Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropská unie a Spojené státy směřují k dohodě o výši cel, informují podle agentury Bloomberg evropští diplomaté. Prezident Donald Trump v červenci oznámil, že plánuje od 1. srpna na evropské zboží uvalit 30procentní cla, pokud se Evropská komise s Washingtonem nedomluví. Podle všeho se ale Bruselu podaří hrozbu vysokých poplatků odvrátit.
Výše cel by po dohodě mohla činit 15 procent. Konečné rozhodnutí je nyní v rukách Trumpa. Patnáctiprocentní sazba se má dotknout řady sektorů včetně výroby léků a automobilů, tedy průmyslu, který se EU snaží jednáním se Spojenými státy ochránit v době, kdy se potýká s problémy.
Například letadla, dřevo a některé léky a zemědělské produkty by z cel dostaly výjimku, uvádí agentura Reuters.
Z poplatků na ocel Trump nesleví
Podle evropských diplomatů ale Washington nejeví ochotu snížit 50% cla na ocel, která platí od začátku června. Přímý dopad na české oceláře americká cla sice nemají. „Z České republiky se vyváží do USA okolo jednoho procenta české výroby,“ uvádí Jiří Dufek, manažer pro obchodní politiku a analýzy Ocelářské unie.
Ale hrozí jiný problém – opatření zavedl Donald Trump v době, kdy čínské hutě řeší vlastní problémy s vývozem. Problémy realitní krize a zpomalující ekonomiky a nízké poptávky totiž tamní oceláři řeší vývozem, což vzbuzuje velké obavy u jejich evropských konkurentů. „Ocel, která mířila do USA, tak může být přesměrována do Evropské unie a zvýšit tlak na výrobce,“ upozorňuje Dufek. Podle něj navíc klesne vývoz evropské oceli na americký trh.
Dopad tarifů na českou ekonomiku je přitom znatelný. „Zasáhne nás to víc než ostatní evropské země,“ uvádí hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil s tím, že pro nás bude hlavní dopad na vývoz firem z automobilového průmyslu a výroby strojírenských zařízeních.
„Může nás to stát do jednoho procenta HDP, což je zhruba osmdesát miliard korun,“ odhaduje Hradil.
Unie je navíc připravena vést celní válku. Zástupci sedmadvacítky podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Ta budou uvalena, pokud od 1. srpna začnou platit třicetiprocentní cla na zboží z EU.
„Vzorová“ dohoda s Japonskem
Diskutovaná dohoda připomíná smlouvu mezi Spojenými státy a Japonskem. Státy se dohodly, že se sníží cla na japonské automobily na 15 procent výměnou za balíček japonských investic a půjček do USA v hodnotě 550 miliard dolarů, tedy asi 11,5 bilionu korun.
Součástí dohody je, že Japonsko zakoupí 100 letadel Boeing a navýší své výdaje na obranu u amerických firem na 17 miliard dolarů ročně, z dosavadních 14 miliard, jak napsala agentura Reuters.
Americké automobilky kritizují, že 15procentní tarify budou platit i na japonská auta, zatímco ony samy platí 25 % při dovážkách ze svých továren v Mexiku a Kanadě. Japonský automobilový sektor tvoří více než čtvrtinu japonského exportu do USA.
Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Zdeňka Zajíčka je snížená sazba sice optimističtější, stále ovšem představuje významnou obchodní bariéru. „Proto by EU neměla rezignovat na své vlastní ,domácí úkoly'. V aktuálním globálním prostředí je klíčové zintenzivnit úsilí o odbourání vnitřních bariér na společném evropském trhu, které brání pohybu zboží, služeb, kapitálu i pracovní síly. Otevřenější vnitřní trh by evropským podnikům výrazně ulevil a posílil jejich konkurenceschopnost,“ říká Zajíček.
„Zároveň musíme hledat nové exportní příležitosti mimo tradiční trhy. Diverzifikace obchodních vazeb a hledání dalších odbytišť pro české zboží a služby je v kontextu geopolitických nejistot a měnících se podmínek světového obchodu nezbytným krokem k dlouhodobé stabilitě a růstu české ekonomiky,“ dodává.
