Hlavní obsah

Světová premiéra v Praze: Lucy a Selam společně poprvé opustily Etiopii

Foto: Radek Vebr, Seznam Zprávy

V Národním muzeu započala jedinečná výstava, která ukazuje modely a kostry australopitéků Lucy a Selam.

Lucy a Selam se společně vydaly poprvé mimo svou rodnou zemi, Etiopii. Jedna žila před 3,2 milionu let, druhá ještě o 150 tisíc let dříve. Etiopie je takto spolu propůjčila poprvé, ke zhlédnutí jsou v Národním muzeu.

Článek

Jsou to Eva a Adam lidské evoluce. Ačkoli tedy s nadsázkou, protože obě jsou ženy, přesněji řečeno zhruba šestnáctiletá dívka a dvouleté dítě. Přesto ale objevení těchto přes tři miliony let starých kosterních fosilií pomohlo vědcům porozumět evoluci.

Nález Lucy a Selam pomohl pochopit, jak se vyvíjeli australopitékové, a také najít několik společných rysů s rodem Homo.

Je to velký týlní otvor, který spojuje lebeční dutinu s páteřním kanálem, což je jeden z předpokladů vzpřímené chůze. Dále je to robustní a široká pánev, která podpírá horní část těla a udržuje jej ve vzpřímené poloze.

Společné mají oba rody i kratší stehenní kosti, jejichž dolní část směřuje do středu těla a přenáší váhu vzpřímeného těla přímo na širší a stabilní kolenní klouby. Dále jsou to klenutá kompaktní chodidla a kotníky, které při každém kroku nesou váhu celého těla.

Oproti tomu se šimpanzi australopitéky pojí velikost lebky a lopatkové kosti. Stejně tak délka horních končetin a zakřivené prsty u Selam, které ukazují, že stále ještě měla schopnost lézt po stromech.

+28

Splněný sen Národního muzea

Lucy a Selam ale nejsou unikátní pouze svým stářím a nevyčíslitelnou hodnotou. Společně doposud neopustily Etiopii, kde byly jejich pozůstatky nalezeny. Lucy v roce 1974 a Selam v roce 2000. Zatímco Lucy se mezi lety 2007 až 2013 podívala do USA, Selam doposud nevycestovala z Etiopie.

Nyní se podařilo České republice domluvit tuto zápůjčku, na které má svůj podíl premiér Petr Fiala. Přispěla k tomu jeho návštěva v Etiopii a posléze reciproční návštěva etiopského premiéra Abiy Ahmeda v Praze. „Je to mimořádná historická chvíle – vůbec poprvé v Evropě máme možnost vidět jedny z nejvzácnějších fosilií lidské evoluce, Lucy a Selam,“ řekl premiér k propůjčení unikátních předmětů.

Kdo byla Lucy

Lucy byla vysoká asi 106 cm, vážila 28 kilogramů a po sestavení kostí, kterých se zachovalo 47 (asi čtvrtina kostry), se podobala šimpanzům., lidoopům, zatímco kosti pánve a nohou byly ve své funkci již velmi podobné kostem zástupců rodu Homo, kteří chodili vzpřímeně po dvou. Že jde o ženu, ukazují její pánevní kosti. Další znaky ukázaly, že jí bylo mezi 12-16 lety, tedy že dosáhla dospělosti. Fosilie byly nalezeny v roce 1974 v Etiopii.

Unikátnost potvrzuje i ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Představení Lucy a Selam poprvé v Evropě, a poprvé společně, je pro mě velice emotivním okamžikem a splnění velkého snu. Pro Národní muzeum je to jedna z nejvýznamnějších událostí v dlouhé historii. A doklad toho, že patříme mezi špičková muzea mezinárodního významu,“ řekl Michal Lukeš.

Kromě dvou kosterních fosilií jsou k vidění také hyperrealistické modely postav od sochařky Élisabeth Daynès. Díky nim si návštěvník může poměrně snadno představit, jak tito naši předkové vypadali. Celou cestu lidské evoluce pak mapuje výstava Lidé a jejich předci, doplněná o mnoho dalších exponátů, které pocházejí nejen z Etiopie, ale i z českého území.

Kdo byla Selam

Selam žila před zhruba 3,3 miliony let a jde s největší pravděpodobností o dívku. Její pozůstatky byly nalezeny v roce 2000 v lokalitě Dakika, nedaleko naleziště Lucy. Postupně byly odkryty téměř všechny části lebky, díky čemuž bylo možné ji téměř celou zrekonstruovat do podoby, kterou zhruba měla. Podařilo se najít asi 60 procent jejích kostí, díky čemuž vědci lépe porozuměli vývoji. Když zemřela, bylo jí zhruba dva a půl roku.

Další část expozice představuje světově významný předmět ze sbírky Národního muzea: výlitek mozkovny neandertálce z Gánovců, který je starý zhruba 105 000 let. Výstava dále návštěvníky láká na pozůstatky nejstarších moderních lidí v Evropě, které byly nalezeny v Koněpruských jeskyních a jejichž tváře přibližují zcela realistické modely.

Kromě našich předků jsou k vidění i předměty běžné denní potřeby, jako jsou zbraně, nástroje používané při zemědělství či šperky, sošky a nejstarší doklady textilní výroby.

Foto: Radek Vebr, Seznam Zprávy

Expozice je také plná hyperrealistických vyobrazení našich předků.

Určitě si nenechte ujít ani „amazonku z Tišic“, která je tu vystavena vůbec poprvé. Přesněji je to hrob ženy s lukostřeleckou výbavou. Nechybí ani Věstonická venuše.

To je jen malý výčet exponátů, které lze na výstavě Lidé a jejich předci vidět. Detailní popisky doplňují a ucelují cestu do hlubin naší minulosti, díky které měli vědci možnost lépe pochopit současného člověka.

Dvojice fosilií starých více než tři miliony let je k vidění v Národním muzeu od 26. srpna do 23. října. Kvůli zvýšenému zájmu a bezpečnosti je nutné kupovat si vstupenky předem online na konkrétní hodinu. Abyste si zkrátili čekání na expozici, která kromě těchto dvou kosterních fosilií představí i řadu dalších českých a evropsky významných exponátů, můžete si ve fotogalerii prohlédnout malou ochutnávku.

Expozice Lidé a jejich předci v Národním muzeu

Vstupné:

  • Základní 360 Kč
  • Snížené 260 Kč (platí pro seniory 65+, mladistvé 15-18, držitele průkazů ISIC, ITIS, studenty SŠ a VŠ)
  • Děti do 15 let zdarma

Otevírací doba

  • Pondělí až neděle 10:00-18:00 hodin
  • 25. srpna bude omezena otevírací doba na 16:00-19:00 hodin.

Expozice začíná v pondělí 25. srpna a potrvá do 23. října 2025

Související témata:
Lucy (pračlověk)

Doporučované