Článek
Dlouho očekávané změny v podobě energetické skupiny ČEZ dostávají jasnější obrysy. Vedení skupiny ve čtvrtek schválilo návrh, který má směřovat k převzetí části společnosti státem, zejména té výrobní. Rozhodnutí posvětila i dozorčí rada.
„Tento krok přihlíží k programovému prohlášení vlády, tedy získat 100 % výrobních prostředků skupiny ČEZ a nezatížit tím státní rozpočet,“ uvedl jeden z důvodů pro změnu generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Má vzniknout nová dceřiná společnost, do níž chce vedení ze současné struktury vyčlenit prodej a distribuci energií, obchodování a energetické služby. Konkrétně má jít o dceřiné společnosti ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, telekomunikace či trading.
„To, co se vyčlení do dceřiné společnosti, tvoří polovinu provozního zisku před odpisy (EBITDA) skupiny ČEZ,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Divize ČEZ, které budou tvořit novou společnost, nyní spadají pod místopředsedu představenstva Pavla Cyraniho, který se také zřejmě postaví do čela dceřiné společnosti. „Pavel je nejlepší kandidát, už jen z toho důvodu, že je to jeho divize a kdo jiný by ji měl řídit,“ potvrdil Beneš.
Návrh Optimalizace vlastnické struktury a správy (governance) Skupiny ČEZ předloží vedení ke schválení valné hromadě, která se uskuteční 1. června 2026. „V případě schválení na valné hromadě začnou přípravné práce a následně by mělo dojít ke vzniku nové společnosti, a koncem letošního roku, nebo začátkem příštího roku k převodu příslušných aktiv,“ uvedl Beneš s tím, že by záleželo i na situaci na trhu a výnosu pro akcionáře.
Dceřiná společnost nejdříve bude ve stoprocentním vlastnictví ČEZ. Ten si i do budoucna chce v každém případě zachovat kontrolní majoritu v dceřiné firmě.
Firma má jít na burzu, říká Havlíček
Do nově vytvořené společnosti by ČEZ přizval nové investory. Scénáře jsou dva - buď přes burzu, nebo přímým prodejem, například světovým fondům. Ve hře je však i kombinace obou variant, nebo úplně jiná struktura.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že předpokládá, že ČEZ půjde cestou vstupu nové firmy na burzu. „My máme jednu jedinou preferenci, to je maximalizace hodnoty pro naše akcionáře. Všechny představitelné varianty pojedeme souběžně a rozhodneme se, co bude ekonomicky nejvýhodnější - jestli to bude IPO, nebo formou strategických investorů. Bude to v několika tranžích. Teoreticky si dokážu představit i variantu na směnu akcií,“ popisuje Beneš. „Vše je možné, nic není rozhodnuté a vybereme tu i pro ČEZ nejvýhodnější variantu,“ dodal.
Nejvhodnější by podle analytika BHS Timura Barotova bylo připravit paralelně burzovní nabídku i přímý prodej strategickým či finančním investorům a zvolit cestu, která přinese nejvyšší cenu a největší jistotu úspěšného dokončení transakce. „Čistě technicky připadají v úvahu tři hlavní možnosti: primární úpis (IPO) na burze, přímý prodej strategickému či finančnímu investorovi, případně kombinace obou,“ říká Barotov.
Podle prvního muže ČEZ bude dceřiná společnost i bez výrobní části pro investory zajímavá. „Umožní to investovat investorům, kteří by do ČEZ neinvestovali, zejména kvůli jejím uhelným aktivům. Bude tak pro ně atraktivní,“ domnívá se Beneš.
Podle Barotova zaujmou akcie dceřinky zejména infrastrukturní fondy, penzijní fondy a dlouhodobé institucionální investory. „Důvodem je skladba aktiv, kdy nová dceřiná firma by měla zahrnovat distribuci elektřiny a plynu, maloobchodní prodej energií, trading, ESCO služby a telekomunikační infrastrukturu. Zvláště distribuce elektřiny a plynu jsou typicky regulovaná aktiva s relativně stabilním a předvídatelným podnikáním. To osloví především konzervativní investory,“ popisuje Barotov.
Samotný návrh ČEZ nestanovuje konkrétní cenu výkupu akcií minoritních akcionářů. Jeho hlavním předmětem je zatím pouze změna vnitřní struktury skupiny. „Případná cena by musela odpovídat pravidlům pro přiměřené protiplnění, v praxi by byla předmětem znaleckého či jiného zákonem uznaného ocenění. Tento návrh zatím neříká nic o tom, za kolik budou minoritáři vykoupeni,“ uvedl Barotov.
Pokud valná hromada optimalizaci vlastnické struktury schválí, představenstvo také rozhodne, jestli do dceřiné společnosti bude převedena i část finančního dluhu společnosti ČEZ. K tomu by bylo ještě nutné získat souhlasy věřitelů a splnit další podmínky.
Stát má jasno, ČEZ připouští víc možností
Stát už dříve oznámil, že by se zestátnění ČEZ mělo financovat z prostředků samotné energetické skupiny. Vláda by chtěla převzetí energetické společnosti dokončit do konce svého mandátu, tedy do roku 2029.
Na co budou příjmy z prodeje majetku použity, ČEZ zatím konkrétně nespecifikoval. „Možností je několik, pokud prodáme minoritu v nové společnosti, získáme nějaké nové finanční prostředky. Můžeme snížit zadlužení, můžeme je využít i jiným způsobem,“ uvedl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Je pravděpodobné, že ČEZ bude mít na starost výkup akcií z vlastních prostředků a nabízí se tak úvaha, že by mohl finance z prodeje části dceřinky použít na výkup akcionářů. Zároveň ČEZ do budoucna chystá investice za více než 400 miliard korun, zejména do nových výrobních zdrojů.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím Ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. ČEZ má kolem 150 tisíc minoritních akcionářů. Mezi nimi je například i podnikatel a jeden z nejbohatších Čechů Pavel Tykač, respektive jeho společnost Belviport, která má podle České národní banky tříprocentní podíl v ČEZ. Je tak největším akcionářem po státu.
