Hlavní obsah

Nenávidí mě, tvrdí Orbán o Tuskovi. Zařadil ho do doby stalinských represí

Foto: Profimedia.cz

Vlevo polský premiér Donald Tusk, vpravo maďarský premiér Viktor Orbán.

Maďarský premiér se v rozhovoru pro spřátelené médium znovu pustil do polského premiéra Donalda Tuska. Spoléhá na to, že polsko-maďarské vztahy urovná návrat konzervativců k moci a nový prezident Karol Nawrocki.

Článek

„Myslím, že mě Tusk nenávidí. Když někdo spáchá zločin, nenávidí ty, kdo ho s ním spáchat nechtějí. A on přešel z nacionalistického a vlasteneckého postoje na postoj bruselský, proněmecký a federalistický,“ prohlásil v čerstvém rozhovoru pro server Wpolityce.pl o svém polském protějšku maďarský premiér Viktor Orbán.

Ostrá výměna pokračuje

Lídr strany Fidesz zdůraznil, že se prý – na rozdíl od Donalda Tuska – nikdy nezpronevěřil svému vlasteneckému postoji. „Pořád tu stojím. Proto mě nenávidí – protože ví, že vím a že si pamatuju jeho chyby, jeho zločiny,“ prohlásil Orbán. Pokračuje tím ostrá výměna mezi oběma premiéry.

Vztahy Maďarska s Polskem se zhoršily už v roce 2022 kvůli rozdílům v postoji k putinovskému Rusku, které v únoru vtrhlo na Ukrajinu. Výrazně se znovu ochladily poté, co v Polsku ztratila moc konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského.

Zatímco Tusk se po nástupu do čela vlády snaží obnovit prounijní kurz a pozici Polska, Orbán udržuje úzké vazby na Moskvu i Peking, blokuje pomoc Ukrajině a v Unii je relativně izolovaný.

„To, co se dnes v Polsku děje, je zcela nepřijatelné, v rozporu se zákonem, morálkou a demokracií. Hanebné je i mlčení Bruselu,“ tvrdí Viktor Orbán o dnešním politickém dění ve Varšavě, kde od prosince 2023 vládne koalice v čele s Donaldem Tuskem.

Jeho rétoriku zároveň Orbán přirovnal ke komunistickým praktikám z 50. let, kdy v Maďarsku probíhaly represe ve stalinistickém stylu.

Tazatel Orbánovi děkoval

Pro vysvětlení: rozhovor poskytl Orbán polskému konzervativnímu serveru Wpolityce.pl, který je blízký polské opoziční straně PiS. I proto se nesl ve výrazně servilním duchu.

Místo kritických dotazů – například na Orbánovu politiku vstřícnou ke Kremlu nebo na obohacování jeho rodiny a oligarchů Fideszu a omezování svobody tisku – šéfredaktor serveru Michał Karnowski premiérovi „jménem Poláků, diváků a čtenářů“ poděkoval za to, co všechno udělal „v době pronásledování zorganizovaného Tuskovou vládou“.

Jde o rétoriku strany PiS, která od nástupu nové vlády hovoří o „Tuskově režimu“. Trestní stíhání a zadržování politiků z éry vlád PiS dnešní opozice označuje za politické procesy. Prokuratura však mluví o podezřeních z tunelování státních fondů a zneužívaní pravomocí.

Co se děje v maďarské politice?

Karnowski děkoval Orbánovi zejména za politický azyl, který Maďarsko poskytlo poslanci PiS Marcinovi Romanowskému. Politik uprchl z Polska před vícero obviněními, mimo jiné z korupce a z vytunelování fondu na pomoc obětem trestné činnosti. V Budapešti získal vůbec první politický azyl pro Poláka od roku 1989.

Orbánův „bruselský útlak“

Donald Tusk reagoval ostrou kritikou: „Zkorumpovaní politici si dnes mohou vybrat mezi (běloruským diktátorem) Lukašenkem a Orbánem.“ Orbán naopak tepal do Tuskova kabinetu jako „liberální duhovou koalici“, která nerozlišuje mezi stranickou a státní politikou.

Situaci Romanowského označil za „politické pronásledování“ a zdůraznil, že Maďarsko mu poskytlo azyl z loajality k bývalým polským spojencům, tedy straně PiS. Na PiS se Orbán v rozhovoru odkazoval opakovaně. Zdůraznil, že za vlád Kaczyńského Polsko podporovalo Maďarsko v „boji s tlakem Bruselu“.

„Polsko je větší než Maďarsko. Jeho politická síla za vlády strany předsedy Jarosława Kaczyńského a kabinetu premiéra Mateusze Morawieckého v určitém období pomohla snížit tlak Bruselu na Maďarsko. Velmi dobře si to pamatuju,“ uvedl Orbán.

Maďarský premiér opakovaně používá narativ o „bruselském útlaku“ k obhajobě domácí politiky, kterou EU kritizuje kvůli porušování právního státu. Kritice čelí Orbánovy autoritářské tendence a čerpání peněz skrze loajální podnikatelskou elitu.

Sám teď doma čelí největší vnitropolitické výzvě za poslední dekádu – pozornost velké části nespokojené veřejnosti strhl jeho kritik Péter Magyar a jeho strana Tisza v průzkumech vede. Orbánovi nepomáhá ani ekonomická stagnace.

Nawrockého oslavil šampaňským

Orbán zároveň v rozhovoru přiznal, že se vztahy s Polskem zhoršily. „Ovšem naše vlastenecké elity zůstávají v úzkém kontaktu,“ doplnil lídr Fideszu.

Vyzdvihl také vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách, které podle něj otevírá prostor pro obnovení visegrádské spolupráce.

Mluvil o „historickém vítězství“, během něhož údajně v Budapešti otevřeli šampaňské. Spolupráce v rámci V4 podle něj v minulosti fungovala výborně, zejména v éře premiérů Mateusze Morawieckého, Andreje Babiše a Roberta Fica. Podle Orbána právě tato středoevropská aliance umožňovala vyvažovat moc Francie a Německa v rámci EU.

Na závěr rozhovoru Orbán naznačil, že by chtěl vidět „návrat“ sil jako PiS k moci. „Musíme vyhrát, vrátit se a obnovit morální rovnováhu. Ti, kdo způsobili bezpráví v Polsku i Maďarsku, za to musí zaplatit,“ prohlásil.

Diplomatický výbuch

Do vlasů si vjeli nedávno i ministři zahraničních věcí obou zemí. Šéf polské diplomacie Radosław Sikorski obvinil Orbána z toho, že udělal z Maďarska „nejchudší zemi EU“ a hrozí vystoupením z Unie.

Maďarský ministr Péter Szijjártó na to reagoval obviněném Sikorského ze „ztráty zdravého rozumu“ a z „válečného štvaní“. Szijjártó také prohlásil, že Sikorski lže a překračuje hranice, čímž napětí eskalovalo.

Szijjártó má také za neopodstatněné kroky polské diplomacie. Varšava si totiž v reakci azyl pro Romanowského předvolala maďarského velvyslance a odvolalo svého velvyslance z Budapešti.

Doporučované