Kocovina liberálů. Polsko zatáčí doprava, Tusk dostal červenou kartu

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po volební noci z neděle na pondělí by se klidně mohl ustálit výraz „polský twist“.

Úderem 21. hodiny, kdy se v Polsku uzavírají volební místnosti a začíná na české poměry velmi dlouhé sčítání hlasů, se pravidelně objevují i odhady volebních výsledků založené na dotazování před volebními místnostmi.

Zpravidla bývají docela přesné. Také utvářejí atmosféru večera a první, důležité povolební emoce. V tom je i nebezpečí exit polls, což ukázala i tato neděle.

Oba odhady, pro liberální i pro konzervativní média, v devět večer ukazovaly, že velmi těsně zvítězil liberální varšavský primátor Rafał Trzaskowski. Rozdíl mezi ním a konzervativcem Karolem Nawrockým byl pouhých šest desetin procenta.

Trzaskowského volební štáb, kde byl i polský premiér Donald Tusk, propukl v jásot. Kandidát se dokonce v radostném projevu neuváženě prohlásil za vítěze.

O dvě hodiny později bylo vše jinak a Trzaskowski se stal materiálem pro vtipy o „nejkratším prezidentování v historii“.

Potvrdilo se totiž to, co po deváté večer říkal jeho rival Nawrocki: „Zvítězíme!“

Ve 23 hodin se z místnosti, kde zprávy sledovaly špičky opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), ozýval jásot. Zpřesněné odhady totiž pořadí kandidátů otočily a za vítěze označily „jejich“ Karola Nawrockého.

Důvod chybovosti exit polls? Pravděpodobně to, že vyšší procento lidí odmítlo v anketách odpovědět. Výzkumníci pak musí dovozovat, o koho jde a jaké má názory – k dispozici přitom mají jen informace o pohlaví, věku a místě bydliště.

Otočku v průběhu noci a definitivně pak nad ránem potvrdily i oficiální výsledky. Nawrocki nakonec porazil Trzaskowského o 370 tisíc hlasů. Jde o nejtěsnější výsledek v historii a zároveň při vysoké volební účasti 71,63 %.

„Stálo za to prožít tuhle horskou dráhu, jen proto, abychom zítra viděli ty výrazy zástupců mainstreamu,“ napsal v neděli pozdě večer na sítě přední politik PiS Piotr Müller v narážce na to, že proevropského, kosmopolitního „elitáře“ Trzaskowského porazil konzervativní, nacionalistický kandidát „okresního Polska“.

Na výhru Nawrockého měla podle dat z anket vliv podpora voličů krajně pravicových kandidátů z prvního kola, ale i část voličů kandidátů vládní koalice a levice.

Zatímco Nawrockého volilo 87,2 % voličů Sławomira Mentzena a dokonce 92,6 % voličů antisemity Grzegorze Brauna, Trzaskowski získal na svou stranu jen 85,4 % voličů předsedy sněmovny Szymona Hołowni z koaliční strany Polsko 2050, 83,5 % voličů levicového Adriana Zandberga a 88,3 % voličů levicové koaliční političky Magdaleny Biejat.

Studenou sprchu si tak v noci neprožili jen voliči Trzaskowského, ale i politici vládnoucí koalice Donalda Tuska. Například předseda koaličních lidovců, ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz po půlnoci odvolal tiskovou konferenci. Jen o dvě hodiny dřív ji přitom strana avizovala na pondělní dopoledne.

V noci se nevyjádřil ani premiér Tusk. Právě jeho pozice je teď nejistá. Po žluté kartě z prvního kola totiž dostala vládní koalice „15. října“ od voličů červenou.

Politik Občanské platformy Borys Budka ráno ve státní Polské televizi (TVP) výsledky voleb uznal. „Nawrocki dostal víc hlasů a to musíme respektovat. Je před námi těžká práce na dalších dva a půl roku. Musíme se zamyslet, co nešlo tak, jak mělo,“ řekl politik. Podle Budky vyhrála strana, která staví „na populismu a protievropanství“.

Zvolený prezident Nawrocki totiž kandidoval s jasnou agendou: „zastavení pochodu Tuska k absolutní moci“ a s více než 10,6 milionu hlasů má k tomu silný mandát a také kompetence.

„Už mají Sejm, mají Senát, mají premiéra – teď chtějí prezidenta, aby mohli zavést euro, urychlit migrační pakt, mohli ještě víc šířit nenávist vůči opozici – jakékoli, nejen konzervativní,“ prohlásil před druhým kolem voleb.

Připomeňme, že za éry vlád PiS v letech 2015 až 2023 kontrolovala vládnoucí strana prezidentský palác, vládu a státní instituce, státní média, prokuraturu, ústavní soud i další části justice.

Hlava státu v Polsku disponuje silným vetem, pro jehož přehlasování je ve sněmovně potřebná třípětinová většina přítomných poslanců. To de facto znamená stopku pro každý zákon, který odmítne, protože současná koalice takovou většinou nedisponuje. Zřejmě se tak v příštích letech nezmění například přísná polská protipotratová legislativa.

Očekávat se dají i spory o personální nominace a bezpečnostní a zahraniční politiku země. I když Karol Nawrocki bude mít podobný názor na Rusko jakožto agresora, lišit se bude s Tuskovou vládou v některých pozicích vůči Evropské unii a také Spojeným státům za Donalda Trumpa. Právě Trump v kampani Nawrockého podpořil přímo v Bílém domě. Zásadní otočka v zahraniční politice se však neočekává.

Vůči Ukrajině bude Nawrocki akcentovat historickou politiku a nacionalističtější postoje. Na růst protiukrajinských nálad ostatně sázel i v kampani. Před druhým kolem se v deklaraci krajně pravicového politika Sławomira Mentzena mimo jiné zavázal, že nepodpoří případný vstup Ukrajiny do NATO.

Spory povede prezident s vládou i ohledně unijní politiky a Green Dealu, který v kampani rezonoval. Nawrocki akcentoval i protiimigrační postoje, které si však do jisté míry od PiS osvojila i Tuskova vláda.

Od nového prezidenta se dá očekávat i příznivější postoj k maďarské vládě Viktora Orbána a nové hledání společných témat.

Že o výsledku nedělních voleb do značné míry rozhodovaly i postoje voličů k vládě, ukazují data z exit pollu agentury OGB. Na 23 procent lidí označilo svůj postoj k Tuskově vládě za „apatický“, 21 procent cítí rozčarování, 14 strach a 11 zlost.

Pocity radosti, hrdosti nebo spokojenosti vyjádřilo jen 30 procent lidí. S popularitou na tom není dobře ani premiér.

Nesourodá vládní koalice se teď ocitne pod tlakem, a to nejen nového prezidenta. Opoziční strana PiS teď cítí příležitost návratu k moci a vítězstvím Nawrockého bude povzbuzená. Povzbuzení je to i pro krajní pravici, která má ambice zasednout po příštích volbách ve vládě.

Tlak bude koalice cítit i od svých voličů a zastánců jasného proevropského směřování Polska. Kvůli průběhu volební noci totiž řada z nich pocítí frustraci. Zřejmě i kvůli tomu premiér Tusk už dopředu hovořil o plánu povolební rekonstrukce vlády.

Podle polského politologa Antoniho Dudka, se kterým mluvily Seznam Zprávy těsně před druhým kolem voleb, může výhra Nawrockého vést k pádu Tuskovy vlády. „Pokud se Nawrocki stane prezidentem, formálně se nic nestane, protože v našem systému změna prezidenta neznamená změnu vlády, ale reálně se toho změní hodně. Současná koalice, která je už i tak slabá, se pravděpodobně začne rozpadat,“ řekl mimo jiné.

Tuskově vládě mohou podle politologa chybět hlasy ke schválení státního rozpočtu na příští rok. „V ten moment by měl prezident Nawrocki možnost rozpustit parlament a vypsat na příští jaro volby. To je i cíl strany PiS, která ho podporuje,“ dodává citovaný expert.

Na předčasné volby se od pondělního rána ptají i polská média. Politik Občanské platformy Borys Budka je v TVP vyloučil. Řádné parlamentní volby připadají na podzim 2027.

Šéf volebního štábu Nawrockého Paweł Szefernaker z PiS v pondělí ráno prohlásil, že kabinet buď bude s novým prezidentem spolupracovat, „nebo tahle vláda prostě končí“. Odkázal se na silný mandát a rekordní volební účast.

„Poláci včera ukázali, že dávají této vládě a Donaldu Tuskovi červenou kartu – a dnes je před námi budoucnost, kdy je Karol Nawrocki konečně přiměje k práci. A pokud ne… V Polsku se nedá efektivně vládnout bez spolupráce s prezidentem,“ dodal Szefernaker.

Radost z výsledku vyjádřil přední politik krajně-pravicové strany Konfederace Krzysztof Bosak. „Dá se říct, že to zaručuje, že se Polsko úplně nedostane pod nadvládu globalistů a sil s nihilisticko-levicově-liberálním charakterem,“ tvrdí.