Článek
Květen 2022. Tehdejší finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu oznámili, že je jejich země odhodlána vstoupit do NATO. A zpřetrhat tak desítky let trvající tradici neutrality, kterou si Finsko udržovalo i proto, aby nepopudilo svého velkého souseda.
Jen pár dní poté měl Niinistö předem domluvený telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Vždy jsme spolu mluvili na rovinu a říkal jsem si, že tohle by mělo být řečeno na rovinu také. A tak jsem mu oznámil, že Finsko teď vstupuje do NATO,“ líčí exprezident ve svých nových pamětech, z nichž citovala například finská veřejnoprávní stanice Yle.
Niinista prý překvapilo, jak klidně Putin informaci přijal. „Jednoduše řekl: Děláte chybu,“ uvádí dnes 77letý politik, který stál v čele Finska v letech 2012 až 2024, v knize s názvem Kaikki tiet turvaan, tedy Všechny cesty k bezpečnosti.
Putin pak prý apeloval na to, aby si Finsko udrželo suverenitu. „Doufám, že vám aspoň část zůstane, Američané určitě převezmou vojenskou kontrolu,“ citoval slova ruského prezidenta jeho finský kolega. „Pořád to budu já, kdo tu bude jmenovat generály,“ opáčil prý Niinistö, čemuž se měl Putin zasmát.
„Nejsme školáci“
Exprezident zároveň připomíná, že s možností finského členství v NATO se v mezinárodní diplomacii šermovalo už v měsících před ruskou invazí na Ukrajinu. Měl to být nástroj, který měl pomoci odradit Putina od útoku.
„B. (tehdejší americký prezident Joe Biden, pozn. red.) se jevil, jako že mi navrhuje, abych na Putina zatlačil,“ vzpomínal Niinistö na telefonát z 18. ledna 2022, tedy zhruba měsíc před spuštěním invaze. Finský prezident se ale rozhodl jinak – netlačit, jen dát varování. „Takové, jakému by Rus určitě rozuměl.“
Putin prý nakonec téma nadnesl sám. Zmínil tiskovou konferenci, kde Biden mluvil o možnosti změny bezpečnostního statusu Finska, což ruský prezident vnímal jako americký nástroj k vydírání Moskvy.
Niinistö vzpomíná i na rozhovory, které v souvislosti se vstupem Finska do NATO vedl s dalšími státníky. Maďarský premiér mu prý řekl, že Helsinky si zvolily špatně, a když se ho Niinistö zeptal, v čem byl vstup Maďarska jiný, Viktor Orbán měl opáčit: „My nejsme hraniční stát.“
Maďarsko bylo spolu s Tureckem dlouho jednou ze zemí, které přistoupení Finska a také Švédska blokovaly. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan argumentoval mimo jiné tím, že severské země údajně podporují teroristy, čímž měl na mysli členy kurdské menšiny žijící na jejich území.
Finský prezident se to prý tureckému lídrovi snažil vysvětlit, jak vyplývá z úryvku knihy, který rozepisuje server Helsinki Times. Turek ho prý začal poučovat, na což Fin reagoval: „Nejsme školáci, nechovejte se takhle.“
Význam Putinových vtipů a darů
Niinistö v memoárech popisuje i své starší zkušenosti s ruským prezidentem. Například Putinovy „vtipy“ o finské nezávislosti.
Během petrohradského ekonomického fóra v roce 2012 prý Putin nabídl hostům vzácné víno z roku 1845. Doprovodil to komentářem, jak tehdy byly věci výrazně lepší. Niinistö to vnímal jako připomínku toho, že Finské velkovévodství bylo tenkrát autonomní zemí pod vládou ruského cara.
„Rychle jsem se podíval na lidi okolo stolu a… došel jsem k tomu, že tato poznámka byla obzvlášť mířená mně,“ napsal politik.
Skrytý význam měly zřejmě i dary, které v průběhu let od ruského prezidenta dostával.
Příkladem je čestná medaile původně udělená finskému státníkovi z 19. století Samuelu Werneru von Troilovi. Bývalý šéf finské vlády byl v projevech značně kritický vůči rusifikaci Finska za vlády cara Mikuláše II. Panovník ho za to veřejně pokáral.
K 70. narozeninám pak finský exprezident od šéfa Kremlu obdržel sbírku osobní korespondence mezi finským vůdcem z dob druhé světové války Carlem Gustafem Emilem Mannerheimem a jeho rodinou.
Dodnes oslavovaný vojevůdce vedl odpor vůči sovětské invazi do Finska v roce 1939, Finsko se pak po útoku nacistického Německa proti SSSR stalo fakticky spojencem Adolfa Hitlera. Niinistovi poradci se prý pak zabývali tím, co chtěl Putin darovanými dopisy skutečně říct.
„Cvičení není proti nikomu namířeno“
Pokud jde o NATO, prostupovalo už do starších konverzací obou státníků. Už v roce 2012 se Putin Niinista zeptal, proč chce Finsko do Aliance vstoupit, když Karélii stejně zpátky nedostane. Zmínil původně finský region dobytý Sovětským svazem během druhé světové války.
V roce 2017 zase oba politici probírali ruské námořní cvičení v Baltském moři. Putin ujišťoval, že „není namířeno proti nikomu“, Niinistö podle svých pamětí odpověděl, že Finsko se zúčastní nadcházejícího švédského cvičení, které „také není proti nikomu namířeno“.
Finský exprezident se v knize vrací i k dalším epizodám z finsko-ruských vztahů. Například uvažuje nad tím, jestli 1800 žadatelů o azyl, které Rusko poslalo k finské hranici během migrační krize v roce 2015, bylo reakcí na předchozí rozhodnutí Helsinek nevpustit na své území Sergeje Naryškina, tehdejšího předsedu Státní dumy.
„Protože jste ho nepustili, vezměte si místo něj tyhle – to by byla typicky ruská symetrická odpověď,“ poznamenal k tomu Niinistö.
