudů s argumentací neuspěla. Ústavní soud například uvedl, že problém by spíše měli řešit politici.
„Byť by si šlo představit i jiný způsob výpočtu příspěvku, který by více vyrovnával postavení žen, jež mateřství vzhledem k biologickým danostem, ale i společenským stereotypům v pracovním životě znevýhodňuje, Ústavní soud v tomto musí stěžovatelku odkázat na zákonodárce,“ stojí v nálezu Ústavního soudu, který stížnost advokátky zamítl.
Ústavní soudci také poznamenávají, že advokátka brojí proti samotné peněžité pomoci v mateřství pro OSVČ a Ústavní soud by jí mohl vyhovět v podstatě jen tehdy, shledal-li by samotnou úpravu protiústavní.
Jenže v tomto ohledu systém výpočtu zatím dohledatelně nikdo nenapadal. Podle Radky Macháčkové je za tím lidské vysvětlení. „Představte si nastávající nebo čerstvou maminku, která podniká a většinou není právničkou. Uprostřed starostí s porodem a péčí o miminko by musela ve lhůtě vyhledat právní pomoc nebo se bránit sama a v řízení vytrvat. To vyžaduje čas, energii a odhodlání, kterých má člověk v tomto období málokdy nazbyt,“ poznamenává advokátka.
Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti jsou ovšem v případě OSVČ odlišnosti odůvodněné a racionální. „Příjemkyně peněžité pomoci v mateřství mohou také vykonávat jinou výdělečnou činnost, mohou čerpat i jiné dávky a nástroje sociální podpory. OSVČ a zaměstnankyně nejsou ve stejném postavení,“ říká Lucie Rozsypalová.
Rozhodnutí výboru lze podle mluvčí očekávat nejdříve na konci příštího roku.
Advokátka Radka Macháčková popisuje, že rozhodnutí sice není závazné, ale stát mu musí věnovat náležitou pozornost a výbor také může doporučit opatření jak individuální, tak i systémové.
Expertky: Logika je, že podnikatel nepotřebuje takovou ochranu
Oslovené odbornice na dávkové systémy v Česku popisují, že sociální ochrana osob samostatně výdělečně činných je dlouhodobě nižší.
„Logika je postavená na tom, že člověk, který je podnikatel, nebude potřebovat takovou sociální ochranu. Je to samozřejmě nesmysl,“ říká Lucie Trlifajová, analytička sociálních politik z Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově.
Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi popisuje, že peněžitá pomoc v mateřství jako dávka vznikla ještě za minulého režimu, a původně tak systém není stavěný na podnikání.
„Dosud existuje přístup, že jsou to podnikatelé, mají se o moc lépe než zaměstnanci, takže dobře jim tak. Bohužel,“ říká Zieglerová.
Podle Trlifajové je problém jiného přístupu k podpoře zaměstnanců a OSVČ aktuální a důležité téma. „U nás je hodně lidí, kteří pracují ‚na OSVČ‘, i když jsou reálně v zaměstnaneckém poměru. Před pár lety například vznikla moc hezká studie k architektům, kde je to hodně rozšířené,“ poznamenává.
Obě odbornice navíc dodávají, že nejde jen o problém dávky v mateřství. Zmiňují i ošetřovné a zaváděnou superdávku.
Iva Janíčková z Živnostenské komory očních optiků pak popisuje, že obecně podpora v mateřství je pro ženy velmi problematické téma. „Buď si to musíte spočítat předem, jestli se vám vyplatí být OSVČ, nebo si udělat firmu a zaměstnat se, aby z toho mateřská vycházela,“ uvádí praktické úvahy.
V Česku podle dostupných dat ministerstva průmyslu a obchodu podnikalo ke konci září jako fyzická osoba 726 772 žen. Česká správa sociálního zabezpečení registruje ke konci stejného měsíce 38 270 žen nově pobírajících mateřskou.
