„Polák v Polsku pánem.“ Co dostalo statisíce lidí ve Varšavě do ulic

Statisíce lidí v ulicích Varšavy, polské vlajky, vlastenecká hesla, ale také nenávistné pokřiky proti migrantům nebo menšinám. Letošní Pochod nezávislosti se stal další demonstrací hlubokého rozdělení polské společnosti. Napětí navíc vyostřuje spor o Ústavní soud a sobotní tragédie, během které v centru Krakova mladý muž zastřelil několik náhodných kolemjdoucích.

Pro jedny oslava národní hrdosti, pro druhé přehlídka agrese a extremismu. Tak v podcastu 5:59 popisuje reportér Filip Harzer atmosféru varšavského Pochodu nezávislosti, který se v Polsku každoročně koná 11. listopadu, teda v den státního svátku, kterým si Poláci připomínají obnovu vlastní státnosti po první světové válce.

„Je tam moře polských vlajek, čepic, šál vyvedených v bílé a červené, ale jsou tam taky transparenty proti vládě a vyloženě nenávistná hesla proti cizincům, migrantům, LGBT lidem nebo Židům,“ přibližuje středoevropský reportér Seznam Zpráv. Vedle rodin s dětmi a seniorů se průvodu účastní také lidé v kuklách, s chrániči a s rasistickou nebo krajně pravicovou symbolikou.

„Můj osobní dojem je, že je to určitá kanalizace emocí a že pro část těch lidí je to taková terapie v ulicích. A taky manifestace síly,“ říká v podcastu 5:59 Harzer, který pochod sledoval ve Varšavě už poněkolikáté.

Pochod v současné podobě vznikl v roce 2009 a u jeho zrodu stály nacionalistické organizace, které podle expertky na extremismus Anny Tatar, s níž reportér mluvil, navazují na fašizující a antisemitská uskupení meziválečného Polska, Národně radikální tábor a Všepolská mládež. Ty se podle Tartar od své problematické minulosti nikdy neodstřihly, spíš na ní dále stavěly.

Kontroverze provázejí pochod dlouhodobě. V minulosti docházelo ke střetům s policií i násilným incidentům. Letos Harzer na místě viděl například samolepky s nápisem „Zóna bez LGBT“ nebo tričko s podobiznou muže odsouzeného za vraždu jihoafrického bojovníka proti apartheidu.

Celý průvod měl navíc letos podle Harzera výrazně protivládní vyznění a nesl se v duchu blížících se parlamentních voleb, které se mají v Polsku konat za rok. „Například místopředseda Sejmu a lídr opoziční strany Konfederace Krzysztof Bosak měl na úvod pochodu v podstatě předvolební projev. Říkal, že se vlastenci mají sjednotit, porazit současnou vládu a vytvořit vládu propolskou,“ popisuje Harzer.

„Lídr Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński zase nabízel společnou kandidátku pravice, včetně těch nejradikálnějších uskupení,“ připomíná Harzer slova dalšího politika, který se letos pochodu zúčastnil. Podle varšavského magistrátu přišlo celkem 250 tisíc lidí, organizátoři uváděli dokonce půl milionu. Vyšší účast než v minulých letech je připisována mj. aktuálně vyhrocenému sporu o Ústavní soud, který ovšem trvá už déle než dekádu.

Kořeny konfliktu sahají až do roku 2015. Tehdejší končící vládní většina zvolila pět nových ústavních soudců, z toho dva předčasně. Dřív, než těm původním vypršel mandát. Nastupující vláda Práva a spravedlnosti (PiS) však odmítla uznat i tři řádně zvolené soudce a prosadila vlastní nové kandidáty. Následovaly roky politického ovládání soudu, jehož nezávislost později zpochybnily také evropské instituce.

Nynější Tuskova vláda slibovala obnovu právního státu, její postup ale také vyvolává kontroverze. Prezident Karol Nawrocki proto odmítl přijmout přísahu části nově zvolených soudců. A konflikt vyvrcholil na konci října, kdy jedna ze soudkyň oznámila odstavení dosavadního vedení soudu. Budovu následně střežil policejní kordon a Nawrocki kvůli krizi přerušil zahraniční cestu, v noci do budovy soudu vstoupil a dostal se do ostré slovní výměny se soudkyní, jejíž pravomoce předtím zpochybňoval. Opozice označila událost za pokus o státní převrat. Vláda naopak za nápravu poměrů v justici.

„Důvod k nápravě sice evropské soudy a rozsudky jasně dokládají, ale neznamená to automaticky, že se schvaluje každý způsob, jakým se ta náprava provádí,“ upozorňuje v souvislosti s říjnovým incidentem Harzer.

Vypadá to, že řešení zatím není na dohled. Koaliční lidovci sice navrhují změnu ústavy a kompletní obměnu soudu na základě dohody vlády, opozice a prezidenta, ale potřebná politická shoda zatím chybí.

Politické rozdělení země ukazuje také letošní heslo Pochodu nezávislosti: „Polák v Polsku pánem“. Organizátoři jím podle Harzera vyjadřují odpor k migraci, zahraničním vlivům nebo Evropské unii. Jednotlivé proudy polské pravice však nejsou jednotné, rozcházejí se například v postoji k Rusku.

Složité je i rozložení politických sil. Prezident Nawrocki má výrazně širší podporu než opoziční PiS. V říjnovém průzkumu mu vyjádřila důvěru více než polovina dotázaných, zatímco premiérovi Tuskovi něco přes třetinu.

Tuskova Občanská koalice přesto ve volebních preferencích vede. PiS naopak oslabila a rozštěpila se.

„Popularita prezidenta není totéž co volební podpora jeho politického zázemí,“ vysvětluje Harzer. Ani vítězství Občanské koalice by však Tuskovi nezaručilo sestavení vlády. Rozhodující může být výsledek menších stran.

Polskou společností v posledních dnech otřásla také sobotní střelba v Krakově, při které útočník zabil několik náhodných kolemjdoucích. Čtyřiadvacetiletý pachatel v pondělí zemřel, vyšetřování jeho motivu dál pokračuje. Policie mimo jiné zkoumá materiály o norském teroristovi Andersi Breivikovi nalezené v jeho počítači.

Ministr vnitra Marcin Kerwiński krátce po střelbě hovořil o pachatelově fascinaci krajně pravicovými ideologiemi. Jeho výroky ale vyvolaly kritiku kvůli předčasným závěrům. Tragédie tak těsně před středečním Pochodem nezávislosti přinesla výzvy k překonání politických příkopů. Podle Harzera však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by skutečně vedla ke zmírnění napětí v polské společnosti.

„Že by to zakopalo příkopy a ukončilo tu polarizaci, na to to nevypadá, alespoň z toho varšavského pochodu,“ uzavírá reportér Filip Harzer.

Jaká bezpečnostní opatření provázela letošní Pochod nezávislosti a jaké incidenty během něj policie řešila? Kdo tvoří jádro protestujících před polským Ústavním soudem? A jakou roli v jejich protestech hraje náboženství? Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.