Nejde jen o prezidenta. Může padnout vláda, říká o polských volbách politolog

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje z Varšavy/

I když personální změna v prezidentském úřadu neznamená v polském systému automaticky pád kabinetu, v praxi by vítězství konzervativce Karola Nawrockého mohlo vést k předčasným parlamentním volbám, míní politolog a historik Antoni Dudek.

„Současná koalice, která je už i tak slabá, by se v případě prohry svého kandidáta Rafała Trzaskowského pravděpodobně začala rozpadat,“ říká Dudek v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Nedělní prezidentské volby jsou tak přímým střetem mezi snahou o stabilizaci a pokusem o politický obrat v režii opozičního Práva a spravedlnosti (PiS).

Kandidát s podporou PiS Karol Nawrocki, kterého Dudek označuje za „nebezpečného“, se během kampaně proměnil z outsidera ve favorita. „Odvedl obrovský kus práce především sám na sobě – pokud jde o to, jak se vyjadřuje, jak se chová v kontaktu s lidmi,“ konstatuje Dudek. Právě v tom spočívá podle něj i jeho riziko: „Ta představa ‚nebezpečného člověka‘ je podle mě dvojnásobně potvrzená.“

Dudek nepochybuje, že výsledek bude těsný. „Volební noc z neděle na pondělí bude emočně nabitá. Výsledky se mohou přelévat z Trzaskowského na Nawrockého a zpět,“ avizuje politolog.

Případné vítězství Nawrockého by podle něj mohlo vyústit až v rozpuštění parlamentu a předčasným volbám na jaře 2026. Kandidát Občanské platformy premiéra Donalda Tuska, liberální varšavský primátor Rafał Trzaskowski, proto podle svých podporovatelů představuje poslední šanci na dokončení změn a stabilizaci státu.

Co je v těchto volbách v sázce?

To, jestli se současná vládní koalice v čele s Donaldem Tuskem udrží u moci a jestli nebudou předčasné parlamentní volby. Pokud Karol Nawrocki druhé kolo vyhraje a stane se prezidentem, formálně se nic nestane, protože v našem systému změna prezidenta neznamená změnu vlády, ale reálně se toho změní hodně.

Současná koalice, která je už i tak slabá, se pravděpodobně začne rozpadat. Tím víc, že prezidentský kandidát koaličního Polska 2050 Szymon Hołownia dostal překvapivě slabý výsledek. Premiér Tusk už také avizoval rekonstrukci kabinetu a je možné, že koalice bude mít problém s udržením většiny.

Je jen málo pravděpodobné, že by za současného složení Sejmu (polské sněmovny) vznikla nová koalice. Současné vládě ale mohou chybět hlasy ke schválení státního rozpočtu na příští rok. V ten moment by měl prezident Nawrocki možnost rozpustit parlament a vypsat na příští jaro volby. To je i cíl opoziční strany Právo a spravedlnost, která ho podporuje.

V těchto volbách je tudíž v sázce to, kdo bude v Polsku vládnout ve druhé polovině 20. let.

Takže se dají po volbách tak jako tak očekávat politické turbulence?

V případě výhry Karola Nawrockého to mohou být zásadní otřesy, protože jeho osobnostní rysy jsou úplně jiné než u současného prezidenta Andrzeje Dudy. K tomu, aby se Nawrocki postavil Tuskovi, by navíc měl čerstvý mandát od voličů.

Tenhle argument turbulencí teď akcentují příznivci Rafała Trzaskowského – říkají, že pokud lidi chtějí stabilizaci, mají Tuskovi dovolit dokončit změny a nechat ho dovládnout do řádných voleb v roce 2027.

Četl jsem vaše komentáře k osobě Karola Nawrockého, opakovaně jste ho označil za nebezpečného člověka. Skoro každý den teď na něj vyskakují nové aféry – od převzetí bytu od seniora přes účast v bitkách fotbalových chuligánů a známost s neonacistou až po údajné zprostředkování prostituce pro hotelové hosty. Kdo to tedy podle vás je?

Svůj názor na něj neměním. To všechno, co jsme se o něm za poslední měsíce dozvěděli, to podle mě potvrzuje, že jeho minulost je nebezpečná a navíc o ní stále nevíme vše.

Nebezpečný je taky kvůli svým nezpochybnitelným schopnostem získávání hlasů. Na začátku o kandidatuře nedokázal přesvědčit dokonce ani voliče PiS a po pár měsících prohrál první kolo s Trzaskowským jen o vlásek a má teď na vítězství stejnou šanci. Odvedl obrovský kus práce především sám na sobě – pokud jde o to, jak se vyjadřuje, jak se chová v kontaktu s lidmi.

I z tohoto hlediska je nebezpečný, protože je politicky nebezpečně efektivní v získávání příznivců. Takže ta představa „nebezpečného člověka“ je podle mě dvojnásobně potvrzená.

Ty výsledky mohou být opravdu těsné, doslova o ostří nože.

Dosud nejtěsnější rozdíl ve druhém kole byl před pěti lety mezi Andrzejem Dudou a Rafałem Trzaskowským, bylo to o 420 tisíc hlasů. Letos to může být ještě míň. Připomínám, že na obou stranách dostali kandidáti víc než 10 milionů hlasů, což je jako počet obyvatel Česka.

Letos byla účast v prvním kole rekordní a vypadá to, že rekord padne i ve druhém kole. Může to být přes 70 procent.

Volební místnosti zavírají ve 21 hodin, následovat budou exit polly. Pokud ale bude výsledek těsný, asi budeme muset počkat až na konečné výsledky do rána, že?

Je to velmi pravděpodobné. Pokud bude v exit pollu rozdíl třeba jen půl procentního bodu, nikdo by se za vítěze prohlašovat neměl. Smysl by to dávalo až tehdy, pokud prognóza ukáže větší rozdíl než dva procentní body. Spíš to ale bude méně.

Volební noc z neděle na pondělí bude emočně nabitá, protože podle typu sečtených okrsků to vítězství může přeskakovat z Trzaskowského na Nawrockého a naopak.

Co se dá očekávat od toho, kdo prohraje? Dojde ke zpochybnění voleb ve stylu rumunského krajně pravicového kandidáta George Simiona nebo amerického prezidenta Donalda Trumpa? Připomeňme navíc, že polské soudnictví je po éře PiS v dost složité situaci.

To nevím, protože emoce jsou obrovské. Nikdo ale nezpochybňuje výsledky prvního kola, takže doufám, že neúspěšný kandidát výsledek akceptuje. Oficiální výsledky by mohly být v pondělí nad ránem.

Varšavou v neděli prošly dva mobilizační pochody. Jaký budou mít efekt?

Ze strany Trzaskowského nešlo o žádný knockout Nawrockého, ale účast na jeho pochodu byla vyšší. Oba však na polské poměry shromáždili spíš střídmé davy, mluví se o plus minus 100 tisících lidech na každé straně. Já jsem očekával mnohem vyšší účast.

Nedá se ale nezmínit, že Trzaskowského v neděli osobně přímo podpořila trojice neúspěšných kandidátů z prvního kola – Magdalena Biejat, Joanna Senyszyn i Szymon Hołownia. Promluvil také zvolený rumunský prezident Nicușor Dan.

Na Nawrockého pochodu hovořil z pódia jen sám kandidát. Nepodpořili ho ani neúspěšní kandidáti a ani nikdo jiný. Působilo to dost bídně. Chápu, že politici PiS nevystoupili s veřejnou podporou proto, aby to nevypadalo, že je Nawrocki s PiS přímo spojený. Zároveň to však působilo dojmem, že když nikdo jiný nemluvil, tak se pochodu účastnili jen politici PiS.

Takže štáb Nawrockého se nehlásí k lídrovi PiS Jarosławu Kaczyńskému. Byl to přeci on, kdo o jeho kandidatuře rozhodnul.

Je to pokus štábu vrátit se k image Nawrockého jako „občanského kandidáta“. Takový obraz měl v první fázi kampaně, kdy se strana PiS schovala a říkala, že to není stranický kandidát. Jenomže Nawrockému se kvůli tomu nedařilo voliče PiS oslovit.

Na začátku března proto na mítinku vystoupil Kaczyński a jasně řekl, že Nawrocki je kandidát PiS. To mu nakonec zajistilo skok podpory z 20 na 29 procent. Teď se to vrací k verzi o občanském kandidátovi, což je logické, ale nepřesvědčivé.

Jaká je situace krajní pravice? Antisemita Grzegorz Braun dostal víc než 6 procent, Sławomir Mentzen přes 14 procent. Co to znamená pro polskou politiku? Stali se oni „třetí cestou“?

Není pochyb o tom, že Polsko se po těchto volbách vychyluje doprava. Ale jestli tam odbočíme úplně, to bude záležet na tom, kdo volby vyhraje. Pokud Trzaskowski, to odbočení doprava se v čase posune až do parlamentních voleb 2027. Pokud bude prezidentem Trzaskowski, je jisté, že žádné předčasné volby nebudou.

Faktem také je, že je polská pravice výrazně rozdělená. Byl jsem přesvědčený, že Grzegorz Braun podpoří Karola Nawrockého, ale on místo toho udělal něco nečekaného: oznámil, že si ho štáb Nawrockého zkoušel koupit.

Braun tvrdí, že pokud by podpořil Nawrockého a ten vyhrál, jako prezident ho omilostní v případě odsouzení (mj. kvůli antisemitismu, pozn. red.). Pro jeho voliče to je signál, aby zůstali doma, protože jsou pro něj špatní oba kandidáti. Nawrocki přitom v rámci konzervativní strany PiS představuje její krajní křídlo.

Co se stalo s kampaní Rafała Trzaskowského? Byl jasný favorit a nakonec dostal jen něco přes 30 procent.

Trzaskowski byl dva roky lídrem předvolebních průzkumů a to, co se stalo, by se dalo přirovnat k cyklistickému závodu: když někdo většinu času vede, mohou mu na konci dojít síly. Nezeslábl však jen kandidát, ale i jeho volební štáb. Mám pocit, že se nechoval příliš racionálně.

Oni dobře věděli, že Sławomir Mentzen skončí na třetím místě. Měli několik měsíců na to, aby vymysleli, jak oslovit jeho voliče. Jediné, co vymysleli, bylo pozvání na pivo - a to je málo. Mohli například využít téma legislativní deregulace ekonomiky, které je teď v Polsku velmi aktuální a jehož tváří je premiér Tusk.

Kdyby udělali z Trzaskowského symbol deregulace, třeba už v březnu, mohl by dnes oslovit část Mentzenových voličů – hlavně drobné podnikatele, které frustruje polská byrokracie a její omezování jejich byznysu.

Stále si ale myslím, že Trzaskowski může nedělní volby vyhrát – i když jen těsně, ne s velkým náskokem. Podle mě už teď nikdo nemůže vyhrát jednoznačně.