Polsko má nového prezidenta

/Od zvláštního zpravodaje ve Varšavě/

Slíbil dodržovat ústavu, hájit důstojnost národa, nezávislost a bezpečnost státu. A také že se vždy bude řídit blahem vlasti a jejích občanů.

Svůj prezidentský slib pronesl nový polský prezident Karol Nawrocki po desáté dopoledne před zraky poslanců a také senátorů, kterým museli do majestátního jednacího sálu sněmovny přidat židle.

Atmosféra v sále připomínala fotbalový zápas: dva politicky znepřátelené tábory bouřlivě skandovaly, tleskaly a bučely. Oba ve středu spojil pouze společný zpěv státní hymny.

Během inaugurace byl v budově parlamentu i český europoslanec Filip Turek z hnutí Motoristé sobě. To patří na evropské úrovni do stejné frakce jako polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS), se kterou je nový prezident spřízněný.

Dvaačtyřicetiletý konzervativec Nawrocki se stal v pořadí šestým prezidentem demokratického Polska. Zároveň je už druhým politikem, ze kterého „udělal“ hlavu státu Jarosław Kaczyński.

Právě na Nawrockého totiž lídr PiS na přelomu roku ukázal a zopakoval tím tah, který mu vyšel už s Andrzejem Dudou v roce 2015. Nawrocki nebyl favoritem, nakonec však svého rivala, vládního kandidáta Rafała Trzaskowského, porazil o víc než 400 tisíc hlasů.

Parlamentní opozice od nového prezidenta očekává rozhodné kroky proti vládě Donalda Tuska. Ostatně s tímhle slibem Nawrocki volby i vyhrál – ač byl zatížený celou sérií kauz a podezření včetně převzetí bytu od seniora až po lesní bitku desítek fotbalových chuligánů.

K tomu se Nawrocki nepřímo vrátil i ve svém inauguračním projevu. „Volby vyslaly silný signál celé politické elitě. Je to hlas, že takto už dál vládnout nelze a že Polsko by dnes nemělo vypadat tak, jak vypadá,“ vymezil se nový prezident vůči vládě Donalda Tuska.

„Je to hlas Polek a Poláků, že chtějí, aby politici plnili sliby, které dali během volební kampaně. 1. červen je jasným signálem, že Poláci chtějí naplňování volebních slibů, že si chtějí vybírat svého prezidenta ve svobodě – a že nepodlehnou politické propagandě,“ pokračoval s tím, že vyhrál „navzdory lžím“.

„Jako křesťan odpouštím veškeré to pohrdání, které zaznělo během volební kampaně,“ dodala nová hlava státu. „Polsko se dnes bohužel nachází na velmi špatné cestě vývoje,“ vpálil v projevu Tuskovi.

Ostře také zkritizoval stav právního státu - o ten se vede vleklý spor od doby vlády strany PiS, po níž soudnictví skončilo v rozvratu a některé instituce se neuznávají navzájem. Podle Nawrockého chaos způsobuje současný kabinet.

V projevu dál zmínil, že bude hlasem Poláků, kteří chtějí „normální Polsko“. Mezi Nawrockého prvními kroky mají být vlastní návrhy zákonů ohledně stavby centrálního letiště nebo daňových změn. Bez spolupráce s vládou je ale jen těžko prosadí.

Ohlásil také plán nové ústavy. „Došlo k tolika sporům o pravomoci a polská ústava byla v poslední době tolikrát porušena, že jako politická reprezentace musíme začít pracovat na nové ústavě. Věřím a doufám, že bude připravená k přijetí v roce 2030,“ prohlásil Nawrocki.

Inauguraci přihlížela i vláda Donalda Tuska.

„Jako premiér jsem spolupracoval už s třemi prezidenty,“ napsal Tusk. „S Lechem Kaczyńskim to bylo obtížné soužití, ale ne nepřátelské, s Bronisławem Komorowskim přátelské, ale náročné, s Andrzejem Dudou nekomplikované a velmi předvídatelné,“ vyjmenoval premiér prezidenty. „Jaká bude spolupráce se čtvrtým? Poradíme si,“ dodal Tusk.

Reálně se kohabitace Tuska s Nawrockim může projevit střety o personální nominace, jmenování velvyslanců a soudců a hlavně Nawrockého blokováním vládních zákonů. Koalice totiž nemá sílu veto přehlasovat.

Vládní tábor se navíc s červnovou výhrou Nawrockého vyrovnával jen obtížně. „Ne! Moji drazí, ne! Prosím, buďte seriózní!“ apeloval nedávno na své voliče polský premiér Donald Tusk. V jeho hlase bylo slyšet rozčilení. Na mítinku v Pabianicích, kam dorazilo tvrdé jádro podporovatelů Tuskovy Občanské platformy (PO), se totiž lidé dožadovali přepočtu všech hlasů odevzdaných v letošních prezidentských volbách.

Takzvaní „Společně silní“, jak si nejvěrnější stoupenci Tuska přezdívají, totiž prohru svého kandidáta Rafała Trzaskowského neunesli. Na skalní podporovatele současné vlády se pak nalepily teorie o zfalšovaných výsledcích a rozsáhlých volebních podvodech, které hlavně v červnu a červenci sloužily jako záminka pro zpochybnění výhry konzervativce Karola Nawrockého.

Teorie podpořené chybnými výsledky z několika okrsků, kde se počty hlasů zaměnily, šířili i někteří politici Platformy. Ostatně sám Tusk je svým vyjádřením o tom, že „se všechno musí zkontrolovat“ podpořil.

V Pabianicích je na konci července musel krotit. Příznivci dokonce chtěli, aby všechny hlasy přepočítala policie. „Lidé, ne! Dokud budu premiérem, v téhle zemi se nestane, že by policie nebo státní zástupci řekli: ‚Na volbách nezáleží, my si to přepočítáme po svém.‘ Prosím vás!“ okřikl voliče Tusk.

Výsledek prezidentských voleb, který v červenci stvrdil nejvyšší soud, vlil opozičním konzervativcům a nacionalistům do žil novou energii a zároveň rozkýval vládní koalici.

Došlo na personální změny ve vládě a také několik politických přestřelek. Předseda polské sněmovny – maršálek Sejmu – Szymon Hołownia totiž na konci července prohlásil, že na něj koaliční politici tlačili, aby odložil inauguraci Nawrockého.

Vládě by to teoreticky umožnilo prosadit zákony, které by jinak u nového prezidenta narazily. Polská hlava státu totiž disponuje silným třípětinovým vetem. Pokud by Nawrocki nesložil slib včas, zastupoval by ho právě maršálek Hołownia z koaliční strany Polsko 2050.

Jenže Hołownia od začátku tvrdil, že inaugurace proběhne v daném termínu: 6. srpna. Mluvil dokonce o nátlaku na provedení „státního převratu“. Později svá slova mírnil – prý mluvil v nadsázce. Pachuť ale zůstala a maršálka si kvůli výroku předvolá k výslechu prokuratura.

Svůj postoj Hołownia nezměnil a ve středu dopoledne prohlásil Nawrockého novou hlavou státu.