„Přesvědčivá vojenská síla.“ Jak se rýsují záruky pro Ukrajinu

Zahajujeme práci na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl v úterý televizi LCI francouzský prezident Emmanuel Macron po schůzce s Donaldem Trumpem, Volodymyrem Zelenským a dalšími státníky.

Sám Trump v pondělí v Bílém domě přislíbil, že se Spojené státy budou na oněch zárukách podílet. Mají zajistit, aby se už neopakovala situace z února 2022, kdy Rusko na Ukrajinu zaútočilo.

Jak přesně mohou vypadat, zatím není známo. Hovoří se o možnosti vyslat na Ukrajinu mírové jednotky, které by dohlížely na dodržování příměří. Další variantou je podpis dohody, která by Kyjevu poskytla vojenskou pomoc při obraně, pokud by Moskva znovu udeřila.

„Zaujalo mě, co říkala italská premiérka Giorgia Meloniová. Že by to mohla být nějaká obdoba článku 5 smlouvy o NATO, přestože Ukrajina není a nebude členem Aliance,“ řekl Seznam Zprávám Tomáš Řepa. Článek 5 se týká společné obrany jakéhokoliv napadeného členského státu v duchu sloganu útok na jednoho je útokem na všechny.

„Může se jednat o nasazení vojáků na území Ukrajiny, i když ne přímo na linii dotyku, což by Ukrajincům rozvázalo ruce k nasazení svých sil na frontové linii. Pokud by Spojené státy poskytly jako garance své vzdušné síly, vzdušnou nadvládu, Rusové by proti tomu neměli nejmenší šanci,“ podotkl vojenský expert z brněnské Univerzity obrany a příslušník Aktivních záloh české armády.

„Ruské letectvo v této válce absolutně selhává. Ukázalo se, že údajně nejmodernější ruské technologie nejsou tak špičkové, jak ruská propaganda tvrdila.“

Šéf Bílého domu zatím neřekl, v čem konkrétně by se Spojené státy mohly na zárukách podílet. Možné zapojení vojáků nicméně nevyloučil.

„Pokud jde o bezpečnost, bude poskytnuta velká pomoc… Oni jsou první linií obrany, protože jsou tam, v Evropě, ale my jim také pomůžeme, zapojíme se,“ reagoval v pondělí na jeden z dotazů v Oválné pracovně.

Televize CNN přišla s informací, že se na přípravě záruk pro Ukrajinu podílel i generál Dan Caine, předseda Sboru náčelníků štábů Spojených států amerických. To by mělo signalizovat, že jsou Spojené státy „vážně připraveny pomoci“.

Britský deník Financial Times s odvoláním na diplomaty obeznámené s vyjednáváním napsal, že Ukrajina výměnou za záruky nakoupí přes evropské spojence od USA zbraně v hodnotě 100 miliard dolarů a také vytvoří společnou ukrajinsko-americkou firmu na výrobu dronů.

Ochotu vyslat své vojáky do mezinárodních mírových jednotek na Ukrajině zatím avizovaly Velká Británie a Francie. Podle Emmanuela Macrona by mělo jít o „přesvědčivou vojenskou sílu“ na moři, ve vzduchu i na zemi.

Německo se dosud k účasti svých vojáků v takových jednotkách stavělo zdrženlivě, v úterý ale kancléř Friedrich Merz připustil, že se to může změnit. „Je jasné, že celá Evropa se bude muset do záruk zapojit. Budeme o tom diskutovat v Evropě i v naší koalici v Berlíně,“ pravil.

Nasazení Bundeswehru v zahraničí musí podle ústavy schválit Spolkový sněm a vzhledem k historii Německa – včetně druhé světové války na území Ukrajiny a Ruska – půjde o citlivou záležitost.

A co Česko, které stojí například za takzvanou muniční iniciativou? „Rozhodně nebudeme na Ukrajinu posílat vojáky dřív, než bude nastolené nějaké příměří,“ nastínila v úterý v pořadu Ptám se já na Seznam Zprávách ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

„Pokud bychom je tam vůbec někdy jako Česká republika posílali, rozhodně bychom je neposílali někam do středu konfliktu, ale spíše v rámci vyjednávání, odminovávání. Podobně jako v bývalé Jugoslávii, kde jsme participovali na poválečné obnově. Další naší možností, jak přispět, je výcvik ukrajinských vojáků.“

Pokud podle ní k nějakému zapojení vojáků dojde, nebude to na linii kontaktu, na frontové linii. Tam by podle ní mohli být rozmístěni vojáci ze zemí, které nejsou členy NATO.

Vzhledem k zahraničněpolitické orientaci svých vlád nelze rozhodně počítat s účasti slovenské a maďarské armády. Ani Polsko dosud nenaznačilo, že by se na zárukách pro Ukrajinu robustně podílelo.

„Polští vojáci jsou potřeba na obranu doma, sousedíme s Ruskem a Běloruskem. Polsko je logistickým zázemím pro Ukrajinu a v budoucnosti bude určitě ještě více terčem nepřátelských aktivit Ruska,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy polský analytik Bartlomiej Kot z Varšavského bezpečnostního fóra.

„Polákům je jasné, že pokud válka přesáhne hranice Ukrajiny, budou první, kdo půjde bojovat. Británie nebo Francie mají benefit větší vzdálenosti od Ruska. Jde také o historické důvody. Vztahy mezi Ukrajinou a Polskem mají problematickou minulost a přítomnosti polských vojáků na Ukrajině by se s gustem chytila ruská propaganda. Navíc se nedomnívám, že by pro polskou veřejnost byly přijatelné finanční náklady, které by taková mise měla,“ poznamenal.

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že na přípravě záruk pro Ukrajinu pracuje zhruba třicet zemí, které jsou sdruženy v neformální skupině známé jako koalice ochotných. Česko do této koalice patří.

Mezi těmi, které nabídly pomoc, jmenoval Rutte také Austrálii a Japonsko, jež nejsou členy NATO.