Článek
„Orbánův přístup známe roky a tohle zdaleka není jeho první sólo výlet do Moskvy. Už loni v červenci tam jel hned poté, co převzal předsednictví v Evropské radě, a následky přišly rychle,“ prohlásil v závěru minulého týdne německý spolkový kancléř Friedrich Merz.
Dodal, že jen pár dní po návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána v Moskvě Rusové spustili jedny z nejbrutálnějších útoků na civilní infrastrukturu na Ukrajině.
Orbán se vydal do Kremlu znovu v pátek. S Vladimirem Putinem tam jednal zejména o dodávkách ruské ropy a zemního plynu.
„Orbán tam jede bez evropského mandátu a bez jakékoliv koordinace s námi,“ pokračoval německý konzervativní politik, který maďarského premiéra Viktora Orbána za vztahy s Kremlem kritizuje dlouhodobě.
Reakce na cestu maďarského premiéra do Moskvy přišla i z Varšavy.
Zahraničněpolitický poradce konzervativního prezidenta Karola Nawrockého v neděli oznámil, že z programu blízké cesty do Maďarska vypadává jednání s Orbánem.
Nawrocki tak do Budapešti nepojede a omezí se jen na summit čtyř visegrádských prezidentů v Ostřihomi. Česko na něm bude ve středu zastupovat prezident Petr Pavel.
„Prezident Nawrocki se rozhodl omezit program své návštěvy Maďarska výhradně na summit prezidentů Visegrádské skupiny v Ostřihomi,“ napsal na síti X Nawrockého poradce Marcin Przydacz.
Ještě na začátku listopadu přitom Przydacz oznamoval, že se prezident sejde s Orbánem začátkem prosince v Budapešti.
Co se změnilo?
Przydacz se odvolává na odkaz někdejšího konzervativního prezidenta Lecha Kaczyńského
„Zdůrazňoval, že bezpečnost Evropy závisí na solidárním postupu - včetně oblasti energetiky. V souvislosti s uskutečněnou návštěvou premiéra Viktora Orbána v Moskvě a jejím kontextem se proto prezident K. Nawrocki rozhodl omezit program své návštěvy Maďarska,“ napsal v neděli.
Například polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prezidentovi nedávno v Sejmu vzkázal, ať nezapomene, že maďarská vláda je „nejvíc protiukrajinská a nejvíc proruská v celé EU“. „Je to také stát, který se pod vládou zkorumpovaných nacionalistů stal nejchudší zemí Unie,“ řekl v parlamentu šéf polské diplomacie.
„Můžete však usilovat o to, aby Maďarsko stáhlo své veto vůči vyplacení dvou miliard zlotých z Fondu na modernizaci polské armády a aby zrušilo blokádu zahájení rozhovorů o rozšíření EU o Ukrajinu,“ dodal politik vládnoucí Občanské koalice, který je s konzervativním prezidentem ve sporu.
Snaha předejít škodám?
Nawrockého pozice vůči putinovskému Rusku je pevná, ale krok vůči Orbánovi působí hlavně jako snaha předejít škodám na PR.
Fotku, na které si potřásá rukou s Orbánem – jenž si o pár dní dřív třásl rukou s Putinem – by kritici předhazovali prezidentovi dlouho. Nawrockému by se v tom kontextu jistě připomnělo i to, že se ještě od svého zvolení nesešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Nawrockého poradce Przydacz na podzim dokonce do Kyjeva vzkázal, že pokud se chce ukrajinský prezident vidět s polským, ať sedne na vlak a přijede do Varšavy. Nawrocki tohle – specifické – pozvání Zelenského zopakoval na své nedávné návštěvě Prahy.
Dříve národovec Nawrocki s vazbami na maďarského premiéra problém neměl. Když polský politik v červnu vyhrál volby, Viktor Orbán v Budapešti otevíral šampaňské. Před volbami Nawrockého podpořil a po nich psal o „fantastickém vítězství“. Důraz kladl na obnovení „visegrádské součinnosti“.
Orbán navíc nebyl minulý pátek u Putina poprvé – to už zmínil i německý kancléř Friedrich Merz, když mluvil o tom, že přístup maďarského premiéra k Rusku je známý léta.
Co píšou Orbánova média
Náklonnost k orbánovskému Maďarsku dal Karol Nawrocki najevo už v červnu. První zahraniční rozhovor, který po svém zvolení poskytl, dal maďarskému provládnímu webu Mandiner.
Jde o vlajkovou loď orbánovského mediálního ekosystému, je to něco mezi ideologickým magazínem, propagandistickým think-tankem a názorovou platformou Orbánovy strany Fidesz.
A právě Mandiner teď na Nawrockého odvolání schůzky s Orbánem reagoval. Autor Mátyás Kohán vyčítá Polsku, že žije v roce 2023 (rok po ruské invazi na Ukrajinu), zatímco realita roku 2025 už je prý úplně jinde, a že „morální pozérství Varšavy“ je dnes prázdné a směšné.
Gesto Nawrockého prý míří jen k polskému publiku a nebude mít skutečný dopad, protože summit V4 se bude konat podle plánu.
„Nezvoral to nijak zásadně, přežijeme to,“ píše Kohán s tím, že na maďarsko-polské vztahy to mít vliv nebude. Skutečnou otázkou podle něj je, proč Polsko v roce 2025 stále potřebuje symboliku politiky, která je podle maďarské strany už dávno překonaná.
S názorem souhlasí i komentář v dalším provládním maďarském médiu Magyar Nemzet.
„Dnes se jejich premiér stále ještě – doufejme, že ne na dlouho – jmenuje Tusk. Až se to změní, až se k moci vrátí Právo a spravedlnost, Brusel s nimi udělá přesně to samé, co dělá s námi, a tehdy sem bude pan polský prezident běhat jako jelen k dobré studni,“ píše známý orbánovský komentátor Zsolt Bayer.
Vynechá i „uprchlíky“?
Zkrácení Nawrockého maďarské cesty zřejmě bude mít ještě jeden efekt důležitý zejména pro polskou domácí scénu. Očekávalo se totiž, že se prezident v Budapešti sejde s dvěma polskými opozičními politiky – exministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem a jeho spolupracovníkem Marcinem Romanowským.
Oba poslanci strany PiS čelí trestnímu stíhání pro podezření z desítek trestných činů, zejména tunelování fondu na pomoc obětem trestných činů.
Oba se trestnímu stíhání a vazbě vyhýbají a tvrdí, že jde o perzekuci „režimu premiéra Donalda Tuska“. Romanowski před rokem dostal v Maďarsku bezprecedentní politický azyl, Ziobro je v Budapešti už od října.
Tím, že Nawrocki nepojede do Budapešti, vyhne se kontroverznímu setkání a apelu „uprchlíků“ na prezidentskou abolici – zastavení jejich trestního stíhání. Podle nedávného průzkumu si totiž 72 procent Poláků přeje, aby se oba politici vrátili do Polska a stanuli před soudem.
Nawrocki se tak zřejmě vyhne fotografii, která by ho doma mohla stát ještě víc než snímek s Orbánem.
