Článek
Náhlá dekomprese patří mezi nejvzácnější, ale zároveň nejnebezpečnější mimořádné situace, které mohou během letu nastat. Přesně takový incident řešila minulý týden posádka Boeingu 737 společnosti Ryanair. Krátce po startu z řecké Soluně se u letadla uvolnilo jedno z okének. Cestující sedící u něj utrpěl zranění poté, co ho proud unikajícího vzduchu vtáhl do otvoru po okénku. Posádka následně letadlo nouzově vrátila na letiště.
Jaké následky může mít podobná událost pro lidský organismus? „Úplně nejvíc záleží na tom, v jaké výšce k dekompresi došlo,“ říká letecký lékař David Melechovský.
Výška rozhoduje
Zásadní rozdíl podle něj spočívá v tom, zda k dekompresi dojde při vzletu, nebo v běžné cestovní hladině. Pokud letadlo letí v nižších výškách, například do tří kilometrů, lidé podle něj zpravidla nepocítí téměř žádné zdravotní obtíže. Ve větších výškách už ale začne kvůli poklesu tlaku chybět kyslík.
„Největším nebezpečím je hypoxie, tedy nedostatek kyslíku v tkáních. Mozek má nejmenší zásoby kyslíku a jeho nedostatek se u něj projeví nejdříve,“ vysvětluje Melechovský. Zatímco ve výšce kolem sedmi kilometrů může člověk upadnout do bezvědomí během několika minut, v běžné cestovní hladině kolem 10 až 12 kilometrů k němu podle lékaře dochází už přibližně za 20 až 30 sekund.
Přestože v takové výšce dosahuje venkovní teplota přibližně mínus 56 stupňů Celsia, podle Melechovského nepředstavuje největší nebezpečí samotný chlad. „Chlad samozřejmě situaci zhoršuje, ale v tomto případě naprosto nevýznamným způsobem. Rozhodujícím faktorem je hypoxie,“ říká. Právě nedostatek kyslíku podle něj ke ztrátě vědomí během několika desítek sekund.
Podle listu The Guardian došlo k nehodě ve výšce asi 16 tisíc stop, což je zhruba 4,9 kilometrů.
Lékař připouští, že při delším působení extrémního chladu by mohlo dojít také k podchlazení nebo omrzlinám. V případě řeckého incidentu je ale nepovažuje za rozhodující. „Spíš bych očekával podchlazení a zhmožděniny,“ říká.
Proud vzduchu může člověka vtlačit do otvoru
Samotná dekomprese ale nepředstavuje jen riziko nedostatku kyslíku. Po poškození trupu začne přetlakový vzduch z kabiny okamžitě unikat ven a vytvoří silný proud, který může člověka sedícího v blízkosti poškozeného okénka vtáhnout směrem ke vzniklému otvoru.
„Pokud sedíte blízko okénka, může vás ten proud zachytit a vtáhnout do otvoru. Kdyby byl otvor větší, člověk by se mohl dostat i mimo trup letadla. To se už v historii letectví několikrát stalo,“ popisuje Melechovský.
Video: Promluvila žena, jejíhož muže vcuclo okénko letadla.Video: Reuters
Podle Melechovského pravděpodobně zabránila ještě vážnějším následkům velikost otvoru po uvolněném okénku. Ten byl příliš malý na to, aby jím dospělý člověk prošel celý.
Zatímco ostatní cestující ohrožuje především hypoxie, člověku sedícímu u poškozeného okénka hrozí navíc mechanická poranění. Dle Melechovského mohou vzniknout při nárazu do konstrukce letadla nebo při průchodu otvorem po uvolněném okénku. Může jít o zhmožděniny, tržné rány, otřes mozku nebo při silnějším nárazu i závažnější poranění hlavy.
Posádka musí jednat okamžitě
Posádka proto musí po náhlé dekompresi reagovat bez prodlení. „Pilot má dvě základní povinnosti, těmi jsou vzít si kyslík a zahájit nouzový sestup co nejrychleji,“ říká Melechovský.
Současně se cestujícím automaticky uvolní kyslíkové masky a letadlo začne klesat do výšky, ve které mohou lidé bezpečně dýchat i bez přetlakové kabiny. Podle lékaře jde o jeden ze základních nouzových postupů, které piloti během výcviku pravidelně nacvičují.
Přestože jsou podobné případy v moderním civilním letectví mimořádně vzácné, historie zná i výrazně dramatičtější nehody. Jednou z nejznámějších je let Aloha Airlines 243 z roku 1988. Boeingu 737 se tehdy během letu utrhla velká část horní části trupu. Jedna z palubních průvodčích byla z letadla vytržena a nepřežila, dalších 65 lidí utrpělo zranění. Posádce se navzdory rozsáhlému poškození podařilo letadlo nouzově přistát.
Podle Melechovského ale dramatické okolnosti podobných nehod zastírají hlavní riziko. „Ten člověk toho vlastně ani moc nezažije. Ztratí vědomí velice rychle a sotva má čas si uvědomit, co se vlastně stalo,“ uzavírá. Právě proto patří postup při náhlé dekompresi mezi základní nouzové scénáře, které piloti během výcviku pravidelně nacvičují.
