Článek
ČEZ už možná příští rok čeká zásadní změna - vyčlení se jeho distribuční a obchodní část a výrobní část přejde plně do rukou státu. Optimalizaci vlastnické struktury a správy skupiny odhlasovali v pondělí akcionáři ČEZ na valné hromadě.
ČEZ již začal podnikat kroky, které předcházejí vyčlenění zákaznického segmentu do dceřiné společnosti. Většinový podíl v ní pak chce prodat a utržené peníze použít na vyplacení menšinových akcionářů energetické skupiny, aby vše co je v ČEZ spojeno s přímou výrobou elektřiny, patřilo státu. Co bude znamenat nová podoba ČEZ pro stát, burzu a akcionáře?
Co se stalo na valné hromadě ČEZ?
Valná hromada akcionářů ČEZ v pondělí odsouhlasila plán na optimalizaci vlastnické struktury a správu ČEZ, který umožňuje vyčlenit zákaznický segment do samostatné dceřiné společnosti pro zákaznický segment.
V řádu týdnů tak má vzniknout nová dceřiná společnost, do níž chce vedení vyčlenit ČEZ Distribuce, Czech Gas Networks, ČEZ Prodej, ČEZ ESCO, Elevion Group a trading. Tyto firmy budou do dceřinky vloženy až v prvním čtvrtletí 2027. Na jednotlivých krocích se ale bude pracovat již dříve a postupně, například na ocenění vyčleněných firem.
Proč k vyčlenění části ČEZ dojde?
Plán na rozdělení skupiny měl ČEZ v šuplíku už dlouho. Nyní se však sešel se záměrem státu získat výrobní zdroje ČEZ. Nepopírá to ani management ČEZ.
„Tento krok přihlíží k programovému prohlášení vlády, tedy získat 100 procent výrobních prostředků skupiny ČEZ a nezatížit tím státní rozpočet,“ uvedl dříve generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Proč chce stát získat výrobní část ČEZ?
V programovém prohlášení uvádí vláda dva důvody pro zestátnění výrobní části ČEZ: Jednak chce získat kontrolu nad výstavbou nových jaderných zdrojů, kterou by ČEZ nemohl financovat z vlastních prostředků, jedině za cenu nadměrného zadlužení a k nelibosti některých minoritních akcionářů, kteří by mohli přijít o dividendu.
Dalším důvodem k zestátnění ČEZ je podle vlády větší kontrola nad cenou elektřiny, což ale řada odborníků zpochybňuje. Stát by totiž musel například zastropovat marži u elektřiny, zároveň by tím ale ostatní obchodníky s elektřinou dostal do nevýhody.
Jaký bude další postup?
V energetické skupině již vznikl projektový tým, který má na starost kroky související s vyčleněním nové dceřiné společnosti zaměřené na obchod a distribuci. Zároveň se připravují na jednání s ratingovými agenturami.
K vytvoření nové dceřiné společnosti dojde sice podle ČEZ v řádu týdnů, ale distribuční a obchodní část ČEZ do ní má být vložena v prvním čtvrtletí 2027. ČEZ si chce v dceřiné společnosti ponechat většinový podíl, zbytek nabídne investorům a má několik možností, jak to udělat.
Jednou z variant je prodat část akcií velkým fondům, není vyloučena ani cesta na burzu přes IPO (primární úpis akcií). ČEZ by pak byl na burze spolu s dceřinou společností pro zákaznický segment.
Teoreticky by mohlo dojít ke swapu akcií, tedy že by se současné akcie ČEZ směnily za akcie dceřiné společnosti. „Pokud už k tomu má dojít, pak by v nastolené situaci byla nejefektivnější a nejelegantnější cestou směna akcií stávajícím minoritním akcionářům,“ říká Jan Slabý, odborník na M&A a korporátní finance z poradenské společnosti ECOVIS.
Představenstvo však na valné hromadě uvedlo, že okamžitá směna akcií není ve hře a že stávající akcionáři pravděpodobně nebudou mít na akcie nové společnosti předkupní právo.
„Bylo by to netransparentní, vyvolávalo by to hodně zlé a horké krve,“ říká investor Jaroslav Šura, který vítá spíš variantu umístění dceřiné společnosti na burzu, nebo odkup akcií nějakým investorem. „Jestliže se ČEZ stáhne z burzy, byl bych rád, kdyby tam aspoň tato dceřiná společnost zaparkovala. Aby nedošlo k fatálnímu poškození kapitálového trhu,“ popisuje Šura.
Jak stát vykoupí minoritní akcionáře?
Stát bude potřebovat k ovládnutí ČEZ držet alespoň 90procentní podíl, nyní vlastní necelých 70 procent akcií. Zbylých 10 procent akcionářů může tzv. vytěsnit. Vláda už dříve uvedla, že náklady na zestátnění nepůjdou na bedra státního rozpočtu, ale měly by jít z prostředků ČEZ.
Náklady na výkup minoritních akcionářů ČEZ by se podle odhadů pohybovaly mezi 200 až 250 miliardami korun. Částka však bude závislá na tržní hodnotě akcií, které se nyní obchodují nad 1200 korunami. Akcionáři ale zřejmě budou chtít akcie prodat jen v případě, že dostanou nějakou prémii k běžné ceně.
Za prodej akcií dceřiné společnosti by ČEZ mohl získat kolem 200 miliard korun, které by následně mohl použít právě k výkupu minoritních akcionářů. „Nemyslím si, že by je využil na něco jiného. Celou dobu je to koncipováno tak, že ty peníze, které utrží, půjdou na výkup minoritních akcionářů,“ říká Šura.
Jaké by byly další varianty zestátnění skupiny?
Jednou z diskutovaných variant například také bylo, že se ČEZ bude muset nadměrně zadlužit, aby mohl akcionáře vykoupit. Stoprocentním vlastníkem by pak byl stát, ale kdyby došlo k rozdělení firmy a prodeji akcií dceřinky, utržené peníze by šly do státního rozpočtu.
Ve variantě prodeje podílu v dceřiné firmě by se ale ČEZ zadlužit nemusel. „Jde o nejčistší řešení, které může být, když by měl být ČEZ zestátněn. Bylo tady dost jiných variant, pro minoritní akcionáře daleko horších,“ říká Šura.
Jaké jsou výsledky společností, které budou v nově vzniklé „dceři"?
Základnou nové dceřinky bude zřejmě společnost ČEZ Distribuce, která loni vydělala 10,3 miliardy korun, v roce 2024 to bylo 8,3 miliardy. Distribuce je sice stabilní, ale nízkomaržový a regulovaný byznys, o jehož výdělcích rozhoduje Energetický regulační úřad.
„Vyčlenění stabilních a růstových částí, jako je distribuce, prodej z mateřské společnosti, dává z finančního hlediska smysl, protože může ukázat skrytou hodnotu firmy. Velké integrované energetické celky se na burze často obchodují ‚ve slevě‘,“ říká analytik XTB Jiří Tyleček.
Naopak výrobní část (kterou chce ovládnout stát) s sebou nese rizika spojená s volatilitou cen silové elektřiny a vysoké výdaje na nové jaderné zdroje. Naopak stávající jaderné zdroje ČEZ vydělávají. Stát však získá i dlouhodobě neperspektivní byznys, jako jsou uhelné elektrárny či těžba uhlí.
Jaká může být hodnota dceřiné společnosti?
Členové představenstva v pondělí uvedli, že bude potřeba určit tržní hodnotu vyčleňovaných firem, než budou vloženy do dceřiné společnosti. Účetní hodnota aktiv ČEZ Distribuce momentálně činí 110 miliard korun, podílu GasNet 11 miliard korun, ČEZ Prodej devět miliard korun, ČEZ ESCO 15 miliard korun a Elevion Group 16 miliard korun. Podle analytiků může hodnota dceřiné společnosti činit zhruba 400 miliard korun.
