Článek
Akcionáři ČEZ po více než 11 hodinách valné hromady posvětili rozdělení největší tuzemské energetické skupiny. Nová vlastnická struktura umožní, aby stát převzal kontrolu nad dominantní částí výroby elektřiny v Česku, zatímco pro prodej, distribuci energií, obchodování a energetické služby vytvoří novou společnost, v níž si ČEZ ponechá většinový podíl.
V řádu týdnů tak má vzniknout nová dceřiná společnost, do níž chce vedení ze současné struktury vyčlenit konkrétně ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, telekomunikace či trading. Tyto firmy budou do dceřinky vloženy až v prvním čtvrtletí 2027. ČEZ do té doby musí převáděná aktiva ocenit.
„Tento krok přihlíží k programovému prohlášení vlády, tedy získat 100 procent výrobních prostředků skupiny ČEZ a nezatížit tím státní rozpočet,“ uvedl dříve jeden z důvodů této změny generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Do nově vytvořené společnosti, která zatím nemá oficiální název, by ČEZ přizval nové investory. Scénářů je několik – buď přes burzu, přímým prodejem akcií, například světovým fondům, nebo směnou stávajících akcií.
Odborníci se neshodnou, jak zamíří akcie
Podle vedení ČEZ i podle analytiků může vyčleněním některých částí firmy dojít k navýšení jejich dosavadní hodnoty. Firmy, kterých se má převod týkat, vykazují dobré výsledky a zisk, naopak některé společnosti, které se mají přesunout plně do rukou státu, už tak výdělečné nejsou.
„Vyčlenění stabilních a růstových částí, jako je distribuce, prodej z mateřské společnosti dává z finančního hlediska smysl, protože může ukázat skrytou hodnotu firmy. Velké integrované energetické celky se na burze často obchodují ‚ve slevě‘,“ říká analytik XTB Jiří Tyleček.
Pokud regulovaná distribuce a prodej oddělí od výrobní části, která nese značná rizika spojená s volatilitou cen silové elektřiny a vysokými výdaji na nové jaderné zdroje, může nová společnost přilákat zcela nový typ investorů.
„Infrastrukturní či ESG fondy jsou ochotny za stabilní a předvídatelný byznys zaplatit na trhu prémii. Zkušenosti ze zahraničí (např. rozdělení RWE/innogy nebo E.ON/Uniper) ukazují, že součet hodnot obou oddělených částí bývá vyšší než hodnota původního spojeného podniku,“ popisuje Tyleček.
Hodnota ČEZ však podle Jana Slabého, odborníka na M&A a korporátní finance z poradenské společnosti ECOVIS, spočívá právě v tom, že je rozložena napříč celou energetikou, což se po vyčlenění její části změní. „Samotné vyčlenění části společnosti podle mého názoru nijak nezmění její celkovou hodnotu, spíše to celou skupinu může oslabit,“ myslí si Slabý.
Dceřiná společnost nejdříve bude ve stoprocentním vlastnictví ČEZ, který si plánuje ponechat i do budoucna její majoritu, tedy alespoň 51 procent.
„Tato vláda by nikdy neprodávala 49procentní podíl v síťovém odvětví, pokud by nepotřebovala vyvolat dojem, že umí jejich pofiderní cíl realizovat zdánlivě fiskálně neutrálně,“ komentuje ekonom Capitalinked Radim Dohnal.
Prodejem tohoto podílu by stát mohl dle analytiků utržit až kolem 200 miliard korun. Nabízí se několik možností, jak utržené peníze požít – jednou z nich je dle vedení skupiny snížení zadlužení. Nabízí se však i varianta použít je jen na výkup minoritních akcionářů.
„Tyto peníze lze teoreticky využít na financování kapitálových výdajů spojených s transformací české energetiky, a to včetně výkupu minoritních akcionářů,“ popisuje Tyleček.
„Utržené peníze za 49 procent mohou na 30procentní odkup stačit. Nebo alespoň na díl, který bude platit sám ČEZ dříve, než bude stát platit vytěsnění zbylých. Celková tržba bude silně záviset na tom, zdali vláda bude dávat dojem, že regulované platby nechá na současných úrovních,“ říká Dohnal.
Podle něj bude záležet také na tom, jak široké spektrum investorů bude osloveno, a také tržním sentimentu v době oslovování investorů.
„Samozřejmě záleží na mnoha faktorech, nicméně výnos z prodeje aktiv by měl stačit na výkup minoritářů. Takový je plán, který by měl s velkou pravděpodobností vyjít. Hrozbou je snad pouze výrazná změna situace na trhu, která by tato aktiva ocenila výrazně méně,“ upozorňuje Tyleček.
Představenstvo zatím nemá stanovený harmonogram případného odkupu vlastních akcií.
Akcie ČEZ mohou posílit
Akcie energetické společnosti v pondělí klesly o 0,32 procenta na 1252 korun. Rozhodnutí o rozdělení ČEZ by však mohlo být hnacím motorem pro jejich růst.
„Samotné oficiální rozhodnutí a představení konkrétního plánu restrukturalizace bude fungovat jako silný cenový katalyzátor. Historicky trhy na podobné kroky reagují pozitivně, jelikož investoři začnou okamžitě započítávat zmíněné vytvoření hodnoty rozdělením celku a spekulovat na nadcházející kroky,“ říká Tyleček.
Očekává, že cena akcií může v případě schválení všech potřebných kroků růst směrem k trhem očekávané výkupní prémii, tedy kolem 1500 Kč za akcii. „Tržní cena se tak s blížící se realizací stabilizuje v blízkosti očekávané výkupní ceny za akcii,“ dodává analytik XTB.
Cena akcií však bude záviset na státu i energetické skupině. „Budoucí vývoj bude záviset zejména na dalším postupu ČEZ a vlády. S tím, jak se budou odkrývat podrobnosti celého procesu, se teprve ukáže, zda důvěru investorů začne ČEZ ztrácet, nebo posilovat,“ říká Slabý.
Na valné hromadě zaznělo, že současní akcionáři zřejmě nebudou mít na akcie dceřiné společnosti předkupní právo a pravděpodobně nebudou ani akcie nové společnosti vlastnit rovnou, tedy že by došlo k rozdělení stávajících akcií ČEZ na akcie dceřiné firmy.
Jak může stát kontrolovat ceny elektřiny
Stát si od převzetí části ČEZ slibuje především větší kontrolu nad investicemi do nových jaderných zdrojů a nad cenami energií. „Z pohledu evropské regulace ohledně nedovolené podpory toto nebude úplně jednoduché a bude na to potřeba podle mě využít nějakou kombinaci prodeje elektřiny z jaderných zdrojů, směřovat to vybraným spotřebitelům a časově omezovat. Prostě komplikovaná cesta, s nejistým výsledkem a průběhem,“ říká Dohnal.
Silová složka navíc tvoří v ceně elektřiny menší část než regulovaná. A předpokládá se, že regulované části ceny energií budou růst. „Tedy určitě by dávalo smysl, aby se vláda (prostřednictvím ERÚ) snažila snižovat regulované platby. Ovšem ne tak, jak to vždy dělá premiér Babiš (ANO) a ministr průmyslu Havlíček (ANO), tedy přenést účet na stát, tedy na budoucí poplatníky, tedy na ty, kteří se nemohou bránit,“ říká Dohnal.
Za nešťastné považuje zestátnění ČEZ nejen vládní opozice, ale i část ekonomů. „V dohledné době nás čekají nezbytné investice desítek a stovek miliard do obnovitelných zdrojů, modernizace sítí a výstavby nových jaderných bloků, na které bychom se měli primárně připravit. Místo toho si namlouváme, že tímto ‚cvičením‘ vyzrajeme na ekonomické zákony. Nevyzrajeme. Představa, že plně státní ČEZ bude ignorovat trh a prodávat elektřinu za výrobní náklady, je nebezpečný omyl narážející na evropská pravidla,“ popisuje Slabý.
Od letošního roku spotřebitelé elektřiny neplatí poplatky za podporované zdroje energie (POZE), které činí 599 Kč s DPH za megawatthodinu, neboť vláda rozhodla o jejich převedení na státní rozpočet. Šéf ČEZ Beneš loni v rozhovoru pro SZ uvedl, že stát má k dispozici i jiné nástroje, jak cenu energií snížit – například úpravou DPH.
Valná hromada odhlasovala návrh optimalizace vlastnické struktury a správy (governance) Skupiny ČEZ v pondělí ve večerních hodinách, který byl na programu jako pátý bod. Odsouhlasila rovněž například návrh vedení skupiny na dividendu 42 korun na akcii.
