Polským prezidentem bude Nawrocki. Bil se s chuligány, teď chce zastavit Tuska

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Zvítězíme a zachráníme Polsko. Nedopustíme, aby Donald Tusk upevnil svou moc a aby se dovršil monopol vlády, která je špatná – která nehospodaří odpovědně, která nám bere velké sny a potlačuje naše ambice. Aby k tomu nedošlo, musíme dnes v noci vyhrát. A víme, že se to stane,“ prohlásil Karol Nawrocki v neděli večer po uzavření volebních místností.

Bylo krátce po 21. hodině a první odhady výsledků naznačovaly, že se prezidentem stane jeho liberální rival Rafał Trzaskowski. Ten se už označil za vítěze - neuváženě, jak se záhy ukázalo.

O dvě hodiny později totiž bylo vše jinak. Zpřesněné odhady poslaly do prezidentského paláce konzervativce Nawrockého. Po sečtení 100 % okrsků je jasné, že vyhrál nad Trzaskowským zhruba v poměru 50,89:49,11 %, respektive 10,6 milionu hlasů ku 10,24.

„Podařilo se nám něco velmi důležitého – něco, co s námi zůstane v následujících měsících i letech: dokázali jsme sjednotit celý vlastenecký tábor v Polsku, všechny, kteří chtějí normální Polsko – bez nelegálních migrantů, bezpečné. Dokázali jsme spojit všechny, kdo chtějí sociální a společenské jistoty,“ řekl v neděli večer zvolený prezident Nawrocki.

„Lhali, lhali, lhali. A vy jste celou tu dobu stáli při mně – byli jsme spolu celých šest měsíců tvrdého boje o Polsko. Velký respekt vám všem,“ pokračoval v narážce na volební kampaň, ve které se poslední týdny řešila zejména bílá místa jeho životopisu.

Kontroverze se totiž Nawrockému v kampani vracely jako politický bumerang.

Upozorňovalo se na kontrast světů dvou adeptů na prezidentský úřad: Rafała Trzaskowského jako velkoměstské elity, Nawrockého jako kandidáta „okresního Polska“ a taky člověka, který musí vysvětlovat podezřelé známosti a své chování. Volby vyhrál navzdory jim, nebo nejspíš i díky tomu, že kontroverze a tlak, pod kterým se ocitl, řadu jeho voličů ve volbě utvrdily.

Přinášíme aktualizovaný profil nového polského prezidenta.

V říjnu 2009 bylo Karolu Nawrockému 26 let. Za sebou měl dráhu boxera a fotbalisty a byl doktorandem historie na univerzitě v Gdaňsku. Desátý měsíc pracoval v tamní pobočce Ústavu národní paměti, který v současnosti vede jako jeho ředitel.

Před 16 lety se ale Nawrocki zapsal i jinak. V říjnu 2009 se (zřejmě) zúčastnil domluvené bitky fotbalových chuligánů mezi stoupenci Lechie Gdaňsk a Lecha Poznaň. Šlo o jeden z nejznámějších střetů.

Na každé straně bylo 70 fotbalových ultras. Dopředu se domluvilo, že se bude bojovat holýma rukama, může se kopat, ale nesmí se skákat po hlavě. Povolené byly chrániče na zuby. Zakázané byly mačety, hole nebo prkna s hřebíky.

Nawrockého se na chuligánskou bitku deset dní před druhým kolem zeptal lídr krajní pravice Sławomir Mentzen, o jehož podporu se ucházeli oba prezidentští kandidáti. Nawrocki účast nepopřel a řekl, že se „účastnil různých forem ušlechtilých soubojů“.

„Ušlechtilý souboj“ z října 2009 trval šest minut a „vyhrála“ ho Nawrockého Lechie Gdaňsk. „Byla to jedna z nejbrutálnějších domluvených bitek. Jeden zbitý dvakrát ztratil vědomí. Část chuligánů místo na stadionu skončila v nemocnici,“ citovala polská média bývalého policistu, který věc řešil.

Policie stíhala 78 lidí, hlavně fanoušky Lecha Poznaň. Za účast na rvačce by podle dnešních polských zákonů hrozil až pětiletý trest. Karol Nawrocki žádnému stíhání nečelil a nebyl ani vyšetřován.

Opoziční národně-sociální strana Právo a spravedlnost (PiS), s jejíž plnou podporou Nawrocki kandidoval, se za svého člověka postavila. „Když se podíváme na současný stav Polska, přesněji řečeno na situaci kolem Polska, potřebujeme odvážné muže – ne takové, kteří při prvních výstřelech vezmou nohy na ramena,“ bagatelizoval věc lídr strany Jarosław Kaczyński. Šarvátek a bitek se prý v dětství účastnil on i jeho dvojče Lech.

Staré výroky ukazují jinou realitu. „Jsou to mimořádně nebezpečné jevy a budeme proti nim tvrdě a rozhodně zasahovat,“ prohlásil v roce 2006 tehdejší prezident Lech Kaczyński.

„Abychom zabránili domluveným rvačkám, které dnes už nejsou pěstními souboji – což by samo o sobě bylo nepřípustné –, ale mají vyloženě zločinecký charakter, musíme se jim rozhodně postavit,“ říkal o pět let později jeho bratr Jarosław.

Politici PiS bagatelizovali či úplně odmítali i další podezření kolem Nawrockého. Polská liberální a centristická média upozornila například na kontroverzní převzetí gdaňské garsonky od seniora Jerzyho. O něj se měl Nawrocki do smrti starat, ale muž nakonec skončil v pečovatelském domě a kandidát od loňského prosince nevěděl, kde je.

Psalo se i o Nawrockého záruce za trestaného neonacistu a kontaktech s lidmi z gdaňského gangsterského a chuligánského prostředí. Už dřív musel vysvětlovat politické zásahy do expozice Muzea druhé světové války, kde pracoval, neplacení za služební apartmán a personální čistky v Ústavu národní paměti.

Ve dnech před druhým kolem prezidentských voleb se propírala i kauza údajného zprostředkovávání prostitutek pro hosty hotelu v Sopotech, kde v mládí dělal ochranku.

Nawrocki označoval zprávy za manipulace, směs polopravd a zcela nepravdivých tvrzení a hlavně za kampaň nepřátelských médií.

„Otevíráte zpravodajské portály: lži, obvinění, překrucování a propaganda. Proti nám stojí mistři lži. Nemůžeme jim Polsko přenechat. Pro nás je Polsko důležitější,“ prohlásil před pár dny.

Ještě před dvěma týdny, těsně po prvním kole voleb, měl přitom Nawrocki důvod k radosti a optimismu. Získal lepší výsledek, než říkaly průzkumy, a za původním favoritem Rafałem Trzaskowským zaostal jen o jeden a půl procentního bodu.

Povzbuzený silnou podporou energicky prohlašoval, že bude hrází vůči vládnoucí koalici v čele s premiérem Tuskem. „Musíme zastavit pochod Donalda Tuska k absolutní moci!“ vyzýval své voliče.

„Už mají Sejm, mají Senát, mají premiéra – teď chtějí prezidenta, aby mohli zavést euro, urychlit migrační pakt, mohli ještě víc šířit nenávist vůči opozici – jakékoli, nejen konzervativní,“ agitoval Nawrocki.

Označil se za „kandidáta změny“, o zásadní změnu kurzu však po jeho nástupu do prezidentského paláce nepůjde. Už desátý rok totiž úřaduje konzervativní prezident Andrzej Duda, jenž od návratu Tuska k moci v prosinci 2023 dělá vládě protiváhu: blokuje některé personální nominace, hrozí svým silným vetem nebo ho i využívá. Koalice nemá sílu ho přehlasovat.

Nawrocki se však může cítit posílený: k „boji proti Tuskovi“ má aktuální mandát a volilo ho přes 10,6 milionů lidí, což je ještě 200 tisíc víc než před pěti lety Dudu.

Uznávaný polský politolog Antoni Dudek mluví ještě o jiném scénáři mandátu Nawrockého. Dudek dlouhodobě platí za konzervativního komentátora, jenž však hodnotí situaci vyváženě.

„Je to naprosto bezohledný člověk,“ tvrdil o něm před volbami. „Nebude mít takové zábrany, jaké měl Andrzej Duda a mnozí další lidé z okruhu strany Právo a spravedlnost. To, z čeho měli oni obavy, Nawrocki udělá s úsměvem na rtech a bez mrknutí oka,“ myslí si politolog.

Nawrockého označil za jednoho z „nejnebezpečnějších lidí, kteří v posledních letech vstoupili do polské politiky“. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Dudek řekl, že v případě výhry Nawrockého je pravděpodobný rozpad Tuskovy vládní koalice a předčasné parlamentní volby. A po nich možný návrat strany PiS ve spojení se silnou krajní pravicí.

I proto strana PiS vyzdvihovala Nawrockého jako ideálního kandidáta s důrazem na vlastenectví, konzervativní hodnoty a odpovídající výklad historie. „Poláci si zamilovali Nawrockého ležérnost a autenticitu. Na rozdíl od svého rivala Rafała Trzaskowského se nebojí lidí, a to ani těch, kteří s ním nesouhlasí,“ tvrdil o Nawrockém portál wPolityce.pl blízký straně PiS.

„Nawrocki pak vstoupil doprostřed nadšené - a velmi početné - skupiny Poláků. Každý v davu si chtěl Nawrockého alespoň ‚poplácat‘, chvíli si popovídat nebo se společně vyfotit. Všechny fotoaparáty a kamery v telefonech byly namířeny jedním směrem - na Karola Nawrockého,“ pokračovalo v oslavném duchu konzervativní médium.

Karol Nawrocki přitom dlouhé měsíce neměl jistou ani podporu voličů PiS, spravilo to až Kaczyńského jasné vyjádření, že je to kandidát jeho tábora. Skalním příznivcům strany kauzy nevadí. Na Nawrockém obdivují jeho hodnoty, vzhled i profesní dráhu.

Nawrocki už dlouho pracuje pro instituce, které hrají klíčovou roli v historické a symbolické politice PiS - byl ředitelem gdaňského Muzea druhé světové války a později se stal ředitelem Institutu národní paměti (IPN). Právě práce v IPN mu zřejmě pomohla dostat se do přízně lídra PiS Jarosława Kaczyńského.

Dal si záležet na vybudování mýtu prezidenta Lecha Kaczyńského, dvojčete Jarosława. Nawrocki navíc obě své dosavadní ředitelské funkce zastával s jasně konzervativním a národovecky laděným výkladem historie, což mu v očích vedení PiS přidalo na důvěryhodnosti.

Politolog Antoni Dudek to nazval ovlivnění Kaczyńského „dokonalou operací“. Zmiňuje, že za vlád PiS Nawrockého kontinuálně propagovalo zpravodajství státní Polské televize (TVP). „Zpravodajství dělal tehdejší šéf TVP Jacek Kurski především pro jednoho diváka – pro Jarosława Kaczyńského,“ míní Dudek.

Nawrockého jméno nakonec loni na konci roku oznámil přímo Kaczyński. I když za ním stojí celý aparát a síla PiS, oficiálně kandiduje jako nezávislý.

Není jasné, zda strana o celé minulosti svého kandidáta dopředu věděla nebo zda spoléhala na jeho pozitivní bezpečnostní prověrku. O ní se před volbami debatovalo kvůli možnému politickému vlivu. O Nawrockého kontaktech s kriminálním podsvětím údajně v PiS existuje anonymní dokument o 72 stranách.

Jarosław Kaczyński do jisté míry zopakoval nasazením Nawrockého svůj manévr z roku 2015. Tehdy proti obhajujícímu prezidentovi Bronisławu Komorowskému, spojenému s vládnoucí Občanskou platformou, nasadil relativně neznámého mladého europoslance Andrzeje Dudu.

Ten navzdory všem prognózám uspěl a odstartoval tím lavinu politických změn a nástup PiS k moci.

Nový polský prezident nastoupí do úřadu 6. srpna.