Evropská komise ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a 18 se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.

Odvolání Ursuly von der Leyenové a jejího týmu eurokomisařů navrhl rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), který šéfku Komise viní ze závažných pochybení a nedostatku transparentnosti, mimo jiné kvůli kauze Pfizergate. Ta se týká komunikace von der Leyenové se šéfem farmaceutické firmy Albertem Bourlou v době pandemie covidu-19.

Unijní soud v květnu rozhodl, že EK pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám právě mezi von der Leyenovou a Bourlou, které se vakcín týkaly. Předsedkyně komise v pondělní debatě na plénu EP, při níž ji osobní účastí podpořil sbor eurokomisařů, pochybení v komunikaci s výrobci vakcín odmítla a označila předkladatele návrhu za extremisty.

„Není žádným tajemstvím, že jsem byla v kontaktu s nejvyššími představiteli společností, které vyráběly vakcíny, jež nás měly z této krize vyvést. Samozřejmě, že jsem byla, stejně jako jsem vyhledávala rady nejlepších epidemiologů a virologů na světě. Naznačovat, že tyto kontakty byly nějak nevhodné nebo v rozporu s evropskými zájmy, je – podle jakýchkoli měřítek – jednoduše nesprávné,“ prohlásila v pondělí šéfka Evropské komise.

"Vidíme znepokojivou hrozbu ze strany extremistických stran, které chtějí polarizovat naše společnosti pomocí dezinformací. Neexistuje žádný důkaz, že by měly nějaká řešení, ale je dostatek důkazů o tom, že mnohé z nich jsou podporovány našimi nepřáteli a jejich loutkovodiči v Rusku nebo jinde, dodala von der Leyenová během své řeči, která následovala po prohlášení rumunského poslance.

Již před hlasováním představitelé nejpočetnější Evropské lidové strany (EPP), v níž jsou čeští europoslanci z TOP 09, Starostů a KDU-ČSL, a frakce socialistů a demokratů (S&D) oznámili, že předsedkyni Evropské komise podpoří. Podporu von der Leyenové naznačila i liberální Obnova Evropa (Renew Europe) a frakce Zelených, v níž je pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Zástupci obou frakcí ale zároveň současnou unijní exekutivu kritizovali za některé kroky. Vadí jim zejména to, že některé předpisy se daří nejsilnější lidovecké frakci prosazovat s krajní pravici, či to, že unijní exekutiva ustupuje od některých dříve přijatých ekologických norem.

Podporu získal návrh na vyslovení nedůvěry naopak u třetí nejsilnější frakce, Patriotů pro Evropu, v níž je sedm europoslanců z ANO a dva europoslanci z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek, a také u krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN).

Samotná ECR, od jejíhož europoslance návrh vzešel, přitom nebyla v podpoře jednotná. Zatímco podporu návrhu vyslovili rumunští a polští europoslanci, Italové, kteří jsou ve skupině nejsilněji zastoupeni, nikoliv.

Rozdělení bylo patrné také u poslanců Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL), kteří komisi von der Leyenové kritizují mimo jiné za nedostatečnou podporu pracujících, ale zároveň odsuzovali návrh na vyslovení nedůvěry jako vzešlý z krajní pravice.