Článek
Zástupci členských států EU ve čtvrtek podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Evropské unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU.
Protiopatření ze strany EU by pak podle informací ČTK měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později. Mluvčí Evropské komise Olof Gill ve čtvrtek opětovně potvrdil, že prioritou EU jsou jednání s USA, která se konají na technické i politické úrovni. Unie je ale podle něj připravena na všechny scénáře.
Hlasování o protiopatřeních se uskutečnilo ve čtvrtek dopoledne v poradním výboru Evropské komise, který rozhoduje o clech a ve kterém zasedají zástupci členských států. Formálně je ale potřeba, aby rozhodnutí schválila ještě Evropská komise. Ta by tam podle mluvčího Komise měla učinit ve čtvrtek odpoledne, v pátek pak bude předpis zveřejněn v Úředním věstníku EU. Žádná další protiopatření nyní Evropská komise do 1. srpna neplánuje, dodal Gill.
„Evropská unie nadále intenzivně jedná se Spojenými státy. Zaměřujeme se na nalezení dojednaného výsledku. Domníváme se, že takový výsledek je na dosah,“ uvedl mluvčí. Na dotazy, zda se již čeká jen na finální potvrzení dohody ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale neodpověděl.
List Financial Times a agentura Reuters s odvoláním na své diplomatické zdroje napsaly, že Evropská unie a USA směřují k dohodě o 15procentní základní celní sazbě. Británie si v květnu vyjednala desetiprocentní cla, Japonsko pak tento týden právě patnáctiprocentní.
Evropská unie přijala už v dubnu první balík opatření proti americkým clům na ocel a hliník za 21 miliard eur (518 miliard korun), následně ho ale odložila o 90 dní, což znamenalo do 14. července. Předsedkyně Evropské komise ale nakonec oznámila, že platnost těchto protiopatření bude odložena až do začátku srpna, právě aby byl prostor na další jednání. Připravoval se rovněž druhý balík protiopatření za 72 miliard eur (1,8 bilionu Kč), o kterém členské státy jednaly v posledních dnech.
Nyní se Evropská komise rozhodla pro zjednodušení spojit veškerá odvetná protiopatření do jediného balíku, tedy pro americké zboží v celkové hodnotě 93 miliard eur.
V rámci původního prvního balíku bruselská média již dříve informovala o uvalení 25procentního cla na širokou škálu vývozu z USA, na některé zboží, jako jsou například diamanty, by se ale vztahovalo nižší clo ve výši 10 procent. Mezi zbožím je množství zemědělských produktů, jako jsou drůbež, hovězí maso, ovoce, obiloviny jako pšenice, ječmen a oves či rostlinné oleje, kukuřice, rýže a pomerančový džus. Mezi další zboží patří domácí spotřebiče, jako jsou myčky nádobí a vysavače, hygienické potřeby, jako jsou toaletní papír a zubní nitě, a větší předměty, jako jsou motocykly a motorové čluny.
Původně druhý balík se podle agentury Reuters zaměřuje na 6,4 miliardy eur zemědělsko-potravinářských produktů a 65,8 miliardy eur průmyslového zboží. Jaká by měla být u nich výše cel, nebylo jasné, ale spekulovalo se o 30 procentech v reakci na stejnou hodnotu cel ze strany USA. Průmyslové zboží v balíčku zahrnuje letadla a letecké díly, automobily a autodíly, stroje, chemikálie a plasty, zdravotnické prostředky a elektrická zařízení. Potravinářské zboží pak zahrnuje bourbon, další lihoviny, víno, hospodářská zvířata, včely, tabák a krmivo pro domácí zvířata.
