„Krachujeme a Trump si staví pomníky.“ Prezidentovi hrozí revolta venkova

Američtí farmáři na středozápadě se letos potýkají se třemi velkými krizemi. Jednu způsobuje příroda, zbylé dvě prezident USA.

Farmáře trápí sucho, musejí se přitom vyrovnávat s následky obchodní války způsobené Trumpovými cly a nově s drahou naftou.Tentokrát kvůli válce v Íránu, kterou prezident zahájil na konci února.

„Rok 2025 byl tvrdý, spousta mých kolegů zbankrotovala. Letošní rok je přitom ještě horší,“ postěžoval si Seznam Zprávám farmář Chris Gould z rodinné farmy zhruba 80 kilometrů od Chicaga ve státě Illinois.

Tento zemědělec je celoživotním republikánem, na prezidenta už ale dávno zanevřel, protože ho nepovažuje za toho pravého konzervativce, jakým byl například Ronald Reagan.

Gould sleduje jak za Trumpovy éry všechno zdražuje. Od zemědělských strojů, až po osivo, hnojiva a naftu.

Spousta farmářů v okolí prezidentovi podle Goulda dávala s tarify zpočátku zapravdu, věřili tomu, že cla narovnají podle nich neférové obchodní smlouvy se světem. „Oškubávají nás,“ bylo prý často slyšet ve zdejších rozlehlých polích.

Čína ale Trumpovi tvrdě odpověděla a začala na úkor USA nakupovat sójové boby - zdejší klíčovou komoditu - v jiných zemích, jako třeba v Argentině.

Farmáři v Illinois ale třeba také ve vedlejším Missouri tak přišli o zisk. Gould loni v předtuše rozkolu mezi USA a Čínou proto raději vsadil na kukuřici, což mu podle jeho slov zachránilo živobytí.

Jenže pak vypukla válka v Íránu a v jejím důsledku opět vzrostly náklady, především za palivo a hnojiva. „A on (Trump) mluví o svých projektech v D. C. Staví si pomníky, zatímco my tady krachujeme,“ uleví si.

Naráží na páteční návštěvu Trumpa na farmě Custer v zemědělské oblasti Chippewa Falls v západním Wisconsinu. Republikán tam přijel právě kvůli strádání farmářů. Slíbil, že válku brzy ukončí a ceny tak půjdou dolů.

Faktem ale je, že svůj projev zahájil tím, že skutečně mluvil o projektech v hlavním městě, kde buduje nový taneční sál Bílého domu, obnovuje tzv. zrcadlovou nádrž před Lincolnovým památníkem a uvažuje o výstavbě Vítězného oblouku (po vzoru toho pařížského) kousek od Arlingtonského národního hřbitova, kde jsou uloženy ostatky amerických vojáků.

„Na Washington jsme velmi hrdí,“ řekl v úvodu Trump, za jehož zády byl připevněn slogan „Bojujeme za americké farmáře“.

„Měli jsme tam 22 nefunkčních fontán – nefungovala ani jedna fontána ve Washingtonu – a teď jsou čisté a krásné,“ pokračoval prezident, aniž by zmínil, že třeba jen náklady na taneční sál jsou dnes odhadovány na miliardu dolarů, které půjdou z peněz daňových poplatníků.

Přítomný reportér stanice CNN Jeff Zeleny upozornil, že z Chippewa Falls ve Wisconsinu je to do Bílého domu téměř 1 650 kilometrů, aneb projekty v hlavním městě nemohou být pro tyto farmáře vzdálenější, zvlášť když se nacházejí v tak svízelné situaci. Zeleny napsal, že v sále zavládlo ticho, což mohlo naznačovat, že zemědělci prezidentovo nadšení ze stavební činnosti ve Washingtonu nesdílejí.

Publikum bylo ale k prezidentovi přívětivé, ostatně sál zaplnily stovky jeho příznivců, napsal dále reportér CNN. Trumpa často odměnili potleskem. Například poté, co prezident vyprávěl o farmáři, který mu měl říci, že spravedlivý obchod je mnohem důležitější než vládní dotace.

S tímto názorem souzní i výše uvedený farmář Chris Gould. Narozdíl od davu na farmě Custer ale nevěří, že by Trump zemědělcům v dohledné době vydobyl lepší podnikatelské podmínky. Podle něj je dopad cel, které měly ke spravedlivému obchodu svět donutit, na zdejší farmy devastující. „O Íránu ani nemluvím. To tady už vůbec nikdo nechápe,“ poznamenal Gould.

Není sám, kdo se takto cítí. Datový guru stanice CNN Harry Enten dokonce mluví o pučící revoltě venkova, které by Trump mohl brzy čelit. Analytik totiž vychází z voličského trendu ve státě Iowa, symbolicky považovaného za srdce amerického zemědělského života.

Podle Entena se Iowa z „hřiště snů“ pro Trumpa změnila na „hřiště nočních můr“. Expert svou hříčkou odkázal na slavný film s Kevinem Costnerem z roku 1989 „Fields of Dreams“ natočený právě v Iowě.

Voliči tu v nedávných republikánských primárkách odmítli Trumpem prosazovaného kandidáta, přičemž k prezidentovi necítí velké sympatie.

V říjnu roku 2024 (těsně před prezidentskými volbami) tu Trump nad rivalkou Kamalou Harrisovou vedl o 18 procentních bodů. Do letošního května ale obrovsky propadl. Trump dnes v Iově registruje u voličů v kolonce schvaluji/neschvaluji prezidentovo počínání v Bílém domě celkovou bilanci mínus 14 procent. Obě sondáže přitom provedla jemu nakloněná pravicová televize Fox News.

„Vypadá to, že zde dochází k venkovské revoltě,“ komentoval data Enten s tím, že by se mohli vzbouřit i farmáři v dalších zemědělských státech na středozápadě.

Fox News přitom nedávno přišla s průzkumem, z něhož vyplývá, že na 68 procent bělošských farmářů - Trumpova nejoddanější voličská skupina - nesouhlasí s jeho ekonomickou politikou. Ještě v lednu tohoto roku byl přitom v této kategorii poměr 52 ku 47 ve prospěch prezidenta.

Do Iowy se nedávno vydal reportér stanice NBC News Peter Nicholas, který tam oslovil třináctku farmářů, přičemž jedenáct z nich Trumpa v dřívějších cyklech volilo. Nynější ekonomickou situaci označili za „děsivou“, „nestálou“ či „bídnou“.

Nejvíce je, stejně jako farmáře v Illinois, drtí vysoké náklady. Mark Mueller, pěstitel kukuřice a sójových bobů, popsal svou situaci na změnách cen hnojiv. V době zahájení války mu jeho dodavatel oznámil, že se původní cena 795 dolarů za tunu zvedla na 850 dolarů.

Když Teherán uzavřel Hormuzský průliv, kterým lodě do světa vyvážejí ropu ale třeba právě také hnojiva, cena opět skočila, a to na 950 dolarů. O dva týdny později už musel farmář Mueller platit 1 050 dolarů, tedy téměř o třetinu víc než před válkou.

Mnohé farmy přitom takovou finanční zátěž neunesou a musí vyhlásit bankrot. A zdá se, že krachujících zemědělských usedlostí je stále více. „V průběhu dubna bylo zahájeno 62 konkurzních řízení podle kapitoly 12, což představuje nárůst o 130 procent oproti dubnu 2025 a nejvyšší měsíční počet od února 2020,“ uvedla na svých webových stránkách organizace Farm Policy News, která situaci na venkově sleduje.

Ještě jeden znepokojivý trend se na americkém venkově odehrává, a to rostoucí počet sebevražd. V roce 2021, tedy v posledním roce, za který jsou k dispozici údaje, odborníci zaznamenali u farmářů 3,5 krát vyšší pravděpodobnost úmrtí v důsledku sebevraždy než u běžné populace.

„Celý jejich život závisí na farmě a na tom, aby zůstala v rodině pro budoucí generace. Z finančního hlediska platí, že čím větší je riziko ztráty farmy, tím větší je riziko sebevražd,“ řekl NBC News David Brown, specialista na behaviorální zdraví z Iowa State University.