Zálohy pro OSVČ se snižují, a to i zpětně od Nového roku. Jak získat přeplatek

Od července se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. A to tak, že se snižuje výše minimálního vyměřovacího základu, ze kterého se počítají zálohy na důchodové pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Nižší je nově také paušální daň v prvním pásmu, jejíž součástí je právě i platba důchodového pojištění.

Snížení částek na pojištění přitom platí zpětně od Nového roku. Mnoha podnikatelům tak vznikne u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) přeplatek. Jak ho získají? Postup je jiný pro OSVČ se zálohami a OSVČ s paušální daní. Vysvětlíme oba postupy.

To ale neznamená, že všichni automaticky spadnou na tuto částku. Nová záloha bude od července záviset na tom, jaké zisky živnostníci loni měli. Pokud vydělali víc než minimální vyměřovací základ, budou dál platit zálohy, které jim vyšly z podaných přehledů o příjmech a výdajích za loňský rok a nic se pro ně nemění.

Minimální pojistné stanovuje ČSSZ z minimálního vyměřovacího základu pro daný rok. Na začátku roku byl tento vyměřovací základ stanoven jako 40 procent průměrné mzdy, vycházel tak na 19 587 korun.

Od července se však tento minimální vyměřovací základ novelou zákona vypočítává jen jako 35 procent průměrné mzdy, což je 17 139 korun měsíčně. Měsíční zálohy představují 29,2 procenta z vyměřovacího základu.

„Pokud byl příjem připadající na jeden kalendářní měsíc v roce 2025 nižší než 19 587 Kč, a přesto vyšší než nová výše minimálního vyměřovacího základu 17 139 Kč, bude nová výše zálohy na pojistné stanovena z výpočtu skutečného měsíčního příjmu,“ říká tisková mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.

OSVČ, které přesně svůj vyměřovací základ neznají, takže nedokážou stanovit novou výši záloh od července, radí ČSSZ podívat se do ePortálu sociální správy. „Novou výši záloh na pojistné tam OSVČ najdou v první polovině července ve službě Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ,“ dodává Drmolová. Podle zpráv, které OSVČ dostávají do datových schránek, je termín upřesněn na 10. července.

Pokud v lednu až červnu 2026 platila OSVČ minimální zálohu 5720 Kč, může nejpozději do konce roku 2026 požádat o vrácení částky, o niž uhrazené zálohy převyšují výši záloh stanovenou podle nové právní úpravy.

Požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o vrácení přeplatku je možné datovou schránkou či e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. Žádný speciální formulář na to není, takže ve zprávě uveďte, že žádáte o vrácení části úhrad záloh na pojistné v souvislosti se změnou zákona č. 589/1992 Sb. s účinností od 1. 7. 2026. A pak nezapomeňte uvést, jak chcete přeplatek vyplatit a případně číslo účtu.

„Částku požadovanou k vrácení není třeba uvádět, správa sociálního zabezpečení ji stanoví sama,“ uvádí Jitka Drmolová.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v minulosti uvedla, že podnikatelé mohou platit na pojistné méně, protože se právě chystá novela zákona, a to ještě před začátkem její platnosti.

„Pokud bylo uhrazeno za leden až červen méně než minimum 5720 Kč, ale více, než činí nový výpočet měsíční zálohy, penále z neuhrazené částky rozdílu, v uvedeném příkladu tedy 300 korun, zaniká,“ uvádí Drmolová.

O přeplatek se žádá na příslušné správě sociálního zabezpečení, tedy tam, kde je živnostník evidován. Lhůta pro vrácení činí dva měsíce ode dne podání žádosti.

Je také možné požádat ČSSZ, aby tato částka byla použita na úhradu záloh na další měsíce. Tedy u našeho příkladu OSVČ nedostane přeplatek ve výši 1800 korun, ale o 300 korun si sníží novou zálohu, bude tedy platit místo 5420 jen 5120 korun až do konce roku.

OSVČ se ale také může rozhodnout, že nyní o přeplatek nepožádá a ani si nesníží zálohy do konce roku. V příštím roce podá klasicky přehled o příjmech a výdajích a přeplatek mu bude započítán a případně vrácen.

„Všem OSVČ byl v průběhu června 2026 rozesílán do datových schránek informativní dopis o dopadech této změny, způsobu výpočtu částky k vrácení i dalších možnostech postupu,“ uzavírá Drmolová.

Paušalistům, kteří v období od ledna do června 2026 hradili paušální zálohy ve výši 9984 korun, tak za toto období vzniká přeplatek 4932 Kč. Ten mohou „dostat“ hned, a to tak, že si například červencovou daň o tuto částku jednorázově sníží. Zaplatí tak v červenci jen 4230 korun. A od srpna budou platit 9162 korun.

„Poplatníkům v paušálním režimu doporučujeme zkontrolovat výši červencové zálohy, zejména pokud mají úhradu nastavenou prostřednictvím trvalého příkazu. Jestliže chtějí přeplatek za první polovinu roku vrátit hned, sníží si červencovou zálohu a trvalý příkaz na novou pravidelnou částku nastaví až od srpna,“ potvrzuje generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.

O přeplatek ve výši 4932 korun si poplatníci mohou snížit kteroukoliv zálohu do konce roku, nemusí to být ta červencová. Pokud tedy očekávají větší výdaje například v září, sníží si jednorázově daň právě v tomto měsíci.

Pokud OSVČ nevyužije snížení úhrady některé paušální zálohy do konce roku 2026, může o vrácení přeplatku požádat finanční úřad až po skončení zdaňovacího období.

„Po skončení roku podá poplatník standardní žádost o vrácení přeplatku podle daňového řádu. Na žádost není vytvořen povinný formulář, ale poplatník může využít šablonu Žádost o vrácení přeplatku, kterou najde mezi obecnými písemnostmi na portálu Moje daně,“ radí tiskový mluvčí finanční správy Patrik Madle.

Pro vrácení přeplatku na dani je stanovena 30denní lhůta, finanční úřad tedy peníze vyplatí do 30 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení přeplatku.

Platí to i v případě, že se živnostník rozhodne z paušálního režimu na konci letošního roku vystoupit.

„Pro úplnost dodáváme, že správce daně vrací pouze takzvaný vratitelný přeplatek. Před jeho vrácením tedy ověřuje, jestli daný poplatník nemá dluh na jiné dani, na jehož úhradu by přeplatek použil, a podobně,“ dodává Madle.