Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ještě pár týdnů před červnovými prezidentskými volbami byl v Polsku pravděpodobnější jiný scénář: výhra liberála Rafała Trzaskowského a následně obavy z toho, jak tamní pravice, tedy tábor Jarosława Kaczyńského, výsledek voleb přijme – nebo spíš nepřijme.
Nahrálo tomu šíření mobilní aplikace „Chraňme volby“, kterou konzervativci prezentovali jako nástroj na hlídání regulérnosti hlasování. Ve skutečnosti vyvolala podezření ze zastrašování členů volebních komisí a voličů a ze sběru osobních dat. Atmosféra připomínala rétoriku Donalda Trumpa a jeho nástrojů „na obranu demokracie“.
Totální boj o moc
Situace se však obrátila. Novým prezidentem se stal 1. června Kaczyńského kandidát Karol Nawrocki s převahou 350 tisíc hlasů, což je na polské poměry těsný rozdíl. A je to tábor jeho protikandidáta, kdo výsledky voleb zpochybňuje.
Vše rámuje letitý spor o právní stát, který po osmi letech vládnutí strany Právo a spravedlnost (PiS) skončil v rozvratu. Některé instituce se neuznávají navzájem, včetně justice. To má vliv i na proces uznání platnosti voleb.
Situace vygradovala až ve výměnu ostrých vzkazů mezi premiérem a dosluhujícím prezidentem.
„Pánové, copak vás vážně nezajímá, jaké jsou skutečné výsledky hlasování? Určitě ano. A jak známo – kdo je poctivý, nemá se čeho bát,“ napsal Donald Tusk v sobotu na síti X. Vzkaz adresoval prezidentovi Andrzeji Dudovi, jeho zvolenému nástupci Nawrockému a také lídrovi opoziční strany PiS Kaczyńskému.
Tusk přitom až dosud mluvil o tom, že by se výsledek voleb neměl zpochybňovat, a varoval před podkopáváním důvěry ve státní instituce. Podle šéfredaktora listu Rzeczpospolita Michała Szułdrzyńského je to premiérův pokus o oslabení legitimity Nawrockého.
„Hned od začátku ho staví do totálního protikladu vůči vládnímu táboru. Nepůjde o žádnou kohabitaci a soužití, ale o totální boj o moc. Pro vládu je to výhodné – všechno se bude moct svalovat na prezidenta, kterého část jejích příznivců nebude uznávat,“ nastiňuje Szułdrzyński možný budoucí vývoj.
Kdo je Karol Nawrocki?
„Dětinské trucování“ po prohře?
Na premiéra vzápětí reagoval Duda, jemuž vyprší mandát na začátku srpna. „Donald Tusk a jeho kolegové se nedokážou smířit s porážkou v prezidentských volbách,“ napsal s tím, že problém není ve volbách ani v rozhodnutí voličů, ale spíš v jejich mentalitě. „Myslí si, že prostě musejí vyhrávat – a hotovo! To, co teď předvádějí, je obyčejné dětinské trucování. (…) Nejsem zvědavý na výsledky prezidentských voleb, protože je znám. Oficiálně je oznámila Státní volební komise.“
Nawrocki o víkendu nařkl Tuska a jeho spolupracovníky z hysterie, pokusu o anarchii a „zpochybňování rozhodnutí téměř 11 milionů Poláků“.
„Byl jsem zvolen i hlasy těch, kdo dnes tvoří vládní koalici. Poláci si ale svou svobodu a demokracii vzít nenechají,“ prohlásil. Navíc tvrdí, že během kampaně současná vláda využívala instituce státu proti němu.
„To, co se děje kolem voleb, neslouží prestiži polského státu,“ pokračoval Nawrocki s tím, že nejde o případ pro soudy, ale pro „odborníky na psychiatrii“. Podle něj k žádnému falšování nemohlo dojít, protože ve volebních komisích zasedali zástupci všech politických sil.
V čem tedy spor spočívá?
Turbulentní povolební emoce
Pro pochopení se musíme vrátit přímo k noci z první červnové neděle. První exit polly, tedy odhady na základě dotazování u volebních místností, ukázaly na velmi těsný náskok varšavského primátora Rafała Trzaskowského.
Ten se ihned – neuváženě – prohlásil za vítěze a v jeho štábu se jásalo. Jenže zpřesněné odhady a nakonec i výsledky přinesly velkou otočku. Volby vyhrál Karol Nawrocki.
Noční „proměna“ výsledků i atmosféry a silné emoce zadělaly na sociálních sítích na pocit křivdy a rychle se objevily teorie o chybách či podvodech. Část podporovatelů Trzaskowského, která už se těšila z výhry, se s verdiktem odmítla srovnat. To vše v atmosféře vysoké politické polarizace, nevraživé kampaně před druhým kolem a výsledku téměř „fifty fifty“.
Sám Trzaskowski druhý den prohru uznal. „Gratuluji Karolu Nawrockému k výhře v prezidentských volbách. Ta výhra představuje závazek, zvláště v tak těžkých časech. Zvláště při tak vyrovnaném výsledku. Pamatujte si to,“ vzkázal varšavský primátor konzervativci Nawrockému na sociálních sítích.
O dva týdny později však Trzaskowského štáb volby napadl u nejvyššího soudu. Stížnost podal v nejzazším možném termínu.
„V Krakově došlo k záměně hlasů mezi Rafałem Trzaskowskim a Karolem Nawrockim. V jiných komisích se objevily anomálie, škrtání a prudký nárůst neplatných hlasů. (…) Ve všech komisích, kde se objevily pochybnosti, by měly být hlasy přepočítány,“ zdůvodňoval protest člen štábu Cezary Tomczyk z vládnoucí Občanské platformy (PO).
„Máme předběžné vyhodnocení situace v 800 volebních komisích, kde jsou výsledky překvapivé a kde statistika naznačuje, že něco není v pořádku. (…) Nikdo tím nikomu nedělá laskavost. Občané mají právo vědět, jak výsledek voleb ve skutečnosti vypadá,“ uvedl v pátek premiér Tusk.
Nejvyšší soud dosud rozhodl o kontrole hlasovacích lístků ve 13 okrskových volebních komisích, u nichž existovalo odůvodněné podezření na nesrovnalosti. V několika případech se skutečně zjistily chyby – například omylem přičtené neplatné hlasy oběma kandidátům nebo nesprávné určení, že v daném okrsku získal více hlasů Karol Nawrocki.
Celkem jde o několik tisíc hlasů.
Přepočet ukázal na chyby
Přepočítávání odhalilo, že v sedmi případech došlo k záměně volebních výsledků. „To vedlo k chybnému závěru, že v těchto okrscích získal více hlasů Karol Nawrocki, zatímco opětovné přepočítání hlasovacích lístků soudem ukázalo, že tento počet hlasů obdržel Rafał Trzaskowski,“ uvedla mluvčí generální prokuratury Anna Adamiaková.
V Bílsko-Bělé a v Kamenné Hoře došlo zřejmě k úmyslnému smíchání hlasů Nawrockého a Trzaskowského ve prospěch zvoleného prezidenta. Věc už je předmětem vyšetřování.
Podle Dominika Batorského, sociologa a datového analytika z Varšavské univerzity, nic neukazuje na to, že by mohly chyby konečný výsledek voleb ovlivnit. „V analýze jsem se zaměřil na systémový přístup v celostátním měřítku a zjistil jsem jen několik málo případů nesrovnalostí, které už byly známy z veřejného prostoru,“ citoval ho Dziennik Gazeta Prawna.
Desetitisíce stížností, jeden mustr
Informace o „nesedících“ číslech z vícero volebních okrsků začala mezi odpůrci Nawrockého žít na sociálních sítích ihned se zveřejněním výsledků. Jejím hlavním propagátorem je právník a politik Roman Giertych, který razí i výklad „zfalšovaných voleb“.
Kdo je Roman Giertych
Rozporuplný politik, jenž během posledních 20 let změnil politický tábor. V současnosti platí za člověka, který se nebojí pronášet radikální stanoviska a ostrá vyjádření na adresu opozice, a tím dělá „špinavou práci“ za vládní politiky. Kritizuje zejména přetrvávající vliv konzervativců na soudnictví a veřejné instituce.
V minulosti vedl radikálně pravicovou organizaci Všepolská mládež a posléze ultrakatolickou stranu Liga polských rodin. Ta v letech 2005–2007 vládla se stranou Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského.
Polský politik Roman Giertych.
Giertych byl ve vládě ministrem školství a proslul svými otevřeně homofobními a antisemitskými názory. Prosazoval „vyhnání socialismu a liberalismu z polského školství“, což se projevilo vyškrtáváním některých literátů z osnov.
S Kaczyńským se nakonec v roce 2007 politicky rozešel ve zlém. Z politiky se po neúspěchu v předčasných volbách 2007 stáhl a kolem roku 2014 začal veřejně podporovat Občanskou platformu (PO).
Giertych zveřejnil mustr volební stížnosti, který zkopírovaly desítky tisíc lidí. K nejvyššímu soudu jich může nakonec dorazit asi 50 tisíc.
„Více než 90 procent stížností jsou opakované protesty. Někdy mají tyto stížnosti až komický charakter. Jeden z voličů poslal protest s tím, že posílá protest Romana Giertycha. Někteří se nepodepisují nebo uvádějí nepravdivá rodná čísla. Je obrovské množství protestů, kterým ani nelze dát právní průběh,“ komentoval věc mluvčí nejvyššího soudu Aleksander Stępkowski.
Podle něj není ani žádný právní základ pro přepočítání všech hlasů. To zopakoval i Krzysztof Wiak, který na nejvyšším soudu řídí Komoru mimořádné kontroly a veřejných záležitostí. Ta volební stížnosti vyřizuje, čas má do 2. července.
Přepočítání všech hlasů žádají někteří politici PO v čele s Giertychem.
Spor o právní stát
Věc má i další rovinu. Orgán, který platnost voleb posuzuje, tedy zmíněná komora, je jedním z neuralgických bodů polské debaty o právním státu.
Vznikla v roce 2018 jako součást soudní reformy prosazené stranou PiS. Kritici, včetně Evropské komise, poukazují na to, že soudce této komory jmenovala Státní soudnická rada pod přímým politickým vlivem PiS. Její nominanti se v Polsku označují za „neosoudce“.
Kvůli tomu už Evropský soud pro lidská práva i Soudní dvůr EU došly k závěru, že komora nesplňuje základní kritéria nestrannosti a nezávislosti – a tudíž neplní definici „soudu“ ve smyslu unijního práva. O regulérnosti demokratických voleb tudíž rozhoduje orgán, jehož vlastní legitimita je sporná, což Tuskův tábor zdůrazňuje.
Politizaci kontrolní komory NS ukazuje i čerstvý krok jejího předsedy Wiaka. Od rozhodování o volebních protestech „odstavil“ dva „neosoudce“, kteří však respektují rozsudky evropských soudů – tedy i ty, které zpochybňují legalitu kontrolní komory.
Roman Giertych dokonce označuje zmíněnou komoru nejvyššího soudu za „falešný soud a rakovinu v budově NS“. „Jsem přesvědčený o tom, že tato komora byla zřízena právě proto, aby kryla volební podvody PiS. Takový byl cíl Jarosława Kaczyńského,“ tvrdí.
Na to ve svém komentáři navazuje i už zmíněný šéfredaktor listu Rzeczpospolita Michał Szułdrzyński.
„Strana PiS kritizuje Občanskou koalici za zpochybňování výsledků, ale to ona zdevastovala volební systém. Dnes neexistuje žádný orgán, který by vyřešil pochybnosti obou stran,“ píše novinář.
„Pro tábor PiS jsou snahy rozptýlit pochybnosti voličů Rafała Trzaskowského útokem na demokracii a pokusem ukrást vítězství Karolu Nawrockému. Pro stále větší a frustrovanější voliče Trzaskowského byly volby ukradené a Karol Nawrocki je uzurpátorem,“ uzavírá Szułdrzyński.
Tuskova vláda slibovala nápravu chaotického stavu soudnictví, ve kterém figuruje i zpolitizovaný ústavní soud. Na zásadní reformy ale (bez nepředstavitelného širokého konsenzu) nemá politickou sílu – hlava státu disponuje třípětinovým vetem, které koalice nedokáže přehlasovat.
Po Andrzeji Dudovi navíc bude roli „blokátora Tuska“ zastávat nový prezident Karol Nawrocki, jenž má od voličů čerstvý mandát.
