Těsný souboj v Polsku: Krajně pravicová bohatá nevěsta si klade podmínky

Po prvním kole prezidentských voleb v Polsku je situace napínavější, než se očekávalo. Liberál Rafał Trzaskowski musí reagovat na těsný odstup od svého konzervativního soupeře. A hraje se také o podporu Poláků, kteří v úvodním klání volili krajní pravici. Kdo má blíže do nejvyššího úřadu v zemi?

Polsko se ocitlo ve volebním mezičase. A oba muži, kteří v nedělním prvním kole uspěli a prošli do finálového klání, se pustili do závěru kampaně. Zatímco varšavský primátor Rafał Trzaskowski se vydal třeba do Sosnovce na jihu země, jeho protivník, šéf Institutu národní paměti Karol Nawrocki, jel za svými podporovateli na opačnou stranu Polska, do Bydhoště či Toruně.

Oba přitom musí v následujících dnech bojovat o každý hlas, jelikož Trzaskowského volilo v prvním kole lehce přes 31 procent lidí a Nawrockého zhruba 29,5 procenta.

„Vypadá to, že druhé kolo bude dramatické a může být skutečně velmi těsné. Viděl jsem první průzkumy a první prognózy po prvním kole a vypadá to, že to (konečný výsledek) může být třeba i o pár desítek tisíc hlasů,“ říká v podcastu 5:59 zahraniční reportér Seznam Zpráv Filip Harzer, který situaci v Polsku dlouhodobě pokrývá a zemi navštěvuje.

Liberál Trzaskowski podle něj vstupuje do závěru boje z „psychologicky horší pozice“, než zřejmě očekával. „Byla to pro něj studená sprcha,“ říká Harzer s tím, že ještě před několika měsíci průzkumy naznačovaly, že mezi oběma kandidáty bude větší rozdíl.

Mezi kým si tedy Poláci budou v neděli 1. června vybírat?

Začněme u vítěze prvního kola Rafała Trzaskowského: Varšavský primátor reprezentuje Občanskou platformu premiéra Donalda Tuska. V minulosti zastával i post europoslance či ministra pro evropské záležitosti a hovoří několika cizími jazyky. Cílí především na ty Poláky, kteří vyznávají liberální hodnoty.

„Láká je na proevropskost, na hesla o solidaritě nebo na to, že tato vláda splní (díky jeho působení v prezidentském úřadu) sliby, se kterými zvítězila v parlamentních volbách v roce 2023,“ popisuje Harzer. Naopak některé konzervativnější části polské společnosti podle něj Trzaskowského považují za elitáře – třeba i kvůli jeho znalosti cizích jazyků, kterou prokázal také při setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve Varšavě loni v prosinci.

Na druhé straně volební barikády se pak nachází muž, který je oficiálně nezávislým kandidátem, v realitě však za ním stojí nejsilnější opoziční strana Právo a spravedlnost. Historik a bývalý boxer Karol Nawrocki dříve vedl Muzeum druhé světové války v Gdaňsku a teď je ředitelem Institutu národní paměti.

„Prezentuje se jako vlastenec, jako obránce tradičních hodnot, je proti progresivismu,“ popisuje Harzer smýšlení kandidáta polské opozice. Rozdílnou podobu politických vesmírů, ze kterých oba prezidentští soupeři vycházejí, podle reportéra dobře dokresluje i to, že zatímco Trzaskowski se schází s předními evropskými liberálními politiky typu již zmíněného Macrona, Nawrockého letos v květnu přijal v Bílém domě americký prezident Donald Trump.

Už ze stručných medailonků obou mužů je patrné, že výrazně blíže k současné vládě Donalda Tuska bude mít vítěz prvního kola voleb. Trzaskowski sám v kampani zdůrazňuje, že pokud dostane důvěru voličů, uvolní z pozice prezidenta cestu ke schválení reforem, které Tuskův kabinet sliboval, ale zatím neprosadil, mimo jiné i kvůli překážce v podobě veta současného prezidenta Andrzeje Dudy.

To ale podle Harzera neznamená, že by se Trzaskowski stal automatickou „propiskou“ současné vlády a schválil by cokoli, co navrhne. Přesto by Tusk a jeho ministři měli po vítězství varšavského primátora situaci výrazně ulehčenou než v případě triumfu opozičníka Nawrockého, který na předvolebních mítincích slibuje, že vystaví vládě stopku.

Jak Rafał Trzaskowski, tak Karol Nawrocki tedy reprezentují zcela jiné voliče, jejich síly jsou nicméně zhruba vyrovnané. Jedním z klíčových momentů tak bude to, kolik voličů z táborů poražených kandidátů se oběma finalistům podaří přetáhnout. Půjde přitom i o velké množství hlasů, jež v prvním kole získali krajně pravicoví politici Sławomir Mentzen a Grzegorz Braun: Dohromady to bylo zhruba 22 procent hlasů. „Jsou to teď takové bohaté nevěsty,“ říká Harzer o významu těchto hlasů pro Trzaskowského s Nawrockým.

A přinejmenším Mentzen si svoji „cenu“ podle všeho dobře uvědomuje. Už v pondělí na svých sociálních sítích, kde ho sledují stovky tisíc lidí, vyvěsil výzvu pro oba postupující. Trzaskowského a Nawrockého pozval do svého videopořadu na YouTube, kde prý budou moci před kamerami podepsat „smlouvu“ a zavázat se třeba k tomu, že by v roli prezidenta odmítli vstup Ukrajiny do NATO.

Na první pohled by se snad mohlo zdát, že ti, kteří odevzdali v prvním kole hlas krajní pravici, budou mít blíže ke konzervativci Nawrockému. Podle Harzera ale situace není tak jednoduchá. „Část voličů krajní pravice určitě bude volit Rafała Trzaskowského, protože třeba nemají rádi Právo a spravedlnost a přece jenom pro ně může být ideologicky v něčem bližší. Ale dá se předpokládat, že větší část bude volit Karola Nawrockého,“ říká zahraniční reportér Seznam Zpráv.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co dalšího víme o kampaních obou prezidentských kandidátů v Polsku nebo co těsný výsledek po prvním kole znamená pro vládu Donalda Tuska. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.