Notář Kaczyńského, prezident memů, přítel Ukrajiny. Co zůstane po Dudovi

Poslušný vykonavatel vůle Jarosława Kaczyńského, který pomáhal rozebrat ústavní brzdy a protiváhy. Státník, jenž po ruské invazi na Ukrajinu reagoval přesně tak, jak bylo potřeba. Nekonečná studnice memů, bizarních momentek a nečekaných výroků. A politik, který se – navzdory předpokladům – nakonec pokusil vybudovat politickou pozici.

Andrzej Duda příští středu po deseti letech končí v prezidentském úřadu. Vystřídá ho Karol Nawrocki, oproti němuž se Duda, navzdory všem svým kontroverzním krokům, může jevit jako konzervativní intelektuál s přísně katolickou morálkou.

Když se polský prezident Lech Kaczyński vracel letadlem z Vilniusu do Varšavy, údajně pronesl proroctví, že v jeho politických stopách má kráčet tehdejší pracovník prezidentské kanceláře Andrzej Duda (existuje ale i skromnější verze o tom, že politickou odpovědnost převezme nová generace – ta Dudova).

Psal se 8. duben 2010. O dva dny později Kaczyński zahynul společně s dalšími 95 lidmi při leteckém neštěstí u ruského Smolensku. Na seznamu pasažérů byl i Duda, nakonec však do Ruska neletěl. Pozdějšího prezidenta to hluboce poznamenalo.

Příběh o „proroctví“ dal hluboce věřící Andrzej Duda k dobru, když ho Jarosław Kaczyński - Lechovo dvojče - v únoru 2015 představil jako prezidentského kandidáta konzervativců. Tehdy dvaačtyřicetiletý a nepříliš známý politik o pár měsíců později k překvapení všech porazil ve volbách obhajujícího Bronisława Komorowského.

„Jarosław (Kaczyński) věřil v můj dobrý výsledek ve druhém kole, ale dlouho nepředpokládal, že volby vyhraju. Měl plán, že mě ihned po prohře s Bronisławem Komorowským představí jako kandidáta na premiéra – a tím začne kampaň pro volby do parlamentu,“ vzpomíná po deseti letech Duda ve své nové autobiografii To jsem já, která vyjde v srpnu.

Jeho nástup do prezidentského úřadu předznamenal v Polsku politické zemětřesení. Kaczyńského partaj Právo a spravedlnost (PiS) vyhrála na podzim 2015 parlamentní volby a začala měnit Polsko k obrazu svému.

Politicky neobratný Duda však nebyl na prezidentskou funkci připravený, neměl zkušenosti a ani tým, na který by se mohl spolehnout.

„Na začátku svého prezidentství byl jako dítě, které tápe v mlze. Úplně ztracený,“ píše se o něm v knize Duduś, která vyšla v Polsku letos na jaře. Je opřená o anonymní svědectví lidí z Dudova okolí a popisuje prezidenta jako „ztraceného a nervózního“.

Už tehdy Duda podlehl diktátu předsedy PiS Kaczyńského. Ten nové hlavě státu „naordinoval“ spolupracovníky loajální straně. Později si Duda vybíral hlavě odpadlíky nebo politiky PiS aktuálně bez práce.

Podle knihy Duduś navíc výbušný a emotivní prezident nemá vlohy pro řízení lidí, odkládá důležitá rozhodnutí a jednu dobu na něj měla vliv i garderobiérka a vizážistka. Palácem zároveň otřásaly spory důležitých postav kanceláře a také časté personální výměny.

Silné slovo měla rovněž neústupná první dáma Agata Kornhauser-Duda. Veřejně sice vystupovala málo, podle svědků však prezidentskou kancelář cepovala.

Hlavně během prvního období platil Duda za věrného zastánce zájmů strany PiS. Stál například u začátku krize kolem ústavní soudu, když v prosinci 2015 uprostřed noci jmenoval soudce, kteří byli podle nálezu ústavního soudu jmenováni nelegálně.

Duda revoluci z díly PiS, nepotismu, tunelování a Kaczyńského pokusu o ovládnutí státu a justice nevzdoroval. Svým podpisem se podílel na oslabení plurality médií a demokratického právního řádu. Podepsal například „náhubkový zákon“, který umožňoval trestat soudce kritizující reformy justice, což ještě víc omezilo jejich nezávislost.

Paradoxní tudíž je, že je jeho vztah s předsedou PiS komplikovaný.

Jarosław Kaczyński neměl od začátku mladého prezidenta v úctě a k zásadním trhlinám došlo hned na jaře 2016. Důvodem měl být Kaczyńského pocit, že Duda dostatečně nepěstuje kult jeho bratra Lecha a v tématu smolenské letecké havárie vyzval k „národnímu usmíření“ (k němuž ale nikdy nedošlo).

Kaczyński, který se přes ztrátu svého dvojčete nikdy nepřenesl, pak s prezidentem výrazně omezil komunikaci a opakovaně ho prostřednictvím stranických médií ponižoval. Dudu to podle svědectví rozčilovalo, zároveň však trpěl „stockholmským syndromem“ a proti lídrovi PiS nikdy ostře veřejně nevystoupil.

Určitá fascinace a posvátná úcta vůči „velkému stratégovi“ a „náčelníkovi“ Kaczyńskému ale ze strany prezidenta slábla a během jeho druhého mandátu vymizela.

K první velké Dudově vzpouře došlo v červenci 2017, když vetoval dva ze tří zákonů měnících fungování soudnictví podle představ ultrakonzervativního ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra. Polské prezidentské veto je silnější než v Česku a pro zákony de facto znamená definitivní stopku.

Kaczyński a celý jeho tábor byli v šoku. Po sporu o vedení státní Polské televize v únoru 2020 prý lídr PiS přestal s Dudou komunikovat úplně a dokonce zvažoval, že týž rok postaví do prezidentských voleb jiného kandidáta.

V roce 2021 přišlo další významné veto, kterým prezident zachránil soukromou televizi TVN. Strana PiS chtěla její americké vlastníky donutit k prodeji, a tím se zbavit kritického zpravodajství.

Podobně Duda nadvakrát zastavil i ideologické změny ve školství, které prosazoval ultrakonzervativní ministr Przemysław Czarnek. Na prezidentovo rozhodnutí měla vliv už zmíněná první dáma Agata Kornhauser-Duda, sama učitelka.

Silný vliv na něj měl i politik a marketingový expert Marcin Mastalerek. Dudu v úřadu neformálně provázel od začátku, později přímo zasedl v paláci. Jde o člověka znepřáteleného s Kaczyńským, ovšem s velkým vlivem v prezidentské kanceláři. Díky jeho aktivnímu mediálnímu vystupování jménem prezidenta se mu dokonce začalo přezdívat viceprezident.

Mastalerek stál za Dudovými prezidentskými kampaněmi a loni i za sjednáním večeře s Donaldem Trumpem v jeho Trump Tower v New Yorku. Šlo o schůzku během americké volební kampaně, v níž Duda sázel na Trumpův návrat do Bílého domu.

Ostatně oba politici navázali osobnější vztah už v roce 2017, a i když se nesl v typickém trumpovském „transakčním“ duchu. Polský prezident se nakonec naučil, jak se svým protějškem komunikovat: nabízet peníze, závazky, občas se nechat ponížit nebo využít jako Trumpův instrument k dosažení vlastních cílů.

Nakonec tím dosáhl udržení Polska a jeho bezpečnostních zájmů v Trumpově politickém perimetru, byť vrtkavém. Symbolem bylo zrušení vízové povinnosti pro Poláky v roce 2019.

Když Trumpa vystřídal Joe Biden, Duda dal nelibost najevo výrazně opožděnou gratulací novému prezidentovi. S Bílým domem za vlády ideologicky odlišných demokratů ale i tak našel společnou řeč – kvůli ruské válce na Ukrajině nebylo zbytí.

Návrat Trumpa do prezidentského úřadu ale Duda přivítal. Ostatně podle tvrzení v knize Duduś se dá Trumpovo chování k Dudovi s velkou nadsázkou přirovnat ke vztahu otce a syna.

Po Dudově druhé výhře, ke které mu v roce 2020 pomohla ostře homofobní volební kampaň, prezident jako by nevěděl, co má být další náplň jeho mandátu. Během prvního funkčního období byl totiž cíl jasný: být zvolen na dalších pět let.

Nakonec za Dudu rozhodly tři dějinné okolnosti: pandemie covidu-19, ruský vpád na Ukrajinu a prohra PiS v parlamentních volbách.

Ve věci Ukrajiny pomohl i přátelský vztah s prezidentem Volodymyrem Zelenským, se kterým byl Duda v kontaktu během všech nejtěžších momentů ruské invaze. Sblížili se v lednu 2022 při Zelenského návštěvě v Dudově rezidenci v beskydské Visle. Už tam se řešilo, že v případě ruské invaze se stane polský Řešov důležitým transportním hubem a že polské hranice zůstanou otevřené.

Na přelomu roku 2021 a 2022 se šířily jasné signály, že Rusko plánuje proti Ukrajině otevřenou válku. Duda situaci nepodcenil, objížděl Evropu a před válečným scénářem varoval. S důležitými západními politiky mluvil i jménem dalších východoevropských států: „Nic o nás bez nás. Nic o Ukrajině bez Ukrajiny.“

Apeloval na vyzbrojení Ukrajiny. Kyjev ostatně polský prezident společně s litevským prezidentem navštívili přesně den před začátkem ruské invaze. „Polsko vyzývá Rusko k zastavení nelegální činnosti porušující mezinárodní právo. Vyzýváme k deeskalaci a stažení sil koncentrovaných kolem Ukrajiny,“ pronesl Duda.

Marně.

Podle spolupracovníků si až přímo v Kyjevě uvědomil, že k válce neodvratně dojde. Na Ukrajině byl Duda ve chvíli, kdy už ruský diktátor Vladimir Putin oznámil uznání dvou separatistických „republik“ na Donbase.

Se Zelenským se Duda při odjezdu emotivně loučil. Tehdy vůbec nebylo jisté, zda se ještě někdy setkají – jinými slovy, zda Zelenskyj přežije nejbližší dny.

Auto s polským prezidentem jen pár hodin před začátkem invaze uhánělo z Kyjeva zpátky do Polska v obavách z blížícího se ruského bombardování. Duda se vrátil do varšavského paláce ve dvě v noci. O dvě hodiny později Rusové na Ukrajinu zaútočili s falešnou záminkou „denacifikace“.

Už v prvních hodinách války si Duda telefonoval se Zelenským a o den později hostil ve Varšavě summit Bukurešťské devítky i s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Tehdy oznámil, že Polsko je připravené být transportním hubem pro zbrojní pomoc Ukrajině

Svědci popisují, že Duda byl na začátku války Zelenskému psychickou oporou. Telefonovali si i několikrát denně. V dubnu 2022 pak Duda jako vůbec první prezident dorazil do válečného Kyjeva.

Mimochodem – s Putinem Duda nikdy nehovořil a jeho vztah k Rusům demonstruje i vzkaz, který prý na začátku války poslal přes prostředníka z agentury OSN ruskému ministru zahraničních věcí Sergeji Lavrovi. Mělo jít jen dvě slova: „Russian warship.“ Prezident v nich narážel na anglickou verzi ukrajinského hesla „Русский военный корабль, иди нахуй!“ čili „Ruská válečná lodi, jdi do pr…“.

Spoléhal na to, že Lavrov význam okamžitě pochopí.

Vztahy Dudy se Zelenským se postupně proměnily a ochladly. Zelenskyj začal logicky hledat důležitější partnery i jinde a na lince Varšava-Kyjev se vynořily problémy s dovozem ukrajinského obilí či nevypořádané historické trauma z volyňského masakru.

Objevila se také všeobecná únava Poláků z intenzivní pomoci napadené zemi. Tu politici cynicky využili ve volebních kampaních. Duda pak od intenzivní podpory Ukrajiny upustil, což odpovídá vzorci jeho chování: když jeho zápal narazí na problém, pohasíná a téma opouští.

Neznamená to ale, že by se se Zelenským rozkmotřil. „Vytvořilo se mezi námi pouto, které - doufám - bude v základech přátelství našich národů roky a dokonce staletí,“ prohlásil Duda letos v červnu při své rozlučkové návštěvě Kyjeva. Od svého ukrajinského protějšku dostal vyznamenání.

Duda, podobně jako americký prezident Donald Trump, platí za milovníka sítě X, tedy dávnějšího twitteru. Větší vášní už je u Andrzeje Dudy zřejmě jen lyžování – odtud i přezdívka „první lyžař republiky“.

Na twitteru si Duda založil konto v roce 2010 a dosud si prý svůj profil spravuje sám. Už jako prezident si vysloužil posměch, když pozdě v noci odepisoval anonymním kontům s názvy jako „lesní šuk*dlo“ nebo „tulení samice“.

Výsměch a satirické memy ho provázejí celých deset let i kvůli výrazné mimice na fotografiích, těžkopádné angličtině při veřejných vystoupeních, někdy až směšně patetickým projevům a vtipům, kterým se smál hlavně jejich autor.

Zesměšnění čelil Duda i kolem roku 2017, když se začal vysílat seriál Ucho předsedy. Ostrá satira z něj udělala panáka, který nonstop čeká na prahu kanceláře Kaczyńského a nikdy se nedostane dál. Vykreslila ho jako „prezidenta propisku“, jenž vládnoucí straně podepíše vše a jemuž v PiS ani nemohou přijít na jméno – odtud se místo Andrzeje uchytila přezdívka Adrian.

„Ucho“ prý Dudu zabolelo – schopnost zasmát se sobě samému mu totiž není vlastní a zesměšnění ho málem stálo druhé funkční období. Volby v roce 2020 ale znovu vyhrál, když ve druhém kole porazil varšavského primátora Rafała Trzaskowského. Pomohla mu v tom sázka na otevřenou homofobii a štvavá kampaň proti LGBT+ lidem.

Na X ale aktivně komunikoval i o politice a zejména od začátku kohabitace s Donaldem Tuskem v roce 2023 si s premiérem vyměňoval ostré a jízlivé vzkazy.

Právě návrat Tuska k moci určil podobu konce jeho mandátu. Střetů s premiérem bylo mnoho, a to od začátku. I když byla v parlamentu po volbách 2023 zformovaná jasná většinová koalice, prezident jmenoval předsedou vlády opět konzervativce Mateusze Morawieckého. Funkci mu tím prodloužil o dva týdny, nástup Tuska však neodvrátil.

Následovaly ostré slovní výměny nebo otevřená válka o jmenování velvyslanců.

Andrzeje Dudy se v reakci na jeho spoluodpovědnost za chaos v soudnictví, k jeho velké nelibosti, zřeklo krakovské akademické prostředí, v němž dřív působil. Jeho mentor, profesor Jan Zimmerman, prezidenta opakovaně kritizoval za porušování ústavy.

„Sledoval jsem jeho kroky, které se vůbec nehodily k doktorovi práv z Jagellonské univerzity. Říká se, že je to můj žák. Já ho tohle neučil. On tvrdí, že se stále učí – tak ho zřejmě někdo později naučil, jak nejen obcházet ústavu, ale i trestní právo,“ pustil se do prezidenta loni.

I kvůli tomu má Duda zavřené dveře k možnému návratu na univerzitu do Krakova. Popudil si ale i právnické prostředí, když nedávno kritizoval soudce jako „komunistickou kliku“.

„Pokud se to prostředí nevzpamatuje a samo neudělá reset, skončí to tím, že všechny tyto lidi bude nutné ze soudcovského stavu vyhodit bez nároku na důchod. Možná přijde den, kdy to zkrátka bude potřeba udělat,“ pohrozil prezident.

„Nedávno mi jeden člověk velmi brutálně řekl: ‚Víte, proč je v Polsku tolik zrady a drzého rozvracení? Protože už dlouho nikdo nebyl oběšen za zradu.‘ To je hrozné, ale v těch slovech je kus pravdy,“ dodal. Jeho slova vzbudila pozdvižení.

Navzdory tomu se i na konci mandátu držel v průzkumech popularity na prvním místě – důvěřovalo mu na 53 procent lidí.

Není však příliš pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti hrál zásadnější roli v domácí politice. Nemá svou frakci „dudovců“, ani silnou politickou oporu – minimálně do doby, dokud bude stranu PiS řídit Kaczyński.

Politické ambice ale končící prezident má. Do médií prosákly pasáže jeho projevu ze setkání s diplomatickým sborem ze začátku července. Účastníci popsali řeč jako bojovnou a konfrontační. „Je mi 53 let a ještě se sem vrátím!“ měl Duda hřímat.

Na otázku, zda by se eventuálně mohl stát premiérem, na začátku června odpověděl: „Pokud bude potřeba, abych přijal nějakou veřejnou funkci (…), tak se toho úkolu samozřejmě ujmu.“

Pravděpodobnější je reprezentativní funkce ve sportovním prostředí a obrážení placených přednášek. Dudovi, stejně jako exprezidentům Wałęsovi, Kwaśniewskému a Komorowskému, náleží doživotní renta.