Článek
„Když naznačujete, že evropská integrace je spiknutí namířené proti Polsku, nepomáháte ani Unii, ani samotnému Polsku. Připravujete psychologický a politický terén pro odchod z Evropské unie, pro polexit,“ vyčetl minulý týden polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski prezidentovi Karolu Nawrockému.
V ostře laděném projevu tepal do hlavy státu kvůli tomu, že se prý vyjadřuje v protievropském duchu.
„Nereprezentuje v tomto ohledu stanovisko Polska, ale pouze své vlastní a své kanceláře. Dokonce ani ne svých voličů, protože přece nekandidoval s heslem polexitu,“ pokračoval Sikorski.
„A velmi vás prosím o lepší spolupráci s vládou, než jakou předvádíte dosud – k čemuž vás zavazuje ústavní článek 133,“ vyzval ministr hlavu státu.
Prezidentův mluvčí reagoval, že ministr politiku překrucuje. Nawrocki v nedávném rozhovoru řekl, že je stoupencem členství Polska v EU. Témata jako právní stát, bezpečnost má ale za výlučnou záležitost polské ústavy, prezidenta a vlády.
Souboj prezidenta s vládou
Slovní přestřelka přesně zapadá do souboje nového prezidenta s vládou Donalda Tuska, která trvá od srpna, kdy se nacionalista a konzervativec Nawrocki chopil úřadu.
Od té doby mezi kabinetem a prezidentským palácem probíhá veřejná přetahovaná o moc, které se nevyhýbají invektivy, naschvály a nastražené pasti. Hlava státu například jako součást sporů o právní stát odmítla jmenovat desítky nových soudců a povýšit důstojníky kontrarozvědky.
Během prvních sto dní ve funkci navíc Nawrocki vetoval už 13 zákonů, což je víc než čtyři předchozí prezidenti za stejné období dohromady. Podepsal jich 70.
Co stihl Nawrocki za prvních sto dní?
Zastavil například vyhlášení nového národního parku na řece Odře. Plní tak svůj hlavní předvolební slib – být hrází Tuskově vládě.
Polské prezidentské veto totiž de facto znamená pro zákon definitivní stopku, protože pro jeho přehlasování je ve sněmovně potřebná třípětinová většina. Tu současná vládní koalice nemá.
Nawrockého kancelář zároveň poslala do parlamentu svých 11 projektů zákonů. Navrhuje například nulovou sazbu daně z příjmu pro rodiny alespoň se dvěma dětmi nebo zavedení garance každoroční valorizace důchodů a snížení cen energií.
Podle průzkumu deníku Rzeczpospolita bylo s Nawrockým během jeho prvních 100 dní spokojených na 56 procent lidí. Negativně ho hodnotí 31 procent a bez názoru je 13 procent. Spokojení jsou zejména muži, voliči strany PiS a Konfederace a obyvatelé menších obcí a taky čtenáři konzervativních médií.
Aktivní je Nawrocki v zahraniční politice. Od nástupu stihl už 11 zahraničních cest.
První Nawrockého zahraniční cestou byla návštěva u amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Dostalo se mu velkorysého přijetí včetně přeletu stíhaček.
Následovaly Vatikán, Paříž, Berlín i Pobaltí. Navštívil téměř všechny sousedy Polska.
Americký prezident Donald Trump přijal Karola Nawrockého v Oválné pracovně necelý měsíc po jeho inauguraci.
Zelenskyj? Ten ať přijede vlakem
Do pondělí zbývala Ukrajina a Česko – a z pochopitelných důvodů Bělorusko a Rusko, kde mají Nawrockého dokonce na seznamu hledaných lidí kvůli odstraňování sovětských armádních pomníků v Polsku.
Zatímco o návštěvu Prahy podle informací Seznam Zpráv projevila polská prezidentská kancelář zájem záhy po inauguraci a pouze se dlouho hledal schůdný termín, na Ukrajinu se Nawrocki v nejbližší době nechystá.
Jeho poradce pro zahraniční politiku Marcin Przydacz nedávno prohlásil, že jestli má dojít ke schůzce mezi polským a ukrajinským prezidentem, má Volodymyr Zelenskyj přijet do Varšavy.
„Pokud se chce setkat s Karolem Nawrockým, nic mu nebrání v tom, aby nastoupil do vlaku a přijel,“ prohlásil Przydacz o prezidentovi napadeného státu. Nepříliš diplomatické prohlášení odráží Nawrockého napjatější vztahy s Kyjevem.
Prezident je našponoval nedlouho po své inauguraci vetem zákona, jimž vláda prodlužovala pomoc ukrajinským uprchlíkům. Nakonec prošel v osekané podobě.
Už v kampani zdůrazňoval ve vztahu k Ukrajině historické křivdy a masakry. Na podzim také do parlamentu poslal svůj návrh zákona, který by zakázal banderismus, ideologii ukrajinského ultranacionalismu ze 40. let, a dal by ho na roveň nacismu a komunismu.
I když do vztahů s Ukrajinou vnáší Nawrocki závan nacionalistických sporů, vůči Rusku zastává dlouhodobou polskou pozici: putinovská říše je pro Polsko bezpečnostní hrozbou.
Kdo je Karol Nawrocki?
Naposledy se v zemi řešila sabotáž na důležité železniční trase. Podle vlády vedou stopy ke Kremlu. Závažnou krizí pak byl teprve měsíc po Nawrockého nástupu nálet zhruba dvacítky ruských dronů na Polsko.
Česko tehdy do Polska jako výraz solidarity poslalo vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š. A právě obranná spolupráce má být jedním z důležitých bodů pondělní schůzky prezidentů Nawrockého a Petra Pavla na Pražském hradě.
První bilaterální jednání má být hlavně „oťukávací“ a nečeká se, že by došlo na konfliktní témata. U ledu má podle informací Seznam Zpráv zatím zůstat i řešení českého územního dluhu vůči Polsku. Ten před českými volbami znovu připomněla polská média. Česko totiž Polské republice dluží 368 hektarů území. Věc se táhne už od roku 1958, kdy došlo k úpravě hranic.
Dva politické protipóly
Prezidenti se naopak mají bavit o obchodní výměně a dopravním propojení. V obou tématech snadno najdou společné slovo – navzdory tomu, že Karol Nawrocki je Pavlův politický protipól.
Zatímco český prezident se dostal do úřadu s hesly o autoritě postavené na klidu a předvídatelné prozápadní racionalitě, polský prezident má ostřejší a emotivnější projev. Jeho politika je postavená na motivech ohrožené suverenity, národní identity a kulturních konfliktů.
Pavlův výkon funkce se nese spíš ve věcném duchu. Důrazný je tam, kde to považuje za potřebné, a zároveň zdrženlivý v patosu. Nawrocki naopak používá tón, který je blízko krajní pravici. Často je patetický, mobilizační a nezdráhá se vstoupit do ostrého konfliktu.
Projevuje se to například v už zmíněném vztahu k Evropské unii. Pro Pavla je EU „kotvou“ a mluví o ní jako o přirozeném rámci bezpečnosti a prosperity. Pro Nawrockého jde spíš o prostor, ve kterém se musí hlídat polská suverenita a kde číhají pasti na polskou konzervativní identitu.
A priori není proti EU, ovšem flirtuje s krajně pravicovým euroskeptický přístupem. Oba prezidenty odlišuje i vztah k Donaldu Trumpovi: Pavel je rezervovaný, Nawrocki ho má za blízkého spojence, který ho otevřeně podpořil v kampani.
Relativně čerstvé jsou také Nawrockého kauzy, které se objevily na jaře ve volební kampani. Začalo to kontroverzním nákupem gdaňského bytu od seniora, který vzbudil etické otázky. Pokračovalo to chuligánskou minulostí a bitkou v lese, údajným zprostředkováním prostituce v hotelu v Sopotech a kontakty na postavy z krajně pravicového podsvětí.
Nawrocki jako občanský kandidát s podporou opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) nakonec vyhrál červnové volby ve druhém kole nad vládním kandidátem Rafałem Trzaskowským, a to s převahou téměř 400 tisíc hlasů.
Nawrockého výhrady k mírovému plánu
I když platí za evropského trumpistu, poslední americký mírový plán Karol Nawrocki nepřijal s nadšením. Podle deníku Rzeczpospolita ho Američané s Polskem vůbec nekonzultovali, ačkoli 28 bodů by mělo vliv i na bezpečnost Varšavy.
„Každý mírový plán směřující k ukončení války, kterou na Ukrajině rozpoutala Ruská federace, musí být schválen v Kyjevě. Obětí Putinovy zločinné agrese je Ukrajina a právě Ukrajinci – s podporou Spojených států a zemí EU – musí mít rozhodující hlas v mírových jednáních,“ napsal k plánu polský prezident.
„Veškerá ujednání týkající se míru a bezpečnosti Evropy mohou vznikat pouze za účasti všech dotčených stran. Cenou za mír nemůže být v žádném případě naplnění strategických cílů agresora – a tím agresorem byla a je Ruská federace,“ dodal.
Skeptické jsou k plánu i vláda Donalda Tuska a také opoziční strana PiS.
Na programu Babiš i přednáška
Nový polský prezident se v Praze sejde také s možným příštím českým premiérem Andrejem Babišem. S předsedou hnutí ANO může probírat například českou muniční iniciativu, do které se zapojilo i Polsko.
S premiérem v demisi Petrem Fialou z ODS Nawrocki jednat nebude. Předseda končící vlády je totiž na pracovní cestě v zahraničí.
Polského prezidenta čeká v pondělí ještě přednáška na Univerzitě Karlově. Hovořit má o svém pohledu na střední Evropu. Seznam Zprávy z akce přinesou reportáž.
Redakce také opakovaně a různými kanály žádala o rozhovor s polským prezidentem. Žádost zůstala bez odpovědi.
