Článek
Fosilie předků člověka, samice a dítěte druhu Australopithecus afarensis, přistály v pátek odpoledne v Praze. Transport 3,2 milionu let starých předmětů kulturního dědictví provázela mimořádná bezpečnostní opatření, na starost je dostal policejní Útvar rychlého nasazení.
Národní muzeum vystaví fosilie od 25. srpna, zapůjčilo je etiopské národní muzeum. Jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě, které dostaly přezdívky Lucy a Selam, si zájemci budou moci prohlédnout po dobu šedesáti dnů.
Lucy a až o 150 000 let starší Selam z jedné rodiny lidských předků do Prahy zapůjčilo Národní muzeum Etiopie v Addis Abebě. Etiopii Lucy a Selam opouštějí jen výjimečně, v Evropě se jejich výstava podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše uskuteční poprvé.
Originál fosilie Lucy byl mimo Etiopii pouze jedenkrát, v letech 2007 až 2013 cestoval po USA. Originál fosilie Selam oficiálně představilo pouze etiopské národním muzeum v roce 2006 při oznámení objevu.
S Lucy a Selam na palubě letadla Ethiopian Airlines cestoval Lukeš, ředitel Etiopského úřadu pro kulturní dědictví Abebawa Ajalu Gella, etiopští a čeští kurátoři i policisté z Útvaru rychlého nasazení. Útvar dostal na starost také převoz do historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí.
2/2 Na opatření se podílejí i pražští kolegové a tento model ochrany vzácných artefaktů není neobvyklý - jen za tento týden to je již druhá spolupráce s Národním muzeem.
— Policie ČR (@PolicieCZ) August 15, 2025
Lukeš vystavení fosilií v Praze označil za historický okamžik. „Upřímně děkuji Etiopii a všem kolegům z Etiopského úřadu pro kulturní dědictví za mimořádnou důvěru a velkorysost, s jakou nám tuto jedinečnou příležitost poskytli. Je pro nás obrovskou ctí přivítat v Praze fosilie, které jsou svědky počátků lidstva, a poskytnout veřejnosti možnost spatřit je vůbec poprvé v Evropě,“ řekl Lukeš.
Oba exponáty jsou nejcennějším národním kulturním dědictví Etiopie. Jejich zápůjčku umožnila dohoda obou zemí, zaručil se za ně z rozhodnutí vlády český stát. V roce 1974 objevená kostra Lucy a Selam, fosilní kostra dítěte nalezená v roce 2000, představují klíčové důkazy o raných fázích vývoje člověka.
Podle etiopského profesora Gelly k vystavení fosilií v Praze přispěly v roce 2023 vzájemné návštěvy českého premiéra Petra Fialy (ODS) v Addis Abebě a etiopského premiéra Abiy Ahmeda v Praze. Zejména Lucy podle Gelly vedla k revoluci ve výzkumu historie lidstva. „Bylo to kvůli tomu, v jakém stavu se dochovala, a také kvůli jejímu věku,“ řekl Gella, podle něhož je Etiopii možné považovat za kolébku lidstva.
Setkání s objeviteli
Národní muzeum pro ně připravilo místo v úvodu expozice Lidé a jejich předci v historické budově. Kvůli očekávanému velkému zájmu veřejnosti muzeum zavádí vstupenky na konkrétní čas a prodloužilo otevírací dobu. Od úterý 26. srpna bude podle mluvčí Kristiny Kvapilové možné muzeum navštívit od 09:00 do 18:00.
Vstupenky se prostřednictvím webu a mobilní aplikace muzea začínají ode dneška prodávat na konkrétní den a čas. Lukeš v pátek řekl, že muzeum zatím nehodlá omezovat čas návštěvníků, který budou moci u exponátů strávit. Vstupenky se prodávají pro muzejní budovy, ne jen do jedné expozice.
Veřejnost se bude moci také setkat s objeviteli Lucy a Selam Donaldem Johansonem a Zeresenayem Alemsegedem. Diskuzi ve středu 27. srpna bude v Nové budově Národního muzea moderovat vědecký redaktor České televize Daniel Stach.
Kosti Lucy objevil Johanson s americkými archeology v etiopské oblasti Hadar v listopadu 1974. Jméno samice hominida dostala podle písně skupiny Beatles s názvem Lucy in The Sky with Diamonds. Nalezeno bylo asi 40 procent kostí těla, a to včetně pánve, obratlů, žeber či stehenní kosti, což vědcům poskytlo důležité informace o vzhledu, pohybu i způsobu života. Později vědci dospěli k pravděpodobnému závěru, že Lucy zahynula zřejmě po pádu ze stromu.
Paleontolog Alemseged vedl v letech 1999 a 2000 tým Kalifornské akademie věd, který našel kosti Selam v etiopské oblasti Afar, jižně od nálezu Lucy.
