Zpět do druhé ligy. Proč Polsko chybělo u Trumpova stolu

„Některá mezinárodní média si mohou klást otázku, proč je tu finský prezident. Myslím, že důvod je jednoduchý: možná jsme malá země, ale máme s Ruskem dlouhou hranici, přes 800 mil, a také vlastní historickou zkušenost – od druhé světové války, zimní války až po pokračovací válku,“ zdůvodňoval svou účast na pondělním jednání v Bílém domě finský prezident Alexander Stubb.

„A když se podívám na tu nadějnější stránku věci: v roce 1944 jsme dokázali najít cestu z války ven. Jsem přesvědčený, že i tentokrát, v roce 2025, dokážeme najít řešení – takové, které ukončí ruskou agresi a přinese spravedlivý a trvalý mír,“ dodal prezident 5,5milionové severské země.

O to překvapivěji působí, že v Bílém domě chyběl zástupce střední Evropy, která má s Ruskem vlastní bolestné zkušenosti.

Přirozeným kandidátem na místo u stolu ve Washingtonu bylo Polsko. Nevyplývá to jen z počtu obyvatel a vojenské síly, ale také kvůli přímé hranici s bránící se Ukrajinou i s diktaturami v Bělorusku a Rusku.

O americké schůzce v širokém formátu se rozhodlo v neděli na koordinační videokonferenci „koalice ochotných“, tedy států odhodlaných pomáhat Ukrajině. Česko na ní zastupoval premiér Petr Fiala z ODS, Polsko pak vicepremiér a ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski.

Navzdory přímým bezpečnostním zájmům Polska a jeho pozice jako důležitého spojence Ukrajiny a USA však do Varšavy pozvánka na společné jednání v Bílém domě nezamířila.

Téma se v pondělí ve velkém řešilo v polských médiích.

Zaznívá otázka, proč se o budoucnosti Ukrajiny, a tím pádem i východního křídla NATO, rozhoduje bez Polska: „O nás bez nás?“

Výroky polských politiků ukazují hlavně na chaos v zahraniční politice na úrovni mezi prezidentem a vládou.

Zjednodušeně řečeno: jde o kombinaci současného politického střetu mezi vládou na jedné straně a opozicí a hlavou státu na druhé. Ten nabral na obrátkách po nástupu nového prezidenta Karola Nawrockého do funkce, s čímž může souviset i uvažování Ukrajiny a jejích evropských partnerů.

Zároveň se projevují spory o pravomoci prezidenta a premiéra a také efekty vztahu obou politiků s Donaldem Trumpem a jeho okolím. Ve věci jde zřejmě i o zájmy a PR jednotlivých aktérů.

Dá se to ale interpretovat ještě jednodušeji.

Ačkoli se premiér Donald Tusk „ukrajinských schůzek“ dosud účastnil, dveře do Bílého domu má kvůli vyhrocenému vztahu s Trumpem zavřené. Tusk v minulosti Trumpa opakovaně kritizoval – jejich společná politická historie se táhne až do roku 2016, kdy nynější polský premiér předsedal Evropské radě.

Nový polský prezident Karol Nawrocki zas svou silně protrumpovskou politikou a podmíněnou podporou Kyjevu (Rusko vnímá jako hrozbu, ale ve vztazích s Kyjevem akcentuje historické křivdy) nemusel přesvědčit evropské spojence. Případně se obával, že pokud pojede do Washingtonu teď, nedočká se sólo schůzky s Trumpem, která je naplánovaná na začátek září.

Výsledkem je, že Varšava u stolu chyběla, zatímco finský prezident, jenž hrává s Trumpem golf, ve Washingtonu byl. Jako by to Polsko – po klíčové roli v roce 2022, kdy otevřelo hranice uprchlíkům a stalo se hlavním logistickým uzlem pomoci, a po náhlém růstu role v mezinárodní politice – symbolicky vracelo do druhé ligy.

Kořeny polské absence byly patrné už ve středu 13. srpna, kdy německý kancléř Friedrich Merz v Berlíně zorganizoval tři videokonference mezi státníky.

Polský premiér Tusk se ale účastnil jen dvou z nich. Podle informací deníku Gazeta Wyborcza totiž Američané naléhali, aby Polsko při hovoru Evropanů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zastupoval Karol Nawrocki. Takovou žádost měl údajně Američanům podsunout právě polský prezidentský palác.

Připomeňme, že konzervativec Nawrocki letos v červnu vyhrál prezidentské volby s programem „hráze proti Tuskově vládě“. S tím souvisí i nynější snaha o „vykolíkování“ kompetencí v zahraniční politice.

Svým způsobem se tím oživuje takzvaný spor o židli z roku 2007, kdy tehdejší konzervativní prezident Lech Kaczyński chtěl zastupovat Polsko na unijních summitech. Vše vyřešil až ústavní soud, který „přiřknul“ odpovědnost za zahraniční politiku vládě. Praktické rozdělení pravomocí je však vždy až na konkrétním premiérovi a prezidentovi.

Nawrocki s Tuskem jednal vůbec poprvé teprve minulý čtvrtek. Řešili hlavně bezpečnost a zahraniční politiku. O lecčems svědčí to, že prezident nechal premiéra několik minut samotného čekat před kamerami. Tusk se přitom koukal na hodinky a bylo patrné, že je mu situace nepříjemná.

Podle portálu Oko.press jde novou o strategii prezidenta, opoziční strany Právo a spravedlnost a s ní spřízněných médií. Osmašedesátiletého Tuska dosud prezentovali ve zkratce jako „agenta Berlína“ a „zlo“.

Teď se ho – prý podle vzoru amerických republikánů – snaží vykreslit jako líného, starého a neschopného politika. Podobně jako loni vykreslovali rivalové v kampani tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena.

V protikladu k pasivnímu Tuskovi má stát energický prezident Nawrocki, který plní sliby, posílá do parlamentu své návrhy zákonů, obráží polský venkov a necelý měsíc po inauguraci pojede za Trumpem.

Ani „spící“ Tusk, ani „nabuzený“ Nawrocki se však washingtonské schůzky nezúčastnili. A oba vidí důvody jinde.

Prezidentský palác hází odpovědnost na vládu. „Chci všechny uklidnit. V posledním týdnu jsem se účastnil dvou rozhovorů s Donaldem Trumpem a evropskými lídry a představil jsem jasný postoj Polska ohledně nedůvěry k Vladimiru Putinovi a Rusku,“ prohlásil v pondělí Nawrocki.

Prezident dodal, že v „koalici ochotných“ zastupuje Polsko vláda. Zmínil také, že evropský doprovod zval ukrajinský prezident Zelenskyj.

Jenže z kabinetu zaznívá jiný hlas. „Informuji, že na schůzky v Bílém domě zve prezident USA, se kterým polští představitelé hnutí MAGA a přímo pan prezident Karol Nawrocki mají privilegované vztahy. Prosím, aby je využívali ve prospěch Polska a Evropy,“ napsal na síti X ministr Sikorski.

Odkázal se tak na Trumpovu otevřenou podporu Nawrockého v letošních volbách. Americký prezident ho v květnu ještě jako kandidáta přijal v Oválné pracovně. Už po inauguraci pozval Trump Nawrockého na oficiální návštěvu. Do Washingtonu pojede polský prezident 3. září.

Pozvánku na bilaterální jednání vyzdvihuje i sám Nawrocki. „Prezident Polska je jediným lídrem v Evropě, který má už v blízké době – konkrétně 3. září – naplánované setkání s prezidentem Trumpem,“ uvedla hlava státu.

Vliv na skladbu evropské delegace mohlo mít i to, že Polsko od začátku deklaruje, že na Ukrajinu nepošle své vojáky, a to ani v případě společné evropské mise.

Takový postoj zastává kromě Tuskovy vlády i Nawrocki. „Prezident říká jasně, že nepošle polské chlapce do války,“ prohlásil v úterý Marcin Przydacz z prezidentské kanceláře.

„Plníme jinou roli. Jsme transportní uzel a máme další role důležité pro stabilizaci a bezpečnost, pokud dojde k mírové dohodě. Máme odpovědnost za logistiku a jsme připravení plnit další úkoly, ovšem ne na území Ukrajiny,“ dodává z druhé strany poslanec vládní Občanské koalice Andrzej Szewiński, který zasedá v parlamentním obranném výboru.

Proti vojenské misi se v březnovém průzkumu vyslovilo na 86 procent Poláků.

Své vojáky však odmítá na Ukrajinu poslat i Itálie, navzdory tomu její premiérka Giorgia Meloniová v pondělí v Bílém domě nechyběla.