Článek
Končící kabinet Petra Fialy nechce znovu předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2026. Vláda podobu rozpočtu se schodkem 286 miliard schválila v září, volební období už ovšem skončilo a nová vláda se bez opětovného předložení odcházejícím kabinetem nemůže návrhem zabývat.
Fialovi pravděpodobní nástupci ovšem s podobou rozpočtu nesouhlasí, končící premiér proto nevidí důvod návrh znovu předkládat a chce nechat nové vládě prostor pro utvoření vlastního rozpočtu, který by odpovídal jejím prioritám.
Porušuje Fialova vláda zákon?
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve středu ve videu na svém facebookovém profilu uvedl, že současná vláda svým odmítnutím opětovného předložení návrhu „porušuje zákon a mohou vzniknout škody“.
Podle ústavního právníka Marka Antoše ovšem v zákoně o rozpočtových pravidlech existuje mezera. „Zákon říká, že je vláda povinna v určitém termínu předložit návrh zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně, což vláda udělala. A jiný zákon - zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny - říká, že návrhy, které nejsou projednány do konce volebního období, tak zjednodušeně řečeno spadnou pod stůl. Návrhem, který vláda předložila, splnila svou povinnost a nyní je neprojednatelný. Zákon ale zjevně nepočítal s tím, že návrh zákona tímto způsobem spadne pod stůl, což je zjevně mezera v právu,“ uvedl právník pro SZ Byznys.
Vláda má ovšem podle experta umožnit poslancům rozhodnout o podobě státního rozpočtu podle návrhu vlády a neměla by jí to odpírat. „Pokud taková situace nastane, tak je potřeba ji zaplnit tak, aby bylo dosaženo účelu povinnosti. Z toho podle mě plyne, že i když to zákon výslovně neříká, má vláda povinnost postupovat tak, aby umožnila dodržet lhůty a Poslanecké sněmovně se usnést o státním rozpočtu. Pokud to odmítá udělat, porušuje zákon,“ míní Antoš.
Pokud končící vláda návrh Sněmovně předloží, bude mít nová dolní komora parlamentu možnost se k návrhu vyjádřit a pracovat s ním. Bez současného vládního návrhu rozpočtu by Sněmovna musela počkat, až se zformuje nová vláda, její členy následně navíc musí jmenovat prezident, a poté předloží svůj vlastní návrh rozpočtu. Tím by se cesta ke schvalování rozpočtu významně prodloužila.
„Tímto postupem dostává vláda novou vládu do časové tísně a trochu si berou stát jako rukojmí,“ domnívá se právník.
Hrozí rozpočtové provizorium?
Pokud Sněmovna do konce roku neschválí zákon o státním rozpočtu, nastalo by od 1. ledna takzvané rozpočtové provizorium. Vláda se tak do schválení nového rozpočtu musí řídit rozpočtem na předchozí rok.
Podle Antoše je nepravděpodobné, že by nová vláda stihla vlastní rozpočet připravit do konce roku. Rozpočtové provizorium vnímá jako pravděpodobnou možnost i ekonom Petr Janský.
V čem vládu rozpočtové provizorium omezuje?
Nová vláda by se v rozpočtovém provizoriu musela držet finančního plánu, který si sama nesestavila. Vládě to ztíží práci, omezí to třeba možnosti nových investic nebo zakázek, popisuje ekonom Janský.
Navíc může vláda v rozpočtovém provizoriu každý měsíc utratit jen dvanáctinu předchozího celkového objemu rozpočtu.
„Z hlediska plánování je to trochu problematické, výdaje běžně nejsou ve všech měsících stejné, takže je složité, když jste najednou vázáni jednou dvanáctinou. Navíc zpravidla, a to bude jistě případ i příštího rozpočtu, příjmy i výdaje meziročně rostou. Pokud se bude muset hospodařit podle loňského rozpočtu, bude se reálně hospodařit s menším objemem peněz, protože se nepočítá s inflací,“ vysvětluje Antoš.
Podle Janského několik málo měsíců rozpočtového provizoria nepředstavuje žádnou velkou hrozbu. „Bylo by lepší, kdyby nová vláda dokázala upravit rozpočet tak, aby k provizoriu vůbec nemuselo dojít, ale pokud bude trvat dva měsíce, je to v pořádku,“ myslí si ekonom.
Občané podle něj dopady provizoria téměř nepocítí.
Jak reaguje prezident?
Na předložení současného návrhu Sněmovně stávajícím kabinetem trvá i prezident Petr Pavel. „Když končící Sněmovna nemůže rozpočet projednat, je naprosto legitimní, aby ho projednala ta nová. Až o tom budu mluvit s panem premiérem, tak mu řeknu, že by bylo vstřícným gestem, aby ho předložil i nové Sněmovně,“ uvedl prezident na dotaz Seznam Zpráv.
Lze ještě odvrátit rozpočtové provizorium?
Národní rozpočtová rada počítá téměř s jistotou, že přinejmenším na začátku příštího roku bude Česko hospodařit v rozpočtovém provizoriu. A to bez ohledu na to, zda stávající vláda opakovaně předloží Sněmovně svůj stávající návrh rozpočtu, nebo si budoucí vláda bude muset vytvořit návrh nový.
„Ústavní a zákonné lhůty pro zkonstruování Sněmovny po volbách a pro projednání návrhu státního rozpočtu na rok 2026 jiné řešení prakticky vylučují. Návrh státního rozpočtu, ať jakýkoli (původní či přepracovaný), například nemůže být projednáván ve zkráceném řízení, existují minimální lhůty pro jeho projednání ve výborech apod.,“ uvádí Národní rozpočtová rada ve svém vyjádření k situaci kolem státního rozpočtu.
