Prezident Bonžůr a sušenka? Jaké má být Polsko Rafała Trzaskowského

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Bienvenue à Varsovie“, vítejte ve Varšavě, říká na videu z loňského prosince primátor polské metropole Rafał Trzaskowski. Do jeho kanceláře tehdy zavítal v rámci své návštěvy v Polsku francouzský prezident Emmanuel Macron.

Oba politici spolu hovořili francouzsky, ostatně Trzaskowski mluví šesti jazyky. Je to jedna z dovedností, kterou dává varšavský primátor k dobru při své, už druhé, prezidentské kandidatuře.

Trzaskowski tím chtěl ukázat své diplomatické dovednosti. Ostatně na podobný přístup v dubnu vsadil i jeho hlavní rival Karol Nawrocki při své cestě do Bílého domu za Donaldem Trumpem.

Schůzky Trzaskowského s Macronem a Nawrockého s Trumpem dobře ilustrují rozdílnost jejich politických stylů i zahraničněpolitických priorit. Trzaskowski platí za jasně proevropského politika, Nawrocki zas za kandidáta s důrazem na vazby s USA, i přes nevyzpytatelnost Donalda Trumpa.

Trzaskowskému ale záběry s šéfem Elysejského paláce přinesly i jiné reakce – a sice posměšné. Na sítích a také v konzervativních opozičních médiích se mezi jeho kritiky rozšířila přezdívka „Bążur“ (Bonžůr), tedy ironická zkomolenina francouzského pozdravu „bonjour“.

Posměšný alias poukazuje na Trzaskowského kosmopolitní image, znalost cizích jazyků a proevropské postoje. Podtrhuje to i jeho životopis: doktorát z politologie, stipendium v USA, studia v Oxfordu, kariéra europoslance a ministra pro evropské záležitosti.

To vše totiž podle kritiků vzbuzuje dojem jeho neoliberálního odtržení od běžných občanů, elitářství a života ve velkoměstské bublině, která kontrastuje s mnohem usedlejším venkovem.

Dokonce se objevily nápisy „Druga tura bez Bążura“ čili „Druhé kolo bez Bonžůra“. Trzaskowski nakonec tuhle přezdívku vzal za svou a použil ji v jednom z odlehčených videí v kampani.

V kampani se objevila ještě jedna přezdívka. Trzaskowski se totiž pokusil o odlehčené přirovnání vztahů se Spojenými státy k sušence Prince Polo. Po nepříliš vydařeném příměru mu už přezdívka po čokoládové oplatce zůstala.

Image elitáře, jež je pro část voličů odrazující, se snažil Trzaskowski zbavit už když kandidoval na prezidenta v roce 2020. Ve volebním spotu ukázal čtyřpatrový panelák i byt přeplněný knihami a cédéčky. Mluvil o tom, kam chodí do pekárny, že ve své varšavské čtvrti Kabaty nakupuje na tržnici a že má ojeté Volvo.

Tehdy naskočil do voleb na poslední chvíli. Ve druhém kole ho o 420 tisíc hlasů porazil úřadující prezident Andrzej Duda.

Navzdory prohře v roce 2020 si Trzaskowski vybudoval politický kapitál. Spekulovalo se o tom, zda se nestane předsedou Občanské platformy, a tím pádem i lídrem tehdejší opozice.

Tyto teorie utnul návrat Donalda Tuska z evropské politiky zpět do Polska. O Trzaskowském se navíc říká, že není člověk na stranickou politiku, že ho nebaví. Ambice má jinde.

Na další prezidentský závod se připravoval od prohry v roce 2020 až dosud. Už rok po volbách se z jeho iniciativy konalo v Olštýně nové společenské a politické fórum Kampus Polsko, na kterém v létě pravidelně debatují polští a evropští politici s mládeží.

Trzaskowski zůstal přirozeným kandidátem Občanské platformy na prezidenta. Kromě něj měl jen dva velké konkurenty. Premiér a stranický lídr Donald Tusk však kandidaturu odmítl.

Ambiciózní ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski nakonec, navzdory své intenzivní vnitrostranické kampani, jasně prohrál primárky.

Vnitrostranické rozhodování šlo v kontrastu s postupem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Jejího kandidáta po dlouhých průtazích vybral stranický předseda Jarosław Kaczyński. Ředitel Ústavu národní paměti Karol Nawrocki kandiduje oficiálně jako nestraník a občanský kandidát, ovšem s veškerou možnou podporou PiS.

Trzaskowski kandiduje z pozice místopředsedy Občanské platformy.

Kampaň zahájil Trzaskowski v lednu v hlavním městě a pak se rychle vypravil na venkov. V městečkách a obcích na polské periferii opakoval, že je kandidát vycházející ze samosprávy a bude zastupovat jak města, tak vesnice.

Ve snaze naklonit si konzervativnější voliče upravil i svou rétoriku. Například navrhl, aby se sociální dávky, jako jsou přídavky na děti „800 plus“, poskytovaly jen těm cizincům, kteří žijí a platí daně v Polsku. Vnímalo se to jako návrh na omezení pomoci ukrajinským uprchlíkům, který reaguje na rostoucí nevraživost části polské společnosti.

Od liberálnějších příznivců a potenciálních levicových voličů to za úkrok doprava schytal. Symbolem byly Trzaskowského rozpaky, když mu Karol Nawrocki v dubnové televizní debatě postavil na pultík duhovou vlaječku symbolizující hnutí za práva LGBT+ lidí, tedy leseb, bisexuálů, gayů, trans lidí a dalších queer osob.

Trzaskowski vlaječku promptně postavil na podlahu. Od něj ji pak po chvilce převzala levicová prezidentská kandidátka Magdalena Biejat.

Nawrocki manévrem s duhovou vlajkou upozornil na Trzaskowského agendu z roku 2019, tedy tzv. Chartu LGBT+. Šlo o zlepšení podmínek ve školství, anti-diskriminační vzdělávání, boj proti šikaně, spolupráci se školními psychology, vzdělávacími centry a neziskovkami. Program zahrnoval i posílení bezpečnosti ve veřejném prostoru, principy rovnosti a diverzity a také obdobu sexuální výchovy.

Věc se silně zpolitizovala a vyvolala odpověď ultrakonzervativců, jež vedla v obcích a regionech k přijímání takzvaných deklarací proti domnělé „LGBT ideologii“. Téma tehdy pomohlo obhájit mandát konzervativnímu prezidentovi Dudovi.

Karol Nawrocki připomněl věc i v jednom ze svých projevů těsně po prvním kole volby. „Je to radikálně levicový, liberální politik, jenž podporuje LGBT a všechny ideologie, které ničí hlavy a vědomí našich dětí a vnoučat,“ hřímal konzervativec.

Naopak Trzaskowski ve svém projevu ve volební večer označil Nawrockého za radikála. Upozornil i na kauzy a podezřelé kontakty s lidmi z kriminálního a chuligánského prostředí.

„Můj konkurent je radikální a konfliktní. Není jako Andrzej Duda,“ zmínil jméno dosavadního prezidenta.

Sám Trzaskowski platí za politika s relativně čistým štítem. Mezi „jeho“ nejvážnější kauzy patří havárie kolektoru varšavské čističky odpadních vod v roce 2020, po které tekly splašky přímo do řeky Visly. Kritici mu vyčítají i netransparentní pronajímání a prodej městských nemovitostí.

Primátor obě věci přičítá předchozímu vedení města. Zakládá si i na dynamickém rozvoji Varšavy, která se rychle mění na moderní evropskou metropoli.

Těsně před prvním kolem rezonovala kauza s facebookovými videospoty. Panuje podezření, že lidé napojení na Občanskou platformu šířili skrz falešné účty sponzorovaná videa očerňující Trzaskowského protikandidáty. Ve věci jde o zhruba 400 tisíc zlotých, v přepočtu 2,3 milionu korun.

Trzaskowski obvinění odmítl a tvrdil, že jeho kampaň se zaměřuje na pozitivní sdělení.

V týdnech či dokonce měsících před květnovým prvním kolem Trzaskowskému preference klesaly. Ze zhruba 40 procent se nakonec dostal na výsledných 31. Prezidentskému uchazeči jakoby před prvním kolem docházely nápady i energie, působil unaveně, nebyl pohotový a nepřirozeně se usmíval. Dřívější favorit byl v defenzivě.

Po studené sprše v podobě nečekaně nízkého výsledku v prvním kole se Trzaskowski oklepal a kampani se - i díky velkým problémům Nawrockého - vrátila dynamika. Varšavský primátor působil uvolněněji a hlavně víc autenticky. Na těsný souboj, který se v neděli očekává, bude mít ale vliv mnohem víc faktorů a výsledek se nedá předvídat.

Před druhým kolem Trzawskowki znovu navštěvoval města střední velikosti, ve kterých tentokrát přišlo volit míň lidí než v roce 2023 a burcoval. Kampaň zakončil v pátek večer v Gdaňsku.

Do agitace se aktivně zapojila i jeho manželka Małgorzata, jež apelovala na voličky. Manželé před druhým kolem mluvili o naději a zároveň o strachu.

„Trzaskowski říká, že je Polsko velmi silné a má nejsilnější vojsko v Evropě, může být ambiciózní a plnit si své cíle. Tvrdí, že pokud se stane prezidentem, Polsko čeká světlá budoucnost,“ vysvětlila v podcastu Polityki Insight analytička Joanna Sawicka.

„Na druhou stranu mobilizuje i strachem. Pokud vyhraje Karol Nawrocki, čeká Polsko chaos, nekompetentní a nepřipravený prezident s neznámým životopisem a souboj politických špiček,“ dodává Sawicka.

Pro úspěch musel oslovit jak voliče liberálních a progresivních stran, tak část voličů silné krajní pravice. Její dva kandidáti dostali v prvním kole kolem 20 procent.

Trzaskowski sliboval, že se zasadí o silné Polsko v EU i v NATO a liberalizaci potratových zákonů. „Musíme dokončit změny, které jsme začali v roce 2023,“ apeloval na voliče a zavázal se, že pohlídá „zúčtování“ s érou PiS.

Právě v roce 2023 nastoupila stávající vládní koalice premiéra a Trzaskowského spolustraníka Donalda Tuska a odstavila po osmi letech od moci Kaczyńského PiS. Plnění jejích volebních slibů ale vázne.

Výsledky voleb se očekávají pozdě v noci z neděle na pondělí nebo v pondělí ráno.