Článek
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se ocitá v první vážnější politické tísni od loňského znovuzvolení. A není to kvůli Íránu, Rusku, Donaldu Trumpovi ani jinému tématu, které aktuálně hýbe světem.
Příčinou problémů je nově chystaná směrnice, která měla donutit firmy k větší pravdomluvnosti, když se v reklamě nebo na obalech výrobků ohánějí ekologií a udržitelností. Nová legislativa nejspíš spadne pod stůl, což vrazilo klín mezi hlavní strany v europarlamentu, které drží současnou Komisi u moci.
V pátek Komise oznámila, že připravenou směrnici stáhne. Stalo se tak poté, co návrh náhle ztratil podporu pravicového bloku EPP. Do něj patří mimo jiné německá CDU, Občanská platforma polského premiéra Donalda Tuska nebo za Česko STAN, lidovci a TOP 09.
EPP je přitom v evropském sněmu největší silou. Spolu se socialisty a liberály tvoří silný trojblok středního proudu, díky němuž Ursula von der Leyenová získala loni po evropských volbách druhý mandát. Socialisté a liberálové normu „o ekologických tvrzeních“ podporují a odklon svých dosavadních spojenců berou jako principiální vykolejení spolupráce.
„Jsme na pokraji institucionální krize,“ řekla portálu Politico šéfka liberálů Valérie Hayerová, zvolená za stranu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Poznamenala, že pokud Komise normu skutečně stáhne, bude to její frakce považovat za vážné ohrožení proevropské většiny.
Podstatou navrhované normy mělo být nastavení pravidel, jak zacházet v marketingu s deklaracemi, že výrobek je například uhlíkově neutrální nebo šetrný k přírodě. Dnes mohou firmy s takovými slogany pracovat volně a v nadsázce. Principem nové směrnice by bylo, že přísliby je potřeba mít něčím konkrétním podložené.
Jednotná pravidla měla spotřebitelům napříč EU zajistit větší záruky, že to, co kupují kvůli ekologii, je skutečně zelené, pokud to výrobce tvrdí. Důkazem by byly nezávislé certifikáty třetích stran. Nepodložené sliby by mohly být považovány za klamání spotřebitele s rizikem postihu.
„Můžete tvrdit, že jste zelení. Anebo se můžete rozhodnout, že to tvrdit nebudete,“ uvedla k logice návrhu místopředsedkyně Komise přes klimatickou politiku, španělská socialistka Teresa Riberová. Ať se firma rozhodne tak, nebo tak, spotřebitelé podle ní „zaslouží respekt“ to, aby se na marketingová tvrzení výrobců mohli spolehnout.
Firemní sektor takový posun kritizoval jako další administrativní zátěž v době, kdy se v Evropě slibuje naopak deregulace. Podle zástupkyně Hospodářské komory ČR v Bruselu Aleny Mastantuonové měl návrh sice smysluplný cíl, ale přinášel by „pouze byrokracii a formalismus“. Podobně se v ČTK vyslovil i zástupce českých supermarketů Tomáš Prouza.
Po stažení podpory politického bloku EPP a po zpátečce ze strany Evropské komise se začala drolit také předjednaná podpora jednotlivých členských států. Proti se ozvala Itálie, s nabalováním dalších zelených předpisů má obecně problém i stávající politická reprezentace v Česku.
„Vítám skutečnost, že Komise vyslechla obavy EPP a doufám, že to otevírá dveře vyváženějšímu a efektivnějšímu přístupu,“ uvedla k obratu zpravodajka normy v EPP Danuše Nerudová z hnutí STAN. Návrh podle ní postrádal analýzu, která by prokázala, že přínosy nové regulace by převažovaly nad nově vzniklou zátěží pro podnikatele.
Další osud sporné směrnice bude záviset na jednáních Komise s europoslanci a na důslednosti liberálů a socialistů v jejich nátlaku. Jde o sledovanou věc i z obecnějších důvodů. Politici z obou táborů v normě vidí i obecnější symbol, který napoví, jaký kurz dál nabere pokračování nebo opravování Green Dealu.
Na jaře už Evropská komise slíbila rozvolnit jinou důležitou součást zelené dohody, na kterou už se firmy připravovaly a která měla stanovit od příštího roku nové požadavky na takzvaný ESG reporting ohledně uhlíkové stopy a společenské odpovědnosti. V jiných ohledech ale Komise zelený kurz důsledně drží, třeba už příští týden se čeká vytyčeních nových přísnějších klimatických cílů pro rok 2040.
