Článek
Finsko, země s dlouhou námořní tradicí, uzavřelo ve čtvrtek dohodu se Spojenými státy o spolupráci na jedenácti nových ledoborcích pro americkou pobřežní stráž. Čtyři lodě vzniknou výhradně ve Finsku, a to v loděnicích v Rauma a Helsinkách, jak informuje list Helsingin Sanomat. Hodnota jednoho objednaného ledoborce je přibližně 500 milionů eur (zhruba 12 miliard Kč).
Přesná hodnota celého kontraktu bude potvrzena, až loděnice podepíší smlouvy. Spojené státy mají v současné době v provozu tři ledoborce, po dokončení zmíněné výstavby by se počtem USA zařadily mezi tři největší ledoborcové flotily vedle Kanady. Nejvíce lodí schopných překonat zamrzlé vody má Rusko.
„Dohoda podepsaná ve čtvrtek ve Washingtonu je vítězstvím pro Finsko. Příprava na ni se odehrála ve firmách, vládních agenturách a ministerstvech. Avšak vše umožnila finská odbornost v oblasti námořního průmyslu,“ napsal finský prezident Alexander Stubb na síti X. Finský prezident a premiér Petteri Orpo se setkali s prezidentem Donaldem Trumpem, viceprezidentem J. D. Vancem, ministrem zahraničí Marcem Rubiem a ministrem obrany Petem Hegsethem v Oválné pracovně.
Torstaina Washingtonissa solmittu sopimus on Suomen työvoitto. Työtä tehtiin yrityksissä, hallinnossa ja ministeriöissä. Kaiken mahdollistaa kuitenkin suomalainen meriteollisuusosaaminen.
— Alexander Stubb (@alexstubb) October 10, 2025
–
Det avtal om isbrytarsamarbete som undertecknades i Washington i torsdags är en seger för… pic.twitter.com/MK6w4wWZF2
Kdo ovládne arktické trasy
Pro Finsko je zakázka na ledoborce významná. Dohoda však nevznikla náhodou, trvala roky. O zakázce se aktivně jednalo už během prvního prezidentského období Donalda Trumpa. Samotný základ vyjednávání byl podle listu Helsingin Sanomat položen de facto před desítkami let, když se v 70. letech ocitl finský loďařský průmysl v globální krizi. Finsko se proto snaží tento průmysl podporovat dlouhodobě prostřednictvím zakázek.
Spojené státy, Čína a Rusko soupeří o kontrolu nad arktickými mořskými oblastmi. Oblast je bohatá na přírodní zdroje, ale jejich těžba vyžaduje funkční námořní trasy. A právě finské loděnice jsou schopné nabídnout rychlé dodání ledoborců. Arktický závod podle listu HS vyhraje ten, kdo začne dřív, a USA mají jen několik ledoborců a méně zkušeností s jejich výrobou.
„V případě uskutečnění objednávky čtyř ledoborců se finské loděnice ocitnou v nebývale dobré pozici. Objednávky zajistí dlouho nezbytnou kontinuitu provozu loděnic a přispějí ke zvýšení efektivity jejich výroby,“ okomentoval událost Petri Peltonen, náměstek ministra práce a hospodářství.
Původně chtěli Finové v ideálním případě dva ledoborce, nakonec mají čtyři. „Na začátku jednání jsme považovali za realistický cíl získat pro Finsko dvě nové zakázky na středně velké ledoborce. To, že nakonec získáme čtyři, je velmi pozitivní,“ uvedl Peltonen.
K tomu, aby dohoda mezi státy mohla vzniknout, pomohl v červenci americkým Kongresem schválený rozpočet ve výši více než osmi miliard dolarů na nákup ledoborců. Kongres udělil americkému prezidentovi pravomoc objednávat lodě ze zahraničí a ten se spojil s finským prezidentem Alexanderem Stubbem. „Dynamika jednání se výrazně změnila, když jsme na konci srpna obdrželi od prezidenta Alexandera Stubba informaci o jeho rozhovoru s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Trumpa by byli připraveni objednat až čtyři ledoborce,“ řekl.
Podle Mika Nieminena, generálního ředitele loděnice Rauma, budou mít tyto zakázky ledoborců významný dopad na zaměstnanost. Jejich předání pobřežní stráži je naplánováno na rok 2028, jak řekl Finské tiskové agentuře (STT). „Diskutovali jsme o tom, že to zvládneme za 36 měsíců. Věřím, že to zvládneme ještě rychleji,“ uvedl.
„Plavidla přinesou loděnici přibližně 1000 dalších míst pro roční plné úvazky zaměstnanců. Pokud vezmeme v úvahu naše partnery, počet ročních plných úvazků se zvýší o další dva až tři tisíce,“ upřesnil.
Také ministr hospodářství Sakari Puisto očekává kladný dopad na národní ekonomiku a věří, že přinese značný počet pracovních míst. „Tento sektor prochází významnými změnami a finský námořní průmysl musí reagovat na silnou poptávku. Proto připravujeme aktuální strategii pro námořní průmysl ve Finsku,“ napsal na síti X ministr Puisto.
Suomi saa valtavat jäänmurtajakaupat ja Turun telakka hiljattain suuren loistoristeilijätilauksen!
— Sakari Puisto (@SakariPuisto) October 11, 2025
Ala on vahvassa muutoksessa ja suomalaisen meriteollisuuden on vastattava kovaan kysyntään.
Siksi laadimme Suomelle ajantasaisen meriteollisuusstrategian.https://t.co/iZUlaG7idE
Americká společnost Bollinger, která je partnerem loděnice Rauma, postaví čtyři ledoborce v loděnici Houma v Louisianě. „Cílem je postavit identické lodě v Rauma i ve Spojených státech. Všechny lodě budou vybaveny zbraněmi, ale ty budou instalovány ve Spojených státech, nikoli ve Finsku,“ upozornil Nieminen. Kanadská Davie vlastnící loděnici v Helsinkách postaví zase tři ledoborce ve své loděnici v Galvestonu v Texasu.
Finský ministr práce Matias Marttinen nyní zahajuje přípravy opatření, která mají zajistit dostupnost kvalifikované pracovní síly v námořním průmyslu v nadcházejících letech. Podle něj jsou pracovníci potřební jak v loděnicích, tak v subdodavatelských firmách. Stavba nové generace ledoborců by také měla zemi otevřít nové exportní příležitosti.
Objevily se také obavy, zda spoluprací přijde Finsko o své know-how. Tedy zda se strategické znalosti dostanou do rukou USA. „Jádro finských znalostí v oblasti ledoborců nikam nezmizí,“ podotkl Mika Hovilainen, generální ředitel společnosti Aker Arctic Technology, která navrhuje ledoborce. „Předají se pouze výkresy, které loděnice používá k stavbě lodí. Odborné znalosti, které vedly k vytvoření těchto výkresů, však předávány nebudou,“ upřesnil.
Nejstarším finským ledoborcem je Voima, který vyplul na vodu v roce 1952. Sisu a Urho byly dokončeny v 70. letech, pak Kontio a Otso v 80. letech. Dalším přírůstkem do flotily je Polaris z roku 2010. Tato loď je vybavena tak, aby byla schopná zasáhnout v případě vzniku ropné skvrny. Zdrojem pohonu je zkapalněný zemní plyn i nafta, což výrazně snižuje její uhlíkovou stopu.