Nastupuje nový prezident Polska. Vládě půjde po krku, napovídá výběr spolupracovníků

„Varšava plná bu*erantů, islám jako civilizační choroba, přistěhovalci jako špinavci a Evropská unie jako kolchoz, který povede ke konci křesťanské kultury.“ Takhle se v minulosti vyjadřoval Adam Andruszkiewicz, nový „vicekancléř“ nastupujícího polského prezidenta Karola Nawrockého, jenž se ve středu po složení slibu chopí svého mandátu.

Výběr Andruszkiewicze do vysoké funkce v prezidentském paláci odráží politický naturel Karola Nawrockého. Čerstvý zástupce vedoucího kanceláře hlavy státu totiž v minulosti vedl krajně pravicové mládežnické hnutí Všepolské mládeže.

Zároveň budoval i kontakty s diktaturou Alexandra Lukašenka s odkazem na ekonomické zájmy Podleského vojvodství, které v řadách strany Právo a spravedlnost (PiS) v polské sněmovně zastupoval.

Polský novinář Jakub Medek připomíná, že v době, kdy Andruszkiewicz vedl Všepolskou mládež, jeho domácí východopolský Bělostok zažíval vlnu žhářských útoků na byty cizinců – především čečenských uprchlíků.

„Sám jsem o těchto případech jako novinář opakovaně psal a vzpomínám si, jak Andruszkiewicz svolal tiskovku, na níž bez obalu prohlásil, že problémem nejsou samotné útoky, ale to, že o nich informuji v celostátních médiích. Prý se tím poškozuje obraz města,“ přibližuje Medek pro Seznam Zprávy minulost politika, jenž získá vlivnou pozici v prezidentské kanceláři.

Politickým vzorem je pro Andruszkiewicze maďarský premiér Viktor Orbán. Provází ho i aféra s čerpáním finančního příspěvku na poslanecké auto, ačkoli neměl řidičák, a rovněž čelí vyšetřování kvůli falšování stovek podpisů.

„Za vlády strany PiS prokuratura vyšetřovala podezření, že jeho podpisové archy pro volby – jak komunální, tak parlamentní – obsahovaly falešné podpisy. Jenže Andruszkiewicz, tehdy vládní činitel, nebyl nikdy ani vyslechnut. Případ byl přeložen do jiného města a časem se po něm slehla zem – nelze vyloučit, že byl tiše odložen do šuplíku,“ vysvětluje kauzu Medek.

Andruszkiewiczovy radikální výroky, napojení na neofašistické kruhy a chuligány a také podezření z ohýbání předpisů zapadají do politického světa nového polského prezidenta.

„Navzdory mladému věku je to jeden z nejschopnějších politiků mladé generace, je to zkušený zákonodárce, v Sejmu je už třetí období,“ chválil Nawrocki svého nového podřízeného.

Ocenil na něm i to, že vedl nacionalistické „Všepoláky“ – ti se dlouhodobě hlásí k odkazu předválečných polských fašistických organizací. „Je spojený s národním prostředím, což je pro mě důležité, a především odpovídal za úspěch mé kampaně na sociálních sítích,“ vysvětlil personální rozhodnutí prezident.

Karol Nawrocki na začátku června o necelých 400 tisíc hlasů porazil ve druhém kole liberálního primátora Varšavy a vládního kandidáta Rafała Trzaskowského. Zvítězil navzdory vícero aférám, které se objevily v týdnech před volbami.

Kandidát opoziční konzervativní a sociální strany Právo a spravedlnost (PiS) čelil kritice za nemorální převzetí gdaňského bytu od seniora, o kterého se zavázal starat. Ukázalo se však, že muž skončil v léčebně a Nawrocki ani nevěděl, kde se nachází. Nejasností bylo v případu víc.

Na nového polského prezidenta také „praskla“ účast v brutální domluvené bitce desítek fotbalových chuligánů. Psalo se i o tom, že se u soudu zaručil za trestaného neonacistu, a o kontaktech s lidmi z gdaňského gangsterského a chuligánského prostředí.

Už dříve musel vysvětlovat politické zásahy do expozice gdaňského Muzea druhé světové války, kde pracoval, neplacení za služební apartmán a personální čistky v Ústavu národní paměti (IPN). Ve dnech před druhým kolem voleb se propírala i kauza údajného zprostředkovávání prostitutek pro hosty hotelu v Sopotech, kde v mládí dělal ochranku.

Nawrocki označoval zprávy za manipulace, směs polopravd a zcela nepravdivých tvrzení a hlavně za kampaň nepřátelských médií. „Lhali, lhali, lhali. A vy jste celou tu dobu stáli při mně – byli jsme spolu celých šest měsíců tvrdého boje o Polsko. Velký respekt vám všem,“ vzkázal podporovatelům po volbách.

Druhé kolo vyhrál s programem odporu proti vládě premiéra Donalda Tuska. „Zvítězíme a zachráníme Polsko. Nedopustíme, aby Donald Tusk upevnil svou moc a aby se dovršil monopol vlády, která je špatná – která nehospodaří odpovědně, která nám bere velké sny a potlačuje naše ambice,“ hlásal.

Polsko tak s nástupem nové hlavy státu zřejmě čeká bouřlivá kohabitace, tedy soužití znepřáteleného prezidenta a vlády. Vítězství Karola Nawrockého zároveň povzbudilo opoziční stranu PiS, krajně pravicovou Konfederaci i okrajová radikální uskupení.

„Dokud máme většinu a jsem premiérem, pojede se podle ústavy. Prezident má své místo – reprezentativní, s pěknými lustry a tak dál… Ale mluvit bude jen do toho, co mu dovoluje ústava,“ prohlásil nedávno na účet Nawrockého premiér.

„V tomhle zápase a s kohabitací mám opravdu bohaté zkušenosti, navíc s velmi rozdílnými prezidenty. Můžete být klidní,“ dodal Tusk.

Některé postavy Tuskovy Občanské platformy se ale s výsledkem voleb vyrovnávaly obtížně a snažily se ho všemožně zpochybnit. Mezi skalními příznivci strany se šíří i narativ o volebních podvodech, který ještě v červnu přiživil sám premiér.

Debaty utnul až předseda sněmovny Szymon Hołownia z koaličního hnutí Polsko 2050, do jehož rukou Nawrocki ve středu složí prezidentský slib.

Na debakl vládního kandidáta ve druhém kole premiér Tusk po týdnech průtahů reagoval změnami v kabinetu. Vláda prý má chytit druhý dech, naklonit si ztracené příznivce a zároveň ustát střety s novým prezidentem, který disponuje silným třípětinovým právem veta.

Těmito důvody se interpretuje i povýšení ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského do funkce vicepremiéra. Má mu to dát větší váhu a manévrovací prostor v zahraniční politice, o kterou se teď bude dělit s Nawrockým. Spekuluje se i o tom, že by příští rok mohl nahradit Tuska v premiérské funkci a dát tak vládnímu táboru impulz před volbami v roce 2027.

Tusk ve vládě angažoval i nové ministry spravedlnosti a vnitra. Oba mají pověst lidí, kteří půjdou tvrdě po prohřešcích z éry vlády PiS a s prezidentem budou ochotni jít do střetu.

Vyhýbat se mu zřejmě nebude ani nový prezident. „Vůbec na schůzku s premiérem Tuskem nespěchám. Považuji ho dlouhodobě za nejhoršího premiéra po roce 1989, ale Poláci očekávají, že prezident s premiérem budou hovořit a spolupracovat na věcech důležitých pro naše národní společenství,“ prohlásil v červenci Nawrocki.

Prezident kromě Andruszkiewicze angažoval v paláci na důležitou vedoucí pozici své kanceláře politika PiS Zbigniewa Boguckého. Označil je za „dokonalé duo“.

Bogucki je kompromisem mezi snahou nového prezidenta vybudovat si autonomní pozici a zájmem PiS a jejího předsedy Jarosława Kaczyńského mít v prezidentském paláci vliv – tedy i oči a uši.

Už začátkem července napsal liberální týdeník Newsweek, že Nawrocki odmítl Kaczyńského návrhy na angažmá dvou politiků PiS.

Snahu o vytvoření vlastní pozice potvrzuje i angažování Nawrockého spolupracovníků z Ústavu národní paměti. „Uvědomujeme si, že spolupráce s Nawrockým bude velmi obtížná,“ citoval týdeník politika PiS z okruhu Jarosława Kaczyńského. O obavách PiS, že Nawrocki bude chtít být autonomnější, než byl končící prezident Andrzej Duda, psala i další polská média.

Zárukou vlivu PiS bude v paláci obsazení „čísla dva“ Pawłem Szefernakerem, jenž vedl Nawrockého volební štáb. Szefernaker už avizoval, že Nawrocki přijde se smrští legislativních návrhů.

Projekt o centrálním letišti má představit už den po jmenování při svém prvním výjezdu mimo Varšavu: do Kališe ve středním Polsku. Pokračovat má návrhy valorizace důchodů a nulové daně z příjmů pro rodiny se dvěma a více dětmi.

Smršť zákonů chystá i vláda, která má dál v parlamentu většinu. Kromě toho, že chce Nawrockého zaměstnat, tím má i deklarovat „novou energii“ a plnění slibů.

Nawrocki bude aktivní i v zahraniční politice. Spojence v něm jistě najde americký prezident Donald Trump, jenž Nawrockého už letos v květnu přijal v Bílém domě a podpořil ho v kampani.

„Skvělé vítězství Karola Nawrockého v Polsku. Bude skvělým prezidentem! Vyhrál, protože skutečně miluje Poláky,“ napsal pak Trump 24. července na své síti Truth Social.

Nový polský prezident se chystá do Spojených států na zasedání Valného shromáždění OSN. Nawrockého tým v té souvislosti usiluje o další návštěvu u Trumpa, která by měla zdůraznit transatlantické pouto. S Trumpem (ale také s Joem Bidenem) vycházel dobře i prezident Andrzej Duda.

Na Nawrockého v úřadu se těší i maďarský premiér Viktor Orbán. Doufá totiž, že v něm nalezne spojence „vůči Bruselu“. Orbán minulý týden řekl, že nástup Nawrockého otevírá prostor pro obnovení visegrádské spolupráce a že po jeho výhře otevřel šampaňské.

Na rozdíl od Orbána i Trumpa má však Nawrocki – jako valná většina polských politiků – tvrdý postoj vůči putinovskému Rusku, které označuje za imperialistické bez ohledu na éru. Podporuje sankce a izolaci Moskvy.

Nawrocki také opakovaně zdůrazňoval nutnost podpory Ukrajiny v boji proti Rusku, zároveň však ve vztahu ke Kyjevu víc akcentuje historické křivdy a národní zájem. Zelenského v minulosti kritizoval za „nedostatek vděčnosti“ za polskou pomoc.

S ukrajinským prezidentem mluvil telefonicky už ve dnech před inaugurací. „Zvolený prezident potvrdil pokračující podporu Ukrajiny v souvislosti s probíhající válkou, která je důsledkem agrese Ruské federace. Rusko je neoimperiální a koloniální stát, který řídí válečný zločinec jménem Vladimir Putin. Ukrajina, která bojuje proti kremelskému režimu, se tak může spolehnout na podporu Polska,“ napsal o telefonátu Nawrockého mluvčí.

Prezident prý zároveň Zelenského žádal o změnu přístupu Ukrajiny k „důležitým a dosud nevyřešeným otázkám minulosti“ čili zejména k volyňskému masakru a exhumacím obětí. Historii chce Nawrocki se Zelenským řešit i příště.