Problém pro Tuska, vzpruha pro krajní pravici. Co ukázaly polské volby

Oba hlavní favoriti trávili volební noc na druhé straně Polska, a přeci jsou si blíž, než se ještě před pár dny myslelo.

Liberální varšavský primátor Rafał Trzaskowski čekal na odhady výsledků v historické Sandoměři. Chtěl tím vzbudit dojem, že by jako prezident měl blízko i k pásmu východních a jihovýchodních okresů Polska s větší podporou konzervativní pravice.

V Sandoměři nakonec čekala na Trzaskowského studená sprcha.

Podle prvních a nakonec i zpřesněných odhadů sice první kolo prezidentských voleb vyhrál, ovšem jen o jeden a půl procentního bodu.

O poznání spokojenější mohl být Karol Nawrocki. Historik a bývalý boxer, o jehož kandidatuře rozhodl lídr opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Jarosław Kaczyński, sledoval odhady v Gdaňsku. I když je to Nawrockého rodné město, platí baltské „Trojměstí“ za tradičního „dodavatele“ hlasů pro centristy a liberály.

Geografické a politické rozdíly mezi oběma favority prvního kola jsou tak mnohem větší než skutečný procentuální rozdíl. Od vícero polských politiků v neděli večer zaznělo, že půjde o souboj „na žiletky“, čili na ostří nože.

Trzaskowski v neděli večer nazval Nawrockého extremistou. „To není Andrzej Duda. Můj konkurent je radikální a konfliktní,“ zmínil jméno dosavadního prezidenta. Slíbil, že se zasadí o silné Polsko v EU i v NATO a liberalizaci potratových zákonů.

„Musíme dokončit změny, které jsme začali v roce 2023,“ apeloval na voliče a slíbil, že pohlídá „zúčtování“ s érou PiS. Právě v roce 2023 nastoupila stávající pestrá vládní koalice a odstavila po osmi letech od moci PiS.

Nawrocki se zas označil za „kandidáta změny“. „Musíme zastavit pochod Donalda Tuska k úplné moci,“ hřímal a volby označil na nečestné. „Mají už Sejm, Senát, premiéra. Chtějí mít prezidenta, aby v Polsku zavedli euro, urychlili migrační pakt a šířili nenávist vůči opozici,“ dodal na adresu Trzaskowského.

„Právě začíná hra o všechno. Tvrdý boj o každý hlas. Tyto dva týdny rozhodnou o budoucnosti naší vlasti. Proto ani krok zpět,“ komentoval večerní čísla premiér Donald Tusk, spolustraník Trzaskowského z Občanské platformy.

Právě pro Tuska je přitom slabý výsledek Trzaskowského varovný prst.

„Trzaskowski sice není členem vlády, ale jako místopředseda Občanské platformy – největší koaliční strany – je s ní úzce spjatý, zvlášť když má podporu premiéra Tuska,“ vysvětluje z Varšavy historik a publicista Jan Škvrňák.

„Jenže právě vláda ztrácí popularitu: nedokáže dostát slibům ani uspokojit očekávání různých skupin voličů. Slabší výsledek Trzaskowského tak působí jako výstražné znamení – žlutá karta pro kabinet, který ztrácí důvěru veřejnosti,“ doplňuje.

To potvrzuje i volební matematika. Všichni tři kandidáti z řad vládní koalice (Trzaskowski, Szymon Hołownia a Magdalena Biejat) totiž získali dohromady jen 40 procent hlasů.

O „žluté kartě“ v té souvislosti mluvil i maršálek polské Sněmovny Hołownia, který sám v prezidentských volbách propadl.

Radost naopak neskrýval lídr PiS Jarosław Kaczyński. Kvitoval, že se vyčerpal étos Tuskovy „koalice 15. října“, která svým názvem odkazuje k říjnovým parlamentním volbám 2023 jako k historickému milníku - porážce PiS.

„Jsem velmi spokojený, protože to dopadlo lépe, než bylo v plánu,“ prohlásil večer Kaczyński. Místo „žluté karty“ mluvil rovnou o červené.

Rafał Trzaskowski vstupuje do dvoutýdenního finiše v defenzivě i z dalšího důležitého důvodu. Výraznou podporu totiž ve volbách získali dva kandidáti z řad krajní pravice: Sławomir Mentzen a Grzegorz Braun.

Dohromady pro ně hlasovalo asi 22 procent lidí, což je pro tak radikální politiky historický milník a znamená to riziko i pro postavení Kaczyńského PiS.

„Zdá se, že po dvaceti letech dominance dvou velkých táborů – Občanské platformy a Práva a spravedlnosti – začínají mít Poláci tohoto střídání dost,“ říká publicista Jan Škvrňák.

„Voliči sice volají po změně, ale tu si mnozí nepředstavují v podobě levice kolem Adriana Zandberga. Místo toho sahají po radikálnější alternativě: libertariánsko-nacionalistických řešeních, která nabízí Sławomir Mentzen,“ dodává.

Mentzenovi se v kampani podařilo dostat k mladým lidem, což potvrzují i data z prvního kola: volilo ho na 36 procent voličů ve věku od 18 do 29 let. Výrazně tak předstihl Trzaskowského (12 procent) i Nawrockého (10 procent).

Prezidentský kandidát Konfederace objel celé Polsko a zvládal několik mítinků denně. Na každém setkání s voliči zpaměti pronášel tu samou řeč, ve které sliboval nízké daně, kritizoval levici, Evropskou unii a vojenskou pomoc Ukrajině.

Od mikrofonu pak ujížděl na elektrokoloběžce, zatímco se s ním fanoušci zkoušeli vyfotit. Mentzen má také velkou základnu podporovatelů na síti TikTok, kterým svá sdělení dávkuje v krátkých, úderných spotech s jednoduchým a expresivním jazykem. V předjaří mu průzkumy dokonce věštily šance na postup do druhého kola.

Zlom nastal až s dubnovým rozhovorem, ve kterém řekl, že je pro zavedení školného a znásilnění označil za „nepříjemnost“. Zhruba od té doby začaly Mentzenovy preference mírně padat či stagnovat. Výsledek kolem 15 procent je výrazný úspěch.

„Mentzenova vysoká podpora zatím překvapuje, ale teprve se ukáže, zda ji dokáže udržet. Své ambice nijak neskrývá – pokud jeho formace uspěje v příštích parlamentních volbách, chce jednat o vstupu do vlády. A nejpravděpodobnější partner se rýsuje jasně: strana PiS,“ myslí si Škvrňák.

Úspěch zaznamenal i europoslanec Grzegorz Braun. Ultrakonzervativec a nacionalista na sebe dlouhodobě upozorňuje otevřeně antisemitskými, homofobními a protiukrajinskými postoji v duchu propagandy Kremlu.

Braun šíří konspirace o židovských spiknutích, aktivně vystupuje proti vakcínám, lockdownům i Evropské unii. V roce 2023 v polském parlamentu během oslav Chanuky uhasil svíčky na menóře práškovým hasicím přístrojem.

Na hasičák navázal i v nedělním projevu. „Ta obrovská aktivita celé té ‚hasičákové fronty‘ – teď máme jasně změřeno a zváženo, jak si stojí. Přesně o tom je dnešní výsledek: je to jakýsi teploměr, který ukazuje, jaká je nálada v polském národě,“ řekl politik.

Tuskově vládě jde ve volbách o hodně. Bez obsazení prezidentského paláce „svým člověkem“ bude mít dál minimální šanci prosadit volební sliby, se kterými strany vyhrály parlamentní volby v roce 2023.

Polská hlava státu disponuje silným právem veta, k jehož přehlasování je potřeba ve sněmovně třípětinová většina. Tu Tuskova koalice nemá a pokud by druhé kolo vyhrál opoziční kandidát Karol Nawrocki, zásadní vládní návrhy - zejména ty systémové, které reagují na dědictví předchozích vlád PiS - u něj mohou narazit podobně jako u současného konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy.

S Dudou je kabinet ve vícero veřejných sporech a členové vlády si s hlavou státu vyměňují ostré vzkazy. Kromě zákonů jde i o personální nominace.

Pokud by Trzaskowski nakonec vyhrál, i to bude mít pro Občanskou koalici dopady.

„Pokud by jim už nehrozilo bezprostřední prezidentské veto, převzala by Občanská koalice obrovský kus zodpovědnosti, protože by měla premiéra i prezidenta. Vymlouvat by se mohli už jen na koaliční partnery, což může pro koalici znamenat otřesy,“ řekl nedávno Seznam Zprávám politolog z Varšavské univerzity Tomasz Słomka.

Podle něj by tím koalici odpadl argument či výmluva, proč odkládá prosazení některých zásadních slibů.