Polský prezident u Trumpa. První cestu provázejí naschvály

Nocleh v prestižní rezidenci Blair House, červený koberec, Oválná pracovna, společný oběd a na počest i přelet letadel nad hlavou. Takové přivítání čeká ve středu ve Washingtonu na polského prezidenta Karola Nawrockého.

Schůzka obou prezidentů začne v podvečer středoevropského času.

Přijetí u Donalda Trumpa je vůbec první zahraniční cestou nového polského prezidenta. S šéfem Bílého domu ho pojí ideologická blízkost a politický styl.

Trump Nawrockého v kampani otevřeně podpořil a už na jaře ho přijal v Bílém domě. Výsledkem byla společná fotografie a také důkaz, že má polská pravice s Trumpovou administrativou dobré vztahy - na rozdíl od tábora premiéra Donalda Tuska.

Navíc je to v Polsku dlouhodobě právě prezident, kdo je garantem vztahů s USA. Nawrockého předchůdce Andrej Duda byl ve Washingtonu nadstandardně často - za Trumpa i Bidena.

Cestu nového prezidenta však tentokrát provází hluboký politický rozkol na domácí scéně. Nawrocki se stal prezidentem s programem „zastavení“ vlády Donalda Tuska a od svého nástupu na začátku srpna má s kabinetem napjaté vztahy.

„V posledních dnech létá mezi kanceláří prezidenta a vládou jedna jedovatá poznámka za druhou. Člověk pak snadno nabude dojmu, že se v té přestřelce ztrácí to podstatné,“ píše ve svém komentáři šéfredaktor polského deníku Rzeczpospolita Michał Szułdrzyński.

Podstatným míní Szułdrzyński zájem Polska - a to i na mezinárodní úrovni. Pozice země je však oslabená růstem antiukrajinského sentimentu i nezdarem, kterým skončil pokus o vzkříšení osy Varšava-Berlín-Paříž a zejména domácí mocenskou hrou.

Ta se symbolicky projevila i po příletu Nawrockého do Spojených států.

Na letišti ho vítala zástupkyně amerického protokolu a polský vojenský přidělenec. Nestandardně však chyběl polský charge d’affaires Bogdan Klich - podle televize TVN na žádost prezidenta.

Kandidáta Tuskovy vlády na velvyslance totiž loni odmítl do funkce jmenovat Duda a jmenovat ho neplánuje ani Nawrocki. Pokračuje tím spor o obsazení velvyslaneckých postů.

Zástupce vlády bude chybět i na jednání prezidenta Nawrockého s Trumpem. Nyní jde naopak o „ústrk“ polského prezidentského paláce. Obvykle přitom hlavu státu doprovází například náměstek ministra zahraničí.

„Tentokrát výjimečně nebyl ze strany prezidentské kanceláře zájem, aby se účastnil některý z náměstků ministra, ačkoli to obvykle bývala tradice,“ upozornil mluvčí Tuskovy vlády Adam Szłapka.

Nawrockého zahraničněpolitický poradce Marcin Przydacz věc komentoval slovy, že pokud ví, tak „Bílý dům nikoho z ministerstva zahraničí nepozval“. Vedení polské diplomacie prý po Nawrockého schůzce s Trumpem dostane od prezidentského paláce poznámky.

Zájem měl ministr zahraničí Radosław Sikorski. Podle serveru Interia však Nawrocki nabyl dojmu, že účast ministra by oslabila jeho pozici.

Sikorski se tak o den dřív vypravil do Miami, kde se setkal se svým americkým protějškem Marcem Rubiem. O jeho cestě se prý prezidentský palác dozvěděl od Američanů.

Na schůzce s Rubiem usiloval Sikorski mimo jiné o pozvání Polska do skupiny G20 v roce 2026. Argumentoval statusem Polska jako jedné z dvaceti největších ekonomik světa.

Domácí politikaření se projevilo i při (pravděpodobně řízeném) úniku vládního dokumentu. Tuskův kabinet sepsal Nawrockému doporučení, o čem s Trumpem hovořit a jakým tématům se vyhnout.

Dokument varuje prezidenta před závazky ohledně nákupu amerických zbraní, stavby druhé polské jaderné elektrárny či plánované digitální daně, která by se týkala i velkých amerických firem.

Únik vyvolal poprask. Řada expertů a hlasů z diplomacie ho kritizovala jako poškození polských zájmů.

Ministr zahraničí Radosław Sikorski označil původce úniku za hlupáka. „Schválili jsme stanovisko - čili to, co má prezident říkat, a co ne. Spoléháme na to, že se dobré vztahy opozice s hnutím MAGA přetaví nejen v hezké fotky, ale také k prosazení věcí důležitých pro Polsko,“ uvedl.

Za klíčové označil, aby Nawrocki mluvil s Trumpem o setrvání amerických vojáků v Polsku a o Ukrajině - a to v situaci, kdy Trumpova mírová iniciativa narazila a Vladimir Putin stál v Pekingu po boku čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a severokorejského diktátora Kim Čong-una. Radostně ho vítal i indický premiér Naréndra Módí.

„Nejvíc nám záleží na tom, aby pan prezident mluvil o skutečných cílech Putina na Ukrajině a usiloval o spravedlivý mír pro Ukrajinu. A za druhé, aby zabránil redukci amerických vojsk v Evropě, zejména v Polsku,“ definoval zájem vlády Sikorski.

Nawrockého spolupracovníci vládní doporučení prezidentovi zesměšňovali. Rozsah na půldruhé strany A4 je podle nich důkazem, že vláda nemá ke vztahům s USA co říct.

„Ministerstvo zahraničí této vlády, vlády, která už skoro dva roky nedokáže zorganizovat seriózní návštěvu ve Washingtonu a jednat s administrativou v Bílém domě, se snaží určovat, co má pan prezident říkat a co nemá zmiňovat,“ prohlásil před návštěvou Nawrockého šéf jeho prezidentské kanceláře Zbigniew Bogucki.

„To je, jako kdyby lidé, kteří nemají co říct v mezinárodních vztazích, v transatlantické politice, chtěli poučovat prezidenta republiky o tom, co má a nemá říkat,“ dodal.

Podle Sikorského však prezident dostal od ministerstva spoustu podkladů.

Mediální přestřelka je další z projevů bobtnajícího konfliktu mezi konzervativním prezidentem a centristickou vládou. Nawrocki od svého nástupu 6. srpna vetoval vládní koalici už osm zákonů, čímž je de facto smetl ze stolu.

Nejkontroverznější je veto novely zákona o prodloužení pomoci ukrajinským válečným uprchlíkům. Prezidentovi vadí, že příspěvky na děti dostávají i Ukrajinci a ve svém legislativním návrhu chce peníze podmínit zaměstnáním. Podle pozorovatelů to zasáhne nejzranitelnější skupinu uprchlíků - matky s dětmi.

Nawrocki také navrhuje trestat propagaci banderismu. Oběma kroky zadělal na napětí ve vztazích s Kyjevem. Potěšil naopak polskou krajní pravici, která v poslední době sází na rostoucí protiukrajinské a nacionalistické nálady.

Radost vyjádřil i bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv.

To vše rámuje už zmíněný spor s vládou i v zahraniční politice. Polsko nejdřív chybělo mezi evropskými zástupci ve Washingtonu po boku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Odpovědnost si přehazovala vláda s prezidentem.

Od té doby prezident jednal ve Varšavě s premiéry Kanady, Dánska a baltských států. Na svou druhou zahraniční návštěvu vyrazí do Vatikánu.